Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
10.11.2020 18:00

Pardubice černobíle

Projekce unikátních černobílých filmů zachycujících Pardubice na filmovém pásu. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

25.11.2020 18:00

Cestopisné putování po Švýcarsku

Cestopisné promítání Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 9-10 / 2014

PŘED 140 LETY SE JELA POPRVÉ VELKÁ PARDUBICKÁ

obrázek k článku

Význačné jubileum letos slaví nejslavnější pardubická sportovní i společenská událost ? Velká pardubická steeple chase. Řekněme si v tradičních třech pokračováních něco z její historie. Koně hráli a hrají v historii města Pardubice důležitou roli. Ke znaku města přispěl svým hrdinským činem pan Ješek z Pardubic, který v roce 1158 donesl do ležení před Milánem půlku svého koně, přeťatého padací bránou. Počátkem moderní historie dostihového sportu byly parfosní hony ? lov zvěře na koních, spojený s překonáváním překážek. V okolí Pardubic sídlili šlechtici vyznávající tento druh sportovního lovu ? Oktavián Kinský v Chlumci nad Cidlinou, ve Slatiňanech Vincenc Auersperg a Ferdinand Kinský v Heřmanově Městci. Navíc Pardubice byly posádkovým městem 9.pluku husarů, kterému velel kníže František Liechtenstein. V okolí města bylo hojně…


Pardubický pitaval z doby protektorátní (II. část)

obrázek k článku

(z černé kroniky Večerního Českého slova) Červenec ?Dva nákladní vlaky se srazily! Pět vagónů rozbito, žádný zraněný! Dne 14. 7. po 14. hodině najel nákladní vlak jedoucí od Přelouče při vjezdu do nádraží v Pardubicích na posunující se soupravu nákladního vlaku. Srážka provázená silnou ranou a praskotem, udála se na 17. koleji. Nákladní vlak měl přes 60 a posunující přes 20 vagónů. Když se do sebe stroje zaklínily, přenesla se hlavní síla na 3. 4. a 5. vagón přeloučského vlaku, jež vytvořily oblouk. Dva vagóny se převrhly na levý bok. U soupravy posunující byl vyhozen 1 vagón. Mezi rozbitým vagóny byly dva poštovní a jedna cisterna. Následující číslo přineslo fotografii železničního neštěstí. ?Noční série loupeží v Pardubicích! Za jedinou noc byly v Pardubicích vykradeny tři příruční skladiště benzínových čerpadel. Je to dílo…


STANISLAV VINAŘ (1900-1971) novinář, vlastivědný pracovník a linorytec

obrázek k článku

Postava, již Vám chci představit, patří dnes již v našem městě mezi pozapomenuté, ale neprávem? Jde totiž m.j. o zakladatele a vydavatele zřejmě jediného bulvárního listu v Pardubicích mezi dvěma světovými válkami. Tento investigativní list o 6 stranách nazval ?Východočeský rozhled?. Jak se dozvídáme ze soupisu V.Vokolka 1/, tento titul vycházel jako tzv. nepolitický krajinský týdeník v Pardubicích 10 let (1931-41) a tiskla jej tiskárna Josefa Čížka. Majitelem, vydavatelem a redaktorem byl zprvu S.Vinař, ale roku 1935 je už jako vydavatel uveden O.Pavlas z Heřmanova Městce. Cena čísla byla 80hal., roční předplatné činilo 40Kč. Redakci měl S.Vinař doma ve svém bytě na adrese: Sladkovského ul. čp.520 /dnešní budova Českomoravské stavební spořitelny, vedle evangelického kostela). Filiální redakce se nacházely v Hradci Králové, Chrudimi,…


VZPOMÍNKA NA NÁLET PARDUBICKÉ RAFINERIE 24. 8. 1944 (70. výročí)

obrázek k článku

Blížil se konec války a spojenci dělali vše pro to, aby jej uspíšili. Byly časté nálety na podniky, které vyráběly a zásobovaly frontu důležitým materiálem. Tak došlo i na pardubickou rafinerii (PARAMO). V té době mi bylo 15 let, učila jsem se dámskou krejčovou u paní Drábkové v Čepí. Bydleli jsme ve Starém Mateřově. Dojížděla jsem na kole i v poledne na oběd. V ten den měl pohřeb pan Josef Kouba z Čepí, příbuzný Drábkových. Paní mistrová odešla s tchýní na pohřeb. Doma jsme zůstaly jen dvě děvčata a osmiměsíční Péťa s osmdesátiletou babičkou, která jej vozila po dvoře. Dostaly jsme instrukce, jak si počínat, kdyby ?náhodou? něco přišlo. O půl dvanácté houkaly sirény letecký poplach. Zdálo se nám, že tentokrát znějí nějak jinak ustrašeně než jindy. Ve 12 hodin jsem jela na oběd. Když jsem vyšla s kolem na silnici, od Pardubic už jela…


Tiché výročí (1974)

obrázek k článku

Vážení čtenáři, chtěl bych se zmínit o jednom výročí, myslím, že ne tak docela nevýznamném. Předesílám, že se nejedná o žádnou zasloužilou osobnost, slavní nemusí být jenom lidé, svým způsobem slavným se může stát i výsledek spolupráce lidského mozku a šikovných rukou. Na začátku června tohoto roku uplynulo v tichosti čtyřicet let od chvíle, kdy jsme my, zaměstnanci elektronické laboratoře pardubické Geodézie n.p. uvedli poprvé do provozu náš druhý prototyp elektronického měřiče zemních odporů EOM, určený k vyhledávání podzemních objektů. Nebyli jsme sami, stalo se tak v rámci archeologického výzkumu v Pardubičkách za spoluúčasti odborníků z Východočeského muzea v Pardubicích a tehdejšího VÚSPLu (dnes SYNPO), se kterými jsme měli v té době poměrně úzkou spolupráci. Ale asi bych měl začít od začátku. V roce 1968 vznikla při tehdejším…


VZPOMÍNKA NA VELKÉHO MUZIKANTA BOHUSLAVA ONDRÁČKA

obrázek k článku

Ve své hudební kariéře jsem měl příležitost spolupracovat se širokým spektrem výtečných hudebníků ? skladatelů, interpretů i dirigentů, jejich výčet by byl hodně dlouhý. Jedním z nich byl Bohuslav Ondráček ? skladatel, aranžér, pianista, organizátor (manažer se tehdy nesmělo říkat), dramaturg, producent a co já vím, co ještě ? zkrátka Pan Muzikant, jak zní v muzikantské hantýrce nejvyšší ocenění. Boban ? tak jsme ho běžně oslovovali ? se narodil v Pardubicích (27.6.1932), do školy chodil v Hradci Králové, prázdniny však trávil u příbuzných v Pardubičkách hned za rohem, pár metrů od našeho domu. Tady jsme se jako stejně staří kluci potkávali, o muzice však nepadlo ani slovo. To o pár let později (asi 1956 až 1962), když Boban pracoval v Osvětovém domě v Pardubicích (ten sídlil v historickém objektu v Přihrádku) byly naše hudební…


OSOBY A OSOBNOSTI LETECKÉHO DÁVNOVĚKU PARDUBIC Část XI.

obrázek k článku

JIRÁSEK Vlad. Z Chrudimi. Při Kašparově a Čihákově veřejné produkci v Mělníce dne 3. prosince 1911 vykonával funkci ?ředitele letu?. Stejnou funkci pak vykonával při produkci obou aviatiků v Chuchli u Prahy. Rovněž při Čihákově veřejném vzletu v Mladé Boleslavi v květnu 1912 byl ?ředitelem letu?. Je pravděpodobné, že tuto funkci vykonával i při dalších produkcích pardubických aviatiků či především Eugena Čiháka, avšak doklady o tom nemám k disposici. Ani údaje o jeho osobě mi nejsou známy.


Vybrané kapitoly z dějin komorní éry na Pardubicku

obrázek k článku

Jak sám název napovídá, v tomto vícedílném cyklu se budeme společně věnovat dějinám našeho města a okolí po roce 1560, kdy jej opustili páni z Pernštejna. Rozsáhlé pardubické panství odkoupil tehdy pro svého syna a nástupce Maxmiliána sám Ferdinand Habsburský a připojil jej ke komplexu tzv. komorních panství v Polabí. Základní informace o genezi polabské soustavy a její správě budou předmětem prvních kapitolek našeho povídání. I. Pardubické panství jako součást komplexu komorních panství v 16. a 17. století ? část první S budováním komorního komplexu započal Ferdinand I. ve 40. letech 16. století, přičemž získávání statků zastavených jeho předchůdci na českém trůně šlo ruku v ruce s koupí nových území a jejich postupným scelováním. Nejprve byly vyplaceny někdejší královské statky Poděbrady, Kolín, Křivoklát a Přísečnice v Krušných…


STARÉ DOMY VYPRÁVĚJÍ - 5.díl: Dům čp.63 Třída Míru Pardubice (dnešní ČSOB)

obrázek k článku

Na dnešní Třídě Míru (za první republiky zvané Wilsonova třída) stojí proti budově pošty Pardubice1 dům čp.63 (dnes sídlo ČSOB). V roce 1832 patřil dům Josefu Wirthovi (1814-1884), rodáku z Břehů u Přelouče, vyučenému řezníkovi, který jej po požáru s pomocí příbuzných vystavěl znovu. Wirth byl roku 1849 členem deputace pardubických měšťanů k říšskému sněmu v Kroměříži. Jako podnikatel vyrostl v 50. a 60. letech 19.století (např. nájem velkostatku Poličany u Dvora Králové a založení rolnického cukrovaru v Dobré Vodě u Hořic v Podkrkonoší). V letech 1875-79 se mu jako předsedovi správní rady pardubického akciového pivovaru (založeného roku 1872) podařilo jako ?úvěrovému kouzelníkovi? tento pivovar zachránit z dluhů. Dům čp.63 držel v letech 1882-1902 jeho syn Alois, který byl po otci též majitelem sousedního domu čp.149. Roku 1902 koupil…


SATIRICKÉ DĚJINY PARDUBIC ZE 30.LET 20.STOLETÍ

obrázek k článku

Komunistický novinář Vladimír Ležák-Borin (zemřel roku 1970 v Praze) zveřejnil ve 30. letech v "Haló-novinách" satirický text o dějinách Pardubic, v němž o nich pojednává od legendárního Ješka (píše záměrně Ježka!) až po 30.léta první republiky, kdy svůj text napsal a kdy naše město na sebe poutalo pozornost častými návštěvami bývalého legionářského generála R.Gajdy, Vůdce Národní obce fašistické. Je zajímavé, že autor, ve 30.letech redaktor Rudého práva a Haló-novin (teprve roku 1936 jej KSČ vyloučila za "trockismus", když vyjádřil nesouhlas se stalinskými monstrprocesy v Moskvě proti staré ?Leninově gardě?) znal velmi dobře pardubické reálie 30.let. Svědčí o tom např. jeho zmínky o hospodaření výstavního výboru celostátní výstavy tělesné výchovy a sportu z roku 1931, o stavbě Okresního domu (dnešního GRANDU), o Winternitzových…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem