Zprávy 9-10 / 2015

Latinská slova Ex libris znamenají ?z knih? a v evropském prostoru se od středověku používala k označení vlastnictví knih. Ke konci 19.století si sběratelé a milovníci knih nechali vytvářet svá exlibris např. s motivy jejich povolání, s motivy rodných měst a později se použitým motivům přestaly klást meze. A zrodilo se i sběratelství těchto nových exlibris ? které už nebyly vlepovány do knih, ale byla často vytvořena známými autory a vytištěna jako malý grafický list a také byla podepsána autorem. Prohlédněte si několik malých grafických dílek s pardubickými motivy, které vytvořili pardubičtí umělci.

Když mi bylo asi 15 let, snad to bylo v roce 1961, se mi dostala do rukou knížka Jak jsem létal a padal. Knížka napsaná čtivě a přesvědčivě. Nebyl jsem sám, kdo uvěřil, že takto se odehrávaly první okamžiky létání v Pardubicích a v Čechách vůbec. Kniha poprvé vyšla v roce 1957 a jako autor je uveden Evžen Čihák. Jen na titulním listu je ?skromně? a v závorce uvedeno ?Zaznamenal František Gel?. V roce 1965 vyšla kniha ve druhém vydání, to už byl Eugen Čihák po smrti. František Gel byl patrně více pouhým ?zaznamenatelem?, patrně byl autorem celého textu. Že František Gel patřil k mistrům pera, není pochyb. Jen nenacházím vysvětlení pro to, proč se dopustil zkreslování časových údajů, které mu muselo být zřejmé. (Stačilo nahlédnout například do posledního čísla časopisu Letectví z roku 1940, než okupanti časopis zastavili. Tam by nalezl…

LILIENTHAL Gustav Německý průkopník letectví, narozen 1849 v Anklamu, Přední Pomořansko. Na jiném místě jsem vyslovil domněnku, že s ním mohl být ve styku Arthur baron Kraus, žel nemám pro ni bezprostřední doklad. Gustav Lilienthal vytvořil okolo roku 1910 svéráznou teorii plachtění, která však pravděpodobně žádnou ze zde pojednávaných osob nezasáhla. Jeho souvislost s počátky létání v Pardubicích je tedy nejistá. LILIENTHAL, Otto Významný německý průkopník letectví. Narozen 23. května 1848 v Anklamu, zemřel 10. srpna 1896 v Berlíně. Údajně s ním byl v kontaktu Arthur baron Kraus, ale na jiném místě jsem vyslovil odůvodněnou pochybnost o takovém kontaktu.

Jeho život byl spjatý s Pardubicemi, kde jako důstojník sloužil dlouhá léta, zde za okupace ilegálně pracoval a byl zatčen gestapem. Narodil se ve Velké Lhotě u Dačic v rodině poštovního úředníka. Vystudoval v Přerově gymnázium a zemskou vyšší hospodářskou školu. V roce 1922 byl odveden a stal se vojenským akademikem I.ročníku Vojenské akademie v Hranicích. Po absolvování působil i v Pardubicích u Jezdeckého učiliště. Po náročných zkouškách se stal posluchačem Vysoké válečné školy v Praze, kterou absolvoval roku 1936. V rámci předepsané praxe sloužil u velitelství 4.jezdecké brigády. Za branné pohotovosti státu vykonával funkce u 4.rychlé divize z Pardubic a po okupaci byl u likvidace této jednotky. Pak nastoupil u zemědělského oddělení okresního úřadu. Avšak plně se zapojil do ilegální práce, především vojenské organizace Obrana národa.…

1. Jak vzpomínáte na své působení ve VČD Pardubice? Samozřejmě jako na začátek mé profesní cesty. S příchodem mého profesora Karla Nováka dokonce na éru VČD, která byla sledována špičkami divadelní kultury. Měla jsem tak významné úkoly, že do Prahy jsem přišla po šesti sezónách jako známá herečka. Ansámbl několikrát předvedl svá divadelní představení v Praze. K. Novák uváděl kvalitní autory. Když přišel do Prahy, bez váhání jsem dala v MDP výpověď a šla za ním.

Smilova ulice čp. 307, Pardubice Procházíme-li Smilovou ulicí v Pardubicích v úseku od Plzeňské restaurace k sídlišti Karlovina, po pravé straně ulice nás zaujme historizující dům čp. 307, jenž má ve štítech figurální výjevy dvou významných postav z historie Pardubic ? lipanského vítěze Diviše Bořka z Miletínka a Viléma z Pernštejna, jak je podle kartonů Mikoláše Alše z roku 1897 pojednali architekt B.Dvořák a prof. O.Homoláč. Výjevy byly za komunistického režimu zcela zdevastovány neodborným restaurováním a vlivy počasí. Teprve současný majitel objektu ing. Pavel Pelikán je nechal podle původních předloh znovu vytvořit akademickým malířem Františkem Zálabským roku 1998.

Vývoj počtu žáků na vybraných Lidových školách zemědělských Jak již bylo řečeno, ve stejném roce, kdy byla zřízena škola v Opatovicích, byly dále zřízeny lidové školy zemědělské v Dřítči, Sezemicích, Praskačce. Zatímco v případě Praskačky víme, že byla škola zrušena roku 1946 pro nedostatek žactva a vyučujících, v případě Dřítče a Sezemic přímé důvody neznáme. Třídní katalogy Dřítče končí roku 1948, kdy došlo k ukončení vyučování. V případě Sezemic máme k dispozici dokonce pamětní knihu, která ovšem zánik školy nereflektuje a její zápisy končí roku 1949. K zániku školy pak došlo roku 1950, z kterého pochází poslední třídní katalog. Krom počtu žactva tu hrál svou roli nepochybně již dříve zmiňovaný školský zákon z roku 1948. I přesto je vhodné, pro zasazení Lidové školy zemědělské Opatovice do širšího kontextu, vývoj počtu žáků ve…

Pražská pobočka Klubu přátel Pardubicka (KPP) byla založena 2. března 1966. Sešlo se tehdy několik pardubických patriotů s pražskou adresou a založili Klub přátel Pardubic v Praze ? sdružení rodáků a přátel, kteří bydlí v Praze a okolí, ale město Pardubice mají stále ve svém srdci. Jejich cílem bylo se pravidelně setkávat na besedách, seznamovat se s životem svého města, s novými poznatky, jeho historií i současností, jeho rozvojem v průmyslu, zemědělství, výstavby, sportu atd., a také se chtěli seznamovat se životem osob, které město proslavily a které ovlivňují jeho růst, jeho kulturu a umění, hudbu, literaturu. Svoji energii, úsilí a zkušenosti pak jsou připraveni použít k všestranné podpoře Pardubic, k jejich propagaci, šíření dobrého jména a k popularizaci osob, které město proslavily a na které jsou Pardubice hrdé. Ustavující…

V letošním roce uběhlo 720let od první písemné zmínky o Pardubicích. Proto v sobotu 16.května náš klub zorganizoval setkání jeho členů a občanů města na archeologickém nalezišti u hřbitova v Pardubičkách. Tohoto místa se ona zpráva s největší pravděpodobností týká. Po úvodních proslovech ing. Linharta ? předsedy klubu, ing. Heřmanského ? starosty Městského obvodu IV. a Mgr. M.Horské ? místopředsedkyně Senátu ČR, podrobně informoval archeolog Mgr. T.Čurda o historii místa a zdejších nálezech. V závěru setkání vysadili pánové Linhart a Heřmanský každý jeden mladý dub letní. Duby jsou pro Pardubicko typické a jsou symbolem dlouhověkosti a stálosti. Věřme, že už se konečně vbrzku podaří toto místo důstojně upravit a ony vysázené duby budou znamenat vdechnutí nového života tomuto pozapomenutému koutu. Vždyť tady asi byl onen Cyriacký klášter…

Chtěl bych poděkovat panu PhDr. Jiřímu Kotykovi, Ph.D., za publikaci Jak jsem je znal aneb Zmizelí Pardubáci. AB-Zet Pardubicka-sešit 68, Klub přátel Pardubicka 2014 [1], která připomíná řadu osobností, které se zasloužily nejen o vznik Klubu, ale především o rozvoj Pardubic a celého Pardubicka. V malém dodatku ke zmíněné publikaci bych chtěl nejdříve vzpomenout člověka, který žil dříve než zmíněný Klub mohl vzniknout, ale který také má o rozvoj města Pardubic a celého kraje nemalé zásluhy. Je to Antonín Čížek (1868-1939), dlouholetý ředitel Občanské záložny, ústavu, který sídlil v budově dnešního Evropského spolkového domu (obr.1) [2]. Antonín Čížek se narodil 3.8.1868 v Pardubicích, absolvoval obchodní školu v Chrudimi a jako začátečník nastoupil do výše zmíněné Občanské záložny. Díky svému talentu, píli a schopnostem rychle…