Zprávy 9-10 / 2018

V posledních letech se dostává do popředí zájmu mnoha lidí den 22. dubna. Je nazýván ?Den Země?. Svátek je to poměrně mladý, teprve od roku 1970. Původně bylo jeho posláním vysvětlovat otázky ekologie. Jelikož v přírodě všechno se vším souvisí a je propojené v jeden úžasný celek, patří tento den zároveň všem ochranářům. Každému je samozřejmě jasné, že ochrana přírody nemůže být pouze v jeden určený den a tudíž akce ji popularizující je možno pořádat kdykoliv. Letos jsme se sešli 24. března a vydali se na procházku Studáneckým lesem, kterému se také říká ?Ptačí les?. Cílem bylo přiblížit si trochu život našich opeřených spoluobyvatel matičky Země. Mají také svůj svátek ?Den ptactva? 1. dubna. Úvahy o tom, že je nutné ptáky a přírodu chránit jsou starší víc jak 100 let. Již v roce 1900 se povedlo učiteli a přírodovědci Otu Hermannovi…

Ve 20. letech minulého století bylo mimo Prahu a Brno očních oddělení málo. V Hradci Králové měl svoje oddělení bývalý klinický asistent prof. Schöbla dr. Saska, v Olomouci byl známý dr. Zirm. Celkem bylo v českých zemích asi 10 oddělení. Když zemřel v Praze prof. Dr. Deyl a na jeho místo nastoupil prof. Dr. Lešer, rozhodl se odejít z pražské kliniky rodák z Rohovládovy Bělé dr. Josef Svoboda. Tehdy se mu naskytl pěkný byt v Pardubicích, a zde také 1.11.1926 zahájil svoji soukromou praxi. V městě působil další oční lékař dr. Šedivec. Bývalý vojenský lékař se zde usadil po zrušení vojenské nemocnice. Byl pokladenským lékařem. Domluvili se tak, že dr. Svoboda se bude zajímat o nemocnici, a ne o pokladnu a stali se dobrými přáteli.

1. V čem vidíš smysl existence a činnosti KPP, který dlouhodobě řídíš jako předseda? Jaké jsou Tvoje vize? Smysl existence našeho Klubu vidím zejména ve dvou rovinách. Tou první je jeho sdružovací funkce. Sdružuje patrioty nejen Pardubic, kteří rádi chodí na vycházky, rádi si čtou v našich Zprávách nebo rádi chodí na pravidelné Hovory. Každý, kdo má chuť si může v činnosti Klubu najit svoji pozici. Tou druhou funkcí, která je stejně důležitá, je dle mého názoru, poskytovat zpětnou vazbu těm, co řídí naše město, reagovat na jejich rozhodnutí, případně jim i radit. Pokud o to stojí....

Příjemný rozhovor jsme vedli s paní Bohumilou Pavlišovou 4. dubna 2018. Níže je uveden přesný přepis výpovědi, který odpovídá otázkám, položeným tazateli (PhDr. Jiří Kotyk, Ph.D. a PhDr. Michal Benda) a odpovědím paní Pavlišové.

Září roku 1918 bylo již ve znamení blížícího se rozuzlení. Při hraní c. a k. hymny ?Zachovej nám, Hospodine? věřící odcházeli předčasně z kostela, při divadelním představení ?Fidlovačky? J.K.Tyla na sv. Václava (28.září) byla nadšeně zpívána píseň ?Kde domov můj?, téhož dne žačky měšťanské staroměstské školy zpívaly při mši sv. (zřejmě v arnoštovském kostelíčku Zvěstování P.Marie) i druhou, dnes takřka neznámou sloku této národní hymny a katecheta P.Vincenc Halama se modlil nahlas ?Modlitbu za vlast? vlasteneckého kněze a spisovatele V.Beneše-Třebízského, známého svým obdivem k husitské minulosti národa. V neděli po sv. Václavu byla oznámena kapitulace Bulharska a prolomení této jižní fronty.