Zprávy 9-10 / 2022

V červnu t.r. se začala prodávat v pokladně VČM v Pardubicích nová publikace B. Šedy a J. Tetřeva „Ve znamení zubra – Příběh pardubického zámku“ (vyd. VČM Pardubice 2022, 79 s. základního textu se slovníčkem odborných pojmů a seznamem literatury), s úvodním slovem ředitele VČM T. Libánka a ilustracemi E. Chytkové.

Mluvíme o souvislosti se zánikem o těchto firmách (posloupnost jejich zániku je v pořadí, jak jsou následně uvedeny). J. Hübner & K. Opitz, Machaň a spol., Jos. Prokop synové TMS, obnovený Prokop – mlýnské stroje. V adresáři města Pardubic z roku 1911 – tehdy měly Pardubice něco přes 20.000 obyvatel, včetně vojska (adresář je věnován starostovi města inž. Josefu Prokopovi; rovněž je na přední straně jeho portrét), jsou mimo jiné uvedeni pracovníci fy Hübner & Opitz, následováni pracovníky firmy Jos. Prokopa synové.

Tržiště, kde se prodávaly nejrůznější druhy hmyzu jako delikatesa, leželo jen pár kilometrů od Phnom Penhu, hlavního města Kambodže (býv. Kampúčie). S manželkou jsme trpělivě pročesávali jednotlivé stánky pro nás s exotickými pochutinami. Od uzených netopýrů až po krysy napíchnuté na špejlích jsme konečně spatřili to pravé! Stánek, kde se prodávali živí sklípkani o velikosti lidské ruky. V plastové nádobě se jich mačkalo několik desítek. Dva kousky, které jsme vybrali k ochutnávce, stály pouhý jediný dolar. Nekupte to! Už jsme ve světě ochutnali všechno možné, ale obří pavouky ještě ne! Těšili jsme se, jak si pochutnáme. Vím, že někomu naskočí husí kůže, jakmile se poblíž objeví pavouk. Ze všech bezobratlých jsou pavouci lidem patrně nejodpornější. Zejména, když se k jejich vaření a pojídání vybírají jen ty největší a…

Anglické a irské stopy na začátku Angličané od roku 1874 do 1. sv. války Rovinné dostihy se začaly v Anglii jezdit v průběhu druhé poloviny 18. století. Nejstarší klasický dostih St. Leger na našem prvním partnerském závodišti v Doncasteru se jezdí od roku 1776 bez jediného roku přerušení dodnes. Anglický styl dostihů přenesli do střední Evropy dva maďarští šlechtici hrabě István Szechényi a Miklós Wesselényi po napoleonských válkách s vlnou anglofonie. Jednalo se o rovinné dostihy a první se jely v Pozsóny (dnešní Bratislavě) v roce 1826. V téže době vznikaly také parforsní hony, které přinesly jiný druh vzrušení. Namísto nadšení z ulovení zvěře poskytovaly vzrušení, zábavu a sport daleko více samotná jízda, pronásledování zvěře a překonávání terénních překážek. Živé i umělé ploty byly už většinou neprostupné, zhruba 1,20 m…

V obci Svinčany stával již ve 14. století dřevěný kostel sv. Vavřince. V roce 1764 ho nechal tehdejší majitel choltického panství Jan Josef František z Thunu a Hohensteina, do kterého Svinčany spadaly, nahradit novou kamennou stavbou. Při přestavbě byla zrušena rodinná hrobka rytířů Gerštorfů z Gerštorfu a vyjmuté náhrobní desky z 15. a 16. století byly vsazeny do hřbitovní zdi a odtud později do zdi nového kostela. Jednalo se celkem o dvanáct náhrobků a podle nápisů na nich byli ve Svídnicích pohřbeni: Bernard Gerštorf (†1574), jeho manželka Anna z Ronovce (†1576), jejich syn Jiří (†1612) a dcera Alena provdaná Muchková z Bukova (†1595), děti Jiřího Gerštorfa Kateřina (†1592), Václav Vilém (†1599), Křišťan (†1602), Salomena (†1602), Jindřich (†1607), druhá Salomena (†1612) a syn bez udaného jména a data úmrtí. Poslední…

Každý den po ranních zprávách v rádiu Český rozhlas Praha 2, Dalibor Gondík se svým kolektivem zadává pro posluchače hádanky „ranní špek“. Podle různých indicií a nápověd posluchači hádají konkrétní věci, příhody, pocity… Jednou to byla šlehačka. Po chvíli přišel do rozhlasu telefonát. Volal Jiří Janek Jirkovský, pravnuk Josefa Hofmanna, který vlastnil cukrárnu v Pardubicích v Machoňově Pasáži.

Na tzv. Ostrůvku mezi Haldou, jejím jalovým odpadem a sádkami prodala vrchnost roku 1559 mlynáři Václavu Pilařovi „kousek země“, na kterém postavil mlýn čp. 77; obecně se mu říkalo Hrkačka a tento název se koncem 18. století vyskytuje i v zápisech. Seznam vlastníků je nápadně dlouhý, jen v 19. století jsem jich napočítal 23. V 17. století byl mlýn patrně dlouhá desetiletí mimo provoz a koncem 19. století se hovoří již jen o domku. Po roce 1921 bylo stavení strženo a pozemek připojen k sousední barvírně Františka Červenky.

Jak jste možná zaznamenali, došlo na jaře t. r. k personální obměně a tím i k „omlazení“ členů Výboru Klubu přátel Pardubicka. Rádi bychom, aby naši členové a čtenáři měli možnost se seznámit s aktuálním děním v klubu i prostřednictvím Zpráv. Proto bychom Vám rádi v každém čísle Zpráv KPP nabídli tuto novou rubriku.

Je půl dvanácté. V Pankrácké věznici je hrobové ticho. Dozorci otevírají dveře cel a vyvolávají jména. Vězni bledí jak stěna čekají, kdo půjde. Nejprve ženy, potom muži. Jsou předvedení do místnosti před sekretáře. „Vaše žádost o milost byla zamítnuta, rozsudek bude vykonán po 16. hodině“. Potom je vězeň odveden do přípravné cely. Tady píše poslední dopisy. 1. října 1943 Wachtmeister otevírá dveře cely. „Viktorie Kroupová!“ Kdo byla ta žena? „Byla ještě svobodná, ale název „stará panna“ se na ni zcela nehodil. Byla vždy čistá a upravená, příjemného zjevu. Pro její tichost a pokoru, která z ní vyzařovala, ji měl každý rád. Delikt? Přechovávání komunistického instruktora Tvardka. Toho mělo gestapo v rukou už jednou. Naoko přijal spolupráci, ale ne v Brně, ale v Praze. Přešel do ilegality („ztratil se“) a nakonec byl zastřelen při…

Druhá polovina září roku 1937 se v celé republice nesla ve znamení smutku nad úmrtím oblíbeného prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka. Pardubice v tomto pochmurném období zasáhla ještě další tragická událost, když během III. Národního letu republiky Československé poblíž Malacek zahynuli dva mladí letci Východočeského aeroklubu Pardubice, Emil Turek a František Hajný. Závod byl pořádán Aeroklubem republiky Československé ve dnech 24. až 26. září 1937. Jako první disciplína byl v pátek 24. září odstartován z kbelského letiště závod pravidelnosti kolem republiky. Trasa byla určena z Prahy přes Plzeň, Klatovy, České Budějovice, Jindřichův Hradec, Brno, Piešťany, Zlín, Ostravu, Hradec Králové a Pardubice zpět do Prahy. Na startu se sešlo celkem 34 posádek. Emil Turek a František Hajný startovali s letounem Be 50 s imatrikulací OK…