Prahou podél Rokytky
Praha-Běchovice - Počernický rybník - Zámecký park - Rozhledna Doubravka - Praha-Kyje. Délka trasy 9 km. Odjezd v 8:09 vlakem z hl.n., návrat v 15:55 hod. ČD. Vedoucí L. Kvapilová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Arboretum Žampach
Autobusový výlet pro předem přihlášené účastníky z řad členů Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Bozkovské Dolomitové jeskyně
Bozkov-Palackého stezka kolem Kamenice-Riegrova stezka kolem Jizery-Semily. Délka trasy 12 km. Odjezd v 6:55 hod. z hl.n., návrat v 15:04 (17:04) hod. ČD. Vedoucí Z. Řehák. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Srdcem Českého krasu
Srbsko - Svatý Ján pod Skálou - Beroun. Délka trasy 12 km. Odjezd v 7:10 hod. vlakem ČD z hl.n., návrat v 16:11-17:11 hod. ČD. Vedoucí J. Skotnica. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Larischova vila a Památník Zámeček
Pouze pro předem přihlášené účastníky. Přihlásit se k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Výlety do historie
Lepějovice - zaniklá obec
Popis
Jedná se o práci práce archiváře Zdeňka Bičíka, významného vlastivědného pracovníka Pardubicka. Bičík byl aktivním členem historického kroužku v rámci Klubu přátel Pardubicka v šedesátých a sedmdesátý
Náplní tohoto kroužku byl mimo jiné i průzkum zaniklé vsi Lepějovice. Zpráva o výsldcích tohoto průzkumu vyšla ve druhém ročníku Sborníku prací východočeských archivů v roce 1972. Přetisk této zprávy je hlavním námětem tohoto sešitu edice AB - Zet Pardubicka. V úvodu publikace jsou uvedeny ještě další převážně starší materiály o této obci, z nichž se například dozvídáme, že součástí obce byl kostelík sv. Michala archanděla, do roku 1829 zde bývala dokonce škola. První zmínka o Lepějovicích pochází z roku 1167, obec dle historika F.K.Rosůlka zanikla v průběhu třicetileté války, kdy byl i samotný kostel pravděpodobně značně poškozen. Z tohoto důvodu se ve Zprávě o stavu far v kraji Chrudimském z let 1650 - 1652 uvádí, že se doporučuje připojení Lepějovic k faře přeloučské. Publikace popisuje rybníkářství i lesní hospodářství v oblasti, zápisy z pozemkových knih dokumentující majitele gruntů. Nejstarší zpráva o Lepějovicích jako zaniklé obci pochází z roku 1808, dle Bičíka je obec jako vesnice s kostele m vyznačena na Mullerově mapě Čech z roku 1720. Jak Bičík usuzuje z nejrůznějších materiálů, důvodem zániku obce bylo pravděpodobně její vypálení v období třicetileté války. Po válce však byla obec pravděpodobně částečně obnovena a začala opět žít. Soupis poddaných dle víry z rok 1651 totiž v Lepějovicích zaznamenává dva zahradníky. Zpovědní seznamy z roku 1694 zaznamenávají v Lepějovicích celkem šest osob. Církevní matriky fary Přelouč a Svinčany mají v letech 1666 - 1704 jen devět zápisů z Lepějovic - 7 křtů, 1 svatba, 1 úmrtí. Po roce 1704 však počet zápisů silně klesá. Obec dle Bičíka pravděpodobně zanikla v průběhu první poloviny 18. století. Dnes zaniklou obec připomíná jen její název, kostel s hřbitovem a tvrziště. Více se dočtete v publikaci edice AB - Zet Pardubicka "Lepějovice - zaniklá obec", která vyšla ve svém druhém vydání.
Formát: A5
Počet stran: 28
Rok vydání: 2007
Autor: Zdeněk Bičík
Kategorie: AB - Zet Pardubicka
