Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
CO MOŽNÁ Z DĚJIN PARDUBIC NEZNÁTE - 3. část
Víte, že první vánoční stromek se objevil v Pardubicích před rokem 1845?
V té době se stavěla železnice z Prahy do Olomouce. A v té době si v jistém domě
pardubické rodiny Schwarzových pronajmul bydlení německý inženýr Jacob Wolf,
zaměstnaný na stavbě železnice. Na Štědrý den byli hostitelé pozváni do pokoje rodiny
Wolfovy a jaké bylo jejich překvapení, když uviděli světélka vycházející ze smrčku
přineseného z lesa. Větvičky byly spojeny zlatými řetězy a na každé z nich byly
cukrovinky nejrůznějších tvarů. Pod stromečkem ležely nejrůznější dárky. Druhého
dne mluvilo o vánočním stromku, věci do té doby v Pardubicích neznámé a neobvyklé,
celé město?Víte, že první dostih se konal na Pardubicku již roku 1842?
Dne 14. října 1842 uspořádal Pardubický honební spolek první překážkový dostih
v okolí Trnové, při němž jely čtyři dvojice koní s jezdci přes 18 překážek. Stálá dostihová
dráha byla zřízena roku 1856 u lesíka Cvrčkov. První ročník Velké pardubické
se běžel 5. 11. 1874 za účasti čtrnácti koní. Původní kurz o délce 6,5 - 4 anglické míle
platil jen první tři roky. Poté se délka ustálila na 6 900 metrech. Slavný Taxisův příkop
se skákal již od prvního ročníku, ale svůj název získal až roku 1892 podle svého
obhájce Egona Thurn-Taxise. Bez zajímavosti není ani fakt, že do roku 1951 se jezdilo
i za tribunami, kde bylo 5 překážek.
Víte, že o výstavbě Polabin se uvažovalo již za první republiky?
Do územního plánu se Polabiny dostaly až po druhé světové válce díky Ing. arch.
Mikuškovicovi. Do té doby se Pardubice tísnily na levém břehu Labe. Výstavba Polabin
začala bohužel až v roce 1960. V té době se u nás stavěla jen panelová sídliště
s malou vybaveností a urbanistickou hodnotou. Sídliště bylo dostavěno až na sklonku
20. stol., kdy bylo také prohlášeno za samostatný městský obvod, do něhož náleží
ještě Cihelna. Na okraji Cihelny stávala v letech 1728–1952 kaple sv. Josefa. Dosud
ji připomíná hostinec U Josefa. Zde se rozdělovala stará cesta na Prahu a na Hradec
Králové.
Víte, odkud pochází název Pardubic?
Názory filologů se různí. Název snad pochází od polského osobního jména Pordab
či Pardub nebo možná od názvu Pardědubice či Pardědudice. Mezi lidmi se též říkává,
že zde kdysi stávalo pár dubů.
Víte, že budova dnešního Okresního úřadu na nároží náměstí Republiky a Jahnovy
třídy, bývala budovou Ředitelství pošt a telegrafů?
Budova byla postavena v letech 1924–1925 podle návrhu L. Machoně, za okupace
zde sídlil německý Oberlandrát a smutně proslulé Gestapo pro Východní Čechy.
V letech 1949–1960 budovu užíval Krajský národní výbor Pardubického kraje, od jeho
zrušení v roce 1960 zde sídlil Okresní národní výbor a dnes Okresní úřad.
