Zprávy KPP

16.ledna t. r. se v Roztokách u Prahy ve sboru CČSH konalo poslední rozloučení s Ing. Mirko Janečkem, dlouholetým vydavatelem krajanských Kanadských listů a čestným občanem Pardubic ( z rozhodnutí ZmP z 31.5.1993). Náš přítel a člen KPP nás opustil nedlouho před svými kulatými 90.narozeninami (nar. 21.ledna 1927 v Bratislavě) dne 9.ledna 2017 po delší nemoci. S redakcí Zpráv KPP a mnou osobně udržoval dlouholetý korespondenční styk a po revoluci roku 1989 několikrát navštívil Pardubice, včetně výboru našeho klubu (tehdy ještě sídlil v Sokolovně). Posílal mi pravidelně různé zajímavé novinové výstřižky včetně těch, jež se týkaly i jeho pohnutých životních osudů. Do roku 1948 žil v Pardubicích, toho roku již studoval v Praze obor zemědělské a lesní inženýrství, pracoval i ve studijním výboru Spolku posluchačů. Po rozbití studentské…

2. února t..r. oslavil své 80. narozeniny náš vážený a milý redakční kolega Mgr. Jiří Štěpánek (nar. 1937 v Pardubicích). Maturoval roku 1955 na zdejším gymnáziu (tehdy JSŠ). Je absolventem Vysoké školy pedagogické v Praze, učitelská aprobace dějepis a zeměpis. Jako učitel působil poté od roku 1960 v Pardubicích na základních školách v ulici Gorkého a Štefánikova (tehdy SNP) a od roku 1970 na ZŠ v Pardubicích-Ohrazenici, kde v letech 1990 - 2000 byl také ředitelem.

Víte, že architekt Josef Gočár se významnou měrou zapsal na vzhledu města? Josef Gočár se narodil roku 1880 v nedalekém Semíně. Reálku absolvoval v Pardubicích. Prvním Gočárovým pardubickým dílem byl automatický mlýn se silem, postavený v letech 1909-10 pro továrníky bratry Winternitzovy na pravém břehu Chrudimky. Při pohledu z protější strany působí stavba se zajímavě pojatým pláštěm, na němž barevně kontrastují ze světlých a tmavých spárovaných cihel vykládané ornamentální vzorce, spíše jako romantický hrad. Další Gočárovou pardubickou stavbou je budova dnešní komerční banky, původně Anglobanky vedle Zelené brány. Budova byla postavena v letech 1924-25. Největší stavbou pro Pardubice byl Grandhotel a Okresní dům, které byly postaveny v letech 1927-31. Multifunkční čtyřpatrový funkcionalistický palác měl několik společenských sálů,…

(Bohdanečský okruh) Historie Zlaté přilby nebo Memoriál Jiřího Kristiána Lobkowitzce jsou veřejnosti zajisté dobře známy, méně již skutečnost, že před druhou světovou válkou v polovině 30. let vznikl díky nadšení Ligy Československých Motoristů v Pardubicích další závod nazvaný Bohdanečský okruh. O závodě se zmiňuje pouze okrajově dosud nejkomplexnější kniha o historii Lázní Bohdaneč, vydaná v roce 1998. Závod se měl konat 7. července 1935 na trati Lázně Bohdaneč , Doubravice, Hrádek a Lázně Bohdaneč. Trať o délce 15 km byla vyměřena tak, aby zčásti probíhala lesem a zčásti ve volném prostoru. V místě zvaném ?Pod Boudami? byla postavena pro diváky tribuna, ze které bylo vidět na nejzajímavější úseky tratě. Automobilový závod měl být jakousi školou domácích jezdců, vychovávajících závodníky pro Masarykův okruh. Bylo jasné, že…

V minulé kapitole z historie pardubického cihlářství jsme se dotkli období rozvoje malých cihelen po roce 1819. Od toho roku bylo v monarchii možné zakládat soukromé cihelny na základě dvorského výnosu, který poddaným povoloval "pálit cihly na volný prodej". Díky tomu se už kolem poloviny 19. století nacházelo na okrajích nebo v blízkém okolí Pardubic nejméně devět cihelen. Současně tehdy Pardubice zažívaly významné události. Od roku 1845 byl jejich další rozvoj těsně spjat se zprovozněním železnice a roku 1850 se dokonce staly krajským městem. V očekávání růstu města nedokázal žádný z majitelů místních cihelen na tyto vnější impulsy reagovat lépe než Václav Bubeník (1828-1879). Ambiciózní a nadaný mladík z místní mlynářské rodiny, který v budoucnu usedne do zdejšího starostenského křesla, se počátkem 50. let 19. století, nejspíše v…

Ulice byla založená roku 1897. Jak je vidět na fotografiích byla obestavěna vkusnými jednopatrovými secesními domy. Spojovala ulici Jindřišskou od Dělnického domu a Karlovou. Jméno dostala podle mistra Jiříka z Olomouce, hlavního architekta Jana z Pernštejna při obnově města po požáru roku 1538. Při přestavbě Karloviny jako ulice po roce 1975 zmizela. Na jejím místě vznikl široký klidový prostor, část pěší zóny Karloviny, z roku 1979. Nová ulice pak byla snad z neznalosti historie nazvána ulicí Jiřího z Poděbrad.

Palác Hybských (čp.57 st. -9n.), zvaný také Krudencův Tento monument na rohu dnešního náměstí Republiky a Třídy Míru postavený po roce 1898 stavitelem Josefem Krudencem má zajímavou prehistorii a historii. Již roku 1798 ? tedy rovných 100 let před postavením paláce ? koupil Antonín Roztočil od J.Štěpánka z čp.56 část jeho zahrady. V letech 1801-1805 byli majiteli pozemku Josef a Františka Hrubých. Roku 1809 byl pozemek rozšířen ještě o část dříve náležející k čp.54. Od tohoto roku do roku 1817 je majitelem podle J.Sakaře Josef Sylhab, v období 1817-34 jsou tu vedeni František a Kateřina Kobosovi, v letech 1934-49 Matěj Liska, 1849-66 Anna Medranyová. Od roku 1875 do 1887 je uváděna Terezie Krausová (nevíme, zdali nepatřila do rodiny, jíž patřil na královské třídě Krausův dům, v němž roku 1866 po bitvě u Sadové nocoval císař František…

V říjnu roku 2016 byla dokončena rekonstrukce budovy na nábřeží Chrudimky v ulici Na Třísle čp.118 pro Krajský soud. Nad vchodem do budovy je nápis KRAJSKÝ SOUD, ale na tabulce vedle vchodu je: Pobočka Krajského soudu Hradec Králové. Máme zatím budovu Krajského soudu, ale Krajský soud nikoliv. Na otázku, kdy bude tento rozpor vyřešen, bylo neoficiálně řečeno, že asi nikdy. Je to opět jeden z ?divů Pardubic?, které za minulého režimu zaznamenával nebožtík Miloslav Huňáček, jež nejenže někde přetrvávají, ale nové si patrně zřizujeme. Historie tohoto je pozoruhodná, zaslouží připomenutí aspoň ve Zprávách. Historici se jí asi zabývat nebudou?

Jméno našeho města je asi zavádějící pro většinu lidí. Odvozují jej od dubů. Patří k Polabí odjakživa. Dnes duby považují za své stromy především Němci, ale i některé severské národy. Málokdo však ví, že bývaly posvátným stromem Slovanů a že dnešní pojetí národních stromů vznikalo až v době romantismu a národního obrození během 19.století. Určitě na volbu měla vliv i snaha Čechů vyčlenit se z germánského vlivu. Byla tedy zvolena lípa, další ze stromů k naší zemi patřící. Dřevin patřících k dubům je na Zemi celkem asi 600 druhů a obývají všechna podnební pásma. Těch v našich končinách najdeme jen několik, asi 8 druhů. Především je to druh zimní, zvaný též drnák ? Quercus petraea. Přirozeně se vyskytuje v podhůří, asi do 600 metrů nad mořem. Korunu má spíš vejčitou, jeho plody ? žaludy - jsou přisedlé k větvičkám a staré listí shazuje až v…

Pardubický rodák akademický malíř Vojmír Vokolek (1910-2001) se v letech 1958-1983 věnoval tvorbě kostelních fresek a vyzdobil tak 10 kostelů, většinou na Pardubicku. Fresky jsou malovány ?primitivním realismem?, jsou zaplněny lidmi v civilním oblečení, Kristus nebo apoštolové jsou oblečeni do kalhot a halen. Jeho díla vyvolávala často mezi farníky nespokojenost, nechtěli aby obrazy ukazovaly Krista a jeho učedníky jako prosté chlapíky. První výlet byl směrován do kostela sv. Petra a Pavla v Dřítči, který malíř vyzdobil dvěma monumentálními freskami.