Zprávy KPP

Podávám písemný výtah ze svých tajných zápisků pořízených v?době německé okupace a to od roku 1939 ? 5.května 1945. Od roku 1942 byl jsem ve stálém spojení s?p. majorem Aubrechtem, kterého jsem vždy o všech akcích konaných v?městském krematoriu informoval. Současně podával jsem zprávy místní kriminální policii a to p. inspektoru Smutnému, inspektoru Cinnerovi, p. Dr. Řípovi a p. revírnímu Jenší.

Jak je patrné z?dopisnice, byl správcem krematoria v?Pardubicích. Tato národní kulturní památka slouží od roku 1923 a zasloužil se o ni arch. Pavel Janák, o vnitřní výzdobu pak prof. J.Kysela. V?roce 1923 jako vlastní známka vyšla k?90.výročí. Uvedený František Dalecký zažil i tragické okamžiky v?roce 1942, kdy nacisté vyvraždili obyvatele Ležáků a další spolupracovníky skupiny Silver A. Podle pokynů gestapa ručil F.Dalecký za okamžité spálení mrtvých. Je známé, že si tajně pořídil i seznamy obětí. Pokud jde o známku, pak zcela nedávno byl pořízen přítisk, ale v?jiném odstínu. Tolik k?této tragické události.

Ponurá atmosféra černobílého snímku Juraje Herze Spalovač mrtvol jednou pro vždy ztotožnila pardubické krematorium s?dějištěm slavné adaptace románu Ladislava Fukse. Filmové renomé převyšuje povědomí o vysoké architektonické hodnotě této ikonické stavby rondokubismu, která vyrostla podle návrhu arch. Pavla Janáka před 96 lety.

Starosta v Rosicích nad Labem a pravopis! Napíše-li hokynářka tvrdé y místo i, již se jí to vytýká! Ale napíše-li rosický pan starosta totéž, nikdo si toho nevšímá, přesto, že se v Rosicích najdou lidé, kteří ten pravopis starostův musí trknout! A jest dnes hrozné, jací lidé se dostávají na přední místa. Tak i v nedalekých Rosicích máme starostu, který neovládá pravopis ani jako žák páté i nižší třídy obecné školy. Toho dokladem jest vyhláška jeho vlastní rukou psaná, kterou zde uvádíme doslovně: Obecní úřad v Rosicích nad Labem vizývá tímto jinoši v roce 1902 narozený, tudíž dle branného zákona k odvodu poviný, aby se nejdéle do 18. 5. u obecního úřadu stran odvodu přihlásily. Horáček Josef, starosta. Dospějeme brzy tak daleko, že podmínkou při ucházení se o úřad v republice bude neznalost českého pravopisu. Podepsán - bohužel ? jeden z…

Na zdi staré části hřbitova (vedle hřbitovní kaple rodu Krausů) stojíme před hrobem pozapomenuté osobnosti. Tento jilemnický rodák začínal na pardubickém zámku jako písař u kontrolora Josefa Kučery (viz o tom F.K.Rosůlek, Pardubicko ? Holicko ? Přeloučsko, III.díl, s.509). Svou prohabsburskou loajalitou (za prusko ? rakouské války 1866) se vyšvihl až do funkce okresního hejtmana v?Pardubicích a získal od císaře Františka Josefa I. Řád železné koruny. Zastupitelstvo města mu 15.dubna 1878 udělilo čestné občanství Pardubic. Byl celý život svobodný (starý mládenec). Bydlel nejprve na Pernštýnském náměstí v?domě ?U zlatého beránka? (čp. 79 st. ? 32 n.) u kavárníka Josefa Pejkerta, ke konci života v?nárožním domě Pernštýnské a Arnoštovy ulice (dn. Sv. Anežky české) čp. 340 s. ? 24. n. a pak v?sousedním domě v?Arnoštově ulici čp. 33 st. ? 4 n.…

Čs. první a poslední velitel Záložní nemocnice č. 2 ? Karantény v Pardubicích Plukovník zdr. MUDr. František Havelka byl prvním čs. velitelem Záložní nemocnice č.2 ?Karantény? v Pardubicích a taktéž jejím posledním velitelem. Tento článek má připomenout tuto jeho činnost a význam i funkci této Záložní nemocnice. Byl vypracován na základě jeho vojenských dokladů a pracovního deníku a na základě článku majora MUDr Josefa Krčmáře, jeho následníka ve velení posádkové nemocnice, uveřejněného v Časopise českých lékařů v roce 1931..

Více než tři čtvrtě století žil v?Pardubicích člověk, který se výrazně zapsal do kulturní a krátce po 2. světové válce i do politické historie tohoto města. Pardubická kulturní veřejnost si ho velmi vážila pro jeho intelektuální schopnosti a morální vlastnosti, na druhé straně však byl pro tytéž vlastnosti vystaven hrubé perzekuci ze strany dvou po sobě následujících politických režimů, které ? ač se samy deklarovaly jako navzájem protikladné ? byly v?podstatě stejné. Teprve na sklonku života, před svou předčasnou smrtí v?roce 1976, došel určitého oficiálního uznání a nás může jen těšit, že to bylo z?velké části ve spojení s?Klubem přátel Pardubicka, který si jeho jméno uchovává v?názvu encyklopedie, která jako ?Vlastivědná abeceda Dr. P. Theina? po léta vycházela na stránkách těchto Zpráv.

Se svolením autora ? PhDr. Arnošta Vašíčka ? otiskujeme z?jeho knihy ?Labyrint záhad ? Největší tajemství Čech, Moravy a Slezska? (vyd. Česká televize Praha 2016) jeho pardubickou kapitolu (s. 75-83) s?poznámkami PhDr. Jiřího Kotyka, Ph.D. Redakce ZKPP

Na výzvu pana vedoucího redaktora KPP jsem sepsal vzpomínky na Zámeček v?Pardubičkách. Kusé, občasné a povrchní, neb jsem chodil a chodím jen kolem oplocení. Dovnitř jsme se dostal jen párkrát. Jsou ale značně rozsáhlejší než jen z?doby okupace, protože v?sousedství jeho areálu žiji přes 80 let. Do 50.let minulého století v?přímém sousedství, kdy, jeho ohrada byla od nás na dohled na vzdálenost 200 m, kde byla jen pole a louky. Z?toho polovina bylo pole, které jsme zdědili po dědečkovi, přímo na jihovýchodní hranici katastru města Pardubice.

Tento rodák z?Prahy (1857) byl mj. i c.k. okresním hejtmanem v?Ledči n. S. Byl přeložen a od ledna 1897 spravoval politický úřad v?Pardubicích. Tam byl připomenut ve Zprávách Klubu přátel Pardubicka č. 3-4 v?březnu 2019. Vyšel tady feuilleton Pořad okresních hejtmanů na Pardubicku sepsaný Františkem Karlem Rosůlkem v?lednu 1935. Autor poznamenává, že jde o data pro některé kronikáře našich obcí. Jmenovaný autor narozený v?Pardubicích (1859-1940) byl učitelem, vlastivědným pracovníkem a spisovatelem.