Zprávy KPP

V roce 1893 byla založena Jednota pro postavení děkanského chrámu v Pardubicích s cílem rozšířit existující chrám sv. Bartoloměje či dokonce vystavět nový farní kostel. Do čela Jednoty se postavil okresní hejtman J. Vojáček, místopředsedou byl advokát JUDr. A. Formánek. Jednota měla od počátku problém s nedostatkem finančních prostředků. Jednotlivé varianty nové budovy chrámu probírá podrobně Doc. PhDr. V. Hrubý v publikaci „Kostel sv. Bartoloměje v Pardubicích“ (vyd. HELIOS 2000). V kapitole „Posledních 100 let chrámu“ se uvádí, že záměry Jednoty neměly ve městě kladný ohlas (vznikla silná opozice v Muzejním spolku), takže od roku 1899 se Jednota rozhodla jen rozšířit stávající kostel. Od tohoto roku proto změnila i název na „Jednotu pro rozšíření děkanského chrámu“. Hlavní slovo v Jednotě měl stavitel Boža Dvořák (1864–1954),…

6) Škola u sv. Jana v době druhé světové války Vraťme se ještě do smutného období druhé světové války. Historikové, věnující se tomuto období napsali, že druhá světová války byla vlastně pokračováním první světové války a nesla v sobě důsledky špatně uzavřeného míru v Paříži a Versailles. Učitelé museli již v roce 1939 prokazovat svůj árijský původ a téhož roku nastaly čistky v žákovských a učitelských knihovnách, které postupně vyřadily knihy s protiněmeckou tendencí, které nepoukazovaly na „správný a původní“ kladný vztah k Říši. Stejně dopadly knihy židovských autorů. Z knihoven zmizela klasická ruská literatura a socialistická. Později byly vyřazeny i knihy amerických (západních) autorů. Neobstáli ani čeští klasikové, z nichž přední místo měl světový autor Karel Čapek. Do knihoven se naopak stěhoval fašistický brak a…

„LADISLAV QUIS“ JUDr. Ladislav Quis (1846–1913) patřil na přelomu 19. a 20. století mezi poměrně známé české spisovatele a básníky. Většinu života se však živil jako advokát a velmi dlouho (v letech 1884–1908) žil také v Přelouči v domě čp. 25 na dnešním Masarykově náměstí. Byl zdejším významným občanem, a tak není divu, že si jeho jméno vzal místní studentský spolek, který vznikl roku 1919 a ustanovil se v červenci 1920 pod názvem Spolek studujících Ladislav Quis. Pořádal divadelní představení, zábavy a výlety, a to zejména o letních prázdninách. V roce 1922 měl již 88 členů. Významným počinem spolku bylo umístění mramorové desky s bronzovým reliéfem L. Quise na průčelí domu čp. 25 – slavnost se konala 27. září 1925, desku zde najdeme dodnes. Členem spolku, který zanikl za druhé světové války, byl v mládí také budoucí slavný …

Dámy a pánové, stojíme před domem čp. 307 ve Smilově ulici, v němž žil v letech 1897–1912 JUDr. Josef Štolba, velmi významná osobnost veřejného a kulturního života zdejších Pardubic, cestovatel, dramatik, obecní zastupitel, člověk, bez nějž by nevzniklo naše městské divadlo. My si jej však dnes přibližme v méně známých souvislostech. Pan notář Štolba přišel do Pardubic ze svých milovaných Nechanic již jako registrovaný člen Klubu českých turistů (KČT). Nelze se tedy divit tomu, že když 9. května 1894 v Pardubicích vznikl odbor KČT, zvolili do jeho čela právě dr. Štolbu, zřejmě také kvůli jeho cestovatelské vášni a renomé. Osobně vnímám dnešní slavnostní den jako den velkého kulturního počinu odboru KČT Slovan Pardubice. Právě tento odbor se rozhodl jednak uvést dr. Štolbu PAMĚTNÍ DESKA V PARDUBICÍCH do Síně slávy české…

Roku 1911 Po 25 letech, kdy jsem opustil město Pernštejnův jako student, napsal jsem na ně knížku vzpomínek; dnes opět vzpomínám. Uplynuloť půl století od červnového líbezného dne roku 1886, kdy jsem vyšel z reálné školy pardubické jako abiturient. Vidím v duchu Pardubice těch let, nevelké město (mělo roku 1880 10.292, roku 1890 12.367 obyvatelů)) s jedinou školou střední; ani chlapecké školy občanské ještě nemělo, jen dívčí. Na nádraží jsme chodili z města přes pole. A přece byly Pardubice živé svým způsobem proti městům okolním. Hradec Králové, město vojáků a studentů, bylo opevněno. Chrudim byla městem starousedlých měšťanů, patriciů, s bohatými majetníky hospodářských dvorců, krajským úřednictvem a studentstvem Pardubice byly městem husarů a šlechty. Šlechtická společnost pořádala každoročně na podzim štvanice na…

Východočeské muzeum v Pardubicích se připojuje k oslavám dvoustého výročí narození velikána české hudby Bedřicha Smetany. Jeho osobnost připomíná výstava na muzejní pokladně, jejíž návštěvníci shlédnou sbírkové předměty spojené s východočeským rodákem. Během přípravy výstavy jsme objasnili původ několika dosud neidentifikovaných plastik z podsbírky výtvarného umění. Ta obsahuje soubor návrhů Smetanova pomníku v Pardubicích.1 V následujícím stručném příspěvku ukážu, jak vznikaly. Jejich příprava je pěknou ukázkou příběhu vzniku uměleckých děl ve veřejném prostoru, což je téma stále živé. Modely vzešly z činnosti Spolku pro postavení pomníku Bedřichu Smetanovi v Pardubicích. Jeho kořeny leží v době stoletého výročí skladatelova narození, kdy se místní pěvecké sbory spojily v programu oslav jubilea. Na chvályhodnou aktivitu …

Mimořádnou výstavu České oběti Plötzensee připravil v loňském roce historik Jan B. Uhlíř ve spolupráci s pracovníky Památníku německého odboje (se sídlem v Berlíně). Vůbec poprvé jsme se mohli uceleně seznámit s příběhy Čechů popravených nacisty v Berlíně-Plötzensee. Na jednotlivých panelech expozice byly představeny osudy vybraných osobností z každé odbojové i profesní skupiny (Obrana národa, Petiční výbor Věrni zůstaneme, Politické ústředí, Sokol, ilegální KSČ ad.). V Plötzensee bylo popraveno 674 našich občanů (z toho 613 za protinacistický odboj), kteří tím představují nejpočetnější skupinu zahraničních obětí této věznice. Přišli jsme s úctou k těm, jejichž život byl přerván nacistickou gilotinou. Řadu význačných hrdinů odboje známe – nyní však ze společného česko-německého projektu vznikla nejen výstava v Senátu ČR, ale…

V červnu letošního roku uplynulo 125 let (přesně 4. 6. 1899), co se v Pardubicích narodil akademický malíř a grafik Josef Salavec, jeden z největších akvarelistů své doby. Byl mezinárodně uznávaným tvůrcem skvostných miniatur. V rodném městě vystudoval reálku a pokračoval v Praze na Uměleckoprůmyslové škole u proslavených profesorů J. Schikanedera a J. Schüssera. Po absolutoriu působil jako výtvarný pedagog na gymnáziu v Pardubicích po profesorovi Sedláčkovi. Později také učil v Lounech a na Kladně a posléze byl přeložen na Slovensko do Rimavské Soboty. Odtud se vrátil v roce 1925 zpět a až do roku 1940 se věnoval převážné krajinomalbě. Vytvořil mnoho akvarelů z Polabí s motivem Kunětické hory ze všech stran. Začal se také věnovat užitému umění a navrhoval propagační tiskoviny. V hale potravinářské průmyslovky nad východem z…

Stavitel Boža Dvořák se narodil 6. května 1864 ve Valech u Přelouče čp. 16 jako druhorozený syn tamějšího mlynáře F. R. Dvořáka (†1895) a jeho manželky Terezie, rozené Crkalové (†1882). 1/ Ze sňatku se narodili kromě Boži ještě další 4 bratři Otakar (†1898 ve 32 letech), František (†1938 ve 43 letech), Josef (†1946) a Oldřich se sestrou Annou. Záznamník B. Dvořáka o úmrtích v rodině 2/ obsahuje smuteční oznámení otce Františka R. Dvořáka a novinový výstřižek vysvětlující tragické okolnosti jeho smrti. Ve čtvrtek 30. května 1895 ve 14,30 hod. „vyřezával ve své dílně F. Dvořák na okružní pile jakési kolo, při čemž zapomněl stroj opatřiti příslušným chránidlem… Byl strojem udeřen do hlavy tak prudce, že po několika okamžicích skonal.“ 3/ Bylo mu 66 let a v Pardubicích založil strojírenskou dílnu Dvořák a synové. Jeho pohřeb se…

Parlamentní volby v roce 1935 Historický exkurz Parlamentní volby do obou komor Národního shromáždění proběhly v pátek 19. května. V té době nikdo nemohl tušit, že se jednalo o poslední svobodné a demokratické hlasování v éře první republiky. Velkou zajímavostí bylo uzákonění povinné účasti ve volbách, podle tehdejšího právního systému teoreticky hrozila za neúčast na hlasování sankce. Zároveň se jednalo o dobu, kdy se bezpečnostní situace v Československu i v celé Evropě rapidně zhoršovala, a proto se volební účast vyšplhala až na téměř 93 procent. Pro sledované parlamentní volby začala platit mírně pozměněná pravidla pro získání poslaneckých či senátorských mandátů, protože minimální počet hlasů pro možnost získat křeslo v jedné z komor parlamentu byl stanoven na dvacet tisíc v jednom volebním kraji či na dvě stě tisíc v…