Zprávy KPP

Bylo založeno v roce 1921 a bezesporu patřilo k pardubickým dragounům i k městu. V roce 1935 dokonce byla vydána nálepka připomínající 15 let existence. Kdysi jsem získal dopis z Francie, který byl adresován veliteli Aloisi Zapletalovi. Samotná obálka byla velice poničena, nicméně má svoji vypovídající hodnotu. Poštovní známky v nominále 2,40 fr. Byly razítkovány otiskem Paris ? Gare St. Lazare dne 14.6.1928 (Paříž ? Nádraží sv. Lazara). Na rubu je červeně adresa odesílatele Concours Hippique, International Militaire, 2 rue ? François ? de Paule (Nice) ? v překladu koňské dostihy, mezinárodní armádní, Nice. Uvedený důstojník plukovník Alois Zapletal (1887) studoval v Prostějově a vojenské jezdecké učiliště posléze v Hranicích. Ve Velké válce působil jako telegrafní důstojník na ruské frontě, pak velel eskadroně na italské frontě. Po…

(nar. 3.3.1933 Pardubice, zemřel 24.11.2017 Pardubice) Nedaleko hrobu arch. Karla Řepy byl nedávno (2017) pohřben známý pardubický rentgenolog MUDr. Josef Jirásek. Byl absolventem reálného gymnázia v Pardubicích a potom Lékařské fakulty v Praze při UK. Působil jeden rok v léčebně TBC v Košumberku a pak už celoživotně v Pardubicích, naposled na poliklinice KOLF jako šéf oddělení RTG. Byl vynikajícím hudebníkem, roku 1973 spoluzakládal hudební soubor PLUK. Rád hrával na varhany, jež si i sám dokázal zhotovit. Od roku 1978 byl členem KPP a roku 1990 spoluzakládal s J.Palečkem Společnost pro rozvoj Pardubicka. V letech 1998-92 se podíleli i na jednáních o transformaci bývalé VŠCHT na Univerzitu Pardubice.

Rybárna Všichni jsme byli rádi, když u Matičního jezera (název vznikl podle Matice školské) byla znovu postavena t. zv. Rybárna (projekt ing. arch. Petráň). My starší pamatujeme ještě tu původní s venkovní tančírnou, jak ji před časem popsala v našem časopise čestná občanka Pardubic paní Marie Chudá. Ta tu ještě pamatovala původní osazenstvo Matice školské, jež se tu scházelo pod vedením inspektora Josefa Ledra u sklenice piva. Nová Rybárna pak vstoupila do dějin televize kuchařskou show p. Pohlreicha, který před časem vyhodil do jezera nepovedené menu, samozřejmě za doprovodu známých expresivních slov?

Na hřbitově v Pardubičkách je od roku 1945 hrob vojáka Rudé armády Tichona Voždajenka (viz foto autora). V hlášení posádkovému velitelství v Pardubicích umístěnému tehdy v kasárnách železničního pluku z 25.srpna 1945 uvádí velitel 1.obvodu SNB, že Tichon, bývalý zajatec, zemřel 23.května t. r. na zápal plic ve Všeobecné veřejné nemocnici v Pardubicích a byl pohřben ?neznámými ruskými vojíny? na hřbitově v Pardubičkách (odd. B, číslo hrobu 6) dne 25.5.1945. Tichon Voždajenko se narodil v Kyjevské oblasti roku 1900. Údaje potvrzuje i hlášení obvodní rady IV. v Pardubičkách Jednotnému národnímu výboru (JNV) v Pardubicích (referátu pro vnitřní věci a bezpečnost) z 9.6.-1957 s tím, že o hrob pečuje MNV. 1/ Ze seznamu z 10.9.1946 vyplývá pohřbení ještě dalších 5 příslušníků Rudé armády v Pardubičkách. 2/ Kde se však nacházejí jejich hroby? …

V následujícím příspěvku chci uvést několik osudových faktů a (dílem zprostředkovaných) vzpomínek na svého otce a jeho blízké, ale také připomenout současné proměny vztahů naší společnosti k odkazu válečných obětí. Ještě nedávno jsem působil jako vysokoškolský učitel angličtiny a zakládající ředitel Ústavu cizích jazyků na pardubické univerzitě, dnes jsem tajemníkem OV ČSBS Pardubice. Když jsem v roce 2007 skončil s vyučováním, řekl jsem si, že musím pro své sestry a bratry odbojáře něco udělat. Cítím upřímnou vděčnost vůči těm, kteří za svobodu položili své životy. Chci se věnovat lidem, kteří jsou dnešní společností víceméně odepisováni. Zaslouží si naši pozornost a podporu, dokud k tomu ještě máme sílu a odvahu.

Jiří Potůček se narodil 12. července roku 1919 v Brunnecku v dnešní Itálii. Otec byl osobním komorníkem hraběte Šternberka a matka zde pracovala jako komorná. Jiří byl jedináčkem, kterému se dostalo milující výchovy. Za nějaký čas se rodiče - kvůli práci - stěhují do české vesnice Vranov, dnes Břasy u Rokycan. Jiří zde začal chodit do školy, strávil tu své mládí, kraj si zamiloval a automaticky ho považoval za svůj rodný.

Před časem jsem našel své starší zápisy z 90.let 20.století (červen 1992) ze svých dvou setkání s pamětníky p. Jiřím Schickerem z Prahy a p.Antonínem Nevolem z Pardubic. Pan Jiří Schicker pocházel z rodiny, jež se pohybovala na Zámečku za první republiky v éře Henckelů (skončila roku 1928) a tehdy, když tu žila v nájmu baronka Helena Balthasarová (do roku 1926), dnes pozapomenutá postava starých Pardubic. Pan Schicker mi sdělil, že hrabě Jiří Larisch ? Mönnich chtěl původně postavit svou vilu na Vinici, jejímž majitele byl v 80.letech 19.století stavitel Krátký. V té době tu však byla i střelnice provozovaná Střeleckým spolkem. Při jednání na městě 21.ledna 1883 nedošlo k dohodě o koupi pozemku (Střelecký spolek chtěl 2 500 zl., Larisch nabízel jen 1 500 zl.), zájmy spolku hájil advokát JUDr. Vilibald Lexa, otec pozdějšího zakladatele…

Poštovní razítko: PARDUBICE ? PARDUBITZ 18.(VII.?)11 Adresát Velectěný pan Karel Svoboda ing u fmy Janka a spol. Radotín Text! Milý příteli. Zasílám Ti fotografii z nehody mého ž.p. Štastíka jenž se dnes obrátil ve vzduchu. Otec je s tím srozuměn. (3) Piš S pozdraven Jan Kašpar

Ve válečných letech 1915-1918 byl starostou Josef Sochor, řezník. Koncem roku 1918 ho nahradil místostarosta Eduard Kitzinger (do roku 1919). Lze tvrdit, že Pardubicím po první světové válce pomohla nejprve tzv. Karanténa. Původně Vojenská záložní nemocnice č.2. Její stavba na Skřivánku na 80 ha vojenského cvičiště byla zahájena 30.11.1914 a zadána konsorciu firem M.Blecha, Karlín, V.Nekvasil, Karlín, J.Paroulek, Praha, J.Drahoš, Vysoké Mýto a K.Beran, V.Hořeňovský, K.Kašpar, A.Kratochvíl, F.Potůček všichni z Pardubic. Počátkem prosince byly již mnohé budovy pod střechou. Na jaře 1915 nemocnice byla dokončena včetně zařízení, stála 21 milionů K. Byla pro 10-12 tisíc raněných, ve čtyřech odděleních, z nichž jedno infekční byla ?karanténa?. Měla dvě nádraží, pekárnu, chladírnu masa s výrobnou ledu, drůbežárnu, prádelnu, vodárnu, kapli,…

Čteme-li pozorně 1.díl ?Dějin Maffie? Milady Paulové (1891-1970) vydaný roku 1937, najdeme v něm zajímavé střípky z dějin Pardubic na počátku 20.století. 16.-18.září 1910 totiž v Pardubicích probíhal sjezd svobodomyslného studenstva, tj. studentů ? členů Národní strany svobodomyslné (Mladočechů). 1/ Pořadatelem sjezdu byl předseda studentské organizace Mladočechů František Stašek. Sjezdu předsedal František Dvořáček. Mezi účastníky najdeme Karla Lochera 2/, Vojtěcha Holečka 3/, Václava Kyselu, J.Šafáře, K.Zimmra a O.Páru, pozdrav sjezdu zaslal i Jaroslav Preiss. 4/ Následujícího roku, tj. 1911, začal pak v Praze vycházet časopis ?Snaha? (vyšel s úvodníkem O.Páry). 5/ Pára v něm plédoval za samostatný stát.