Firma Prokop a synové a její firemní značka

V rejstříku firem byl závod zapsán u Krajského soudu v Chrudimi pod č. 272/1 ze 14. 12. 1904. Od 28. 5. 1934 byla v témže rejstříku firma zapsána jako veřejná obchodní společnost. Po smrti Josefa Prokopa v únoru 1880 převzala vedení podniku Františka Prokopová. Od r. 1883 se závod specializoval na výrobu mlýnských strojů. Surovinu na tzv. mlýnské kameny získával přímo z Francie z místa „La Ferta sous Jovarre“. R. 1890 bylo v podniku zaměstnáno 60 dělníků a výroba byla rozšířena na výrobu zařízení celých mlýnů. Svými výrobky kryl podnik značnou část spotřeby v oblastech Ruska i Balkánu. V r. 1894 vstupují do vedení podniku synové zakladatele Ing. Jaroslav a Ing. Josef Prokopové. Po I. světové válce byla obnovena výroba v plném rozsahu. 1931 byly zřízeny pobočné závody v Košicích, Plzni, Táboře, Brně a v Praze - Záběhlicích. Po smrti Ing. Josefa Prokopa roku 1933 přešlo vedení podniku na syna a zetě. V roce 1939 byla zahájena z nařízení německých úřadů válečná výroba. Vyráběly se zde obaly granátů, muniční bedny a různé součástky pro vojenskou výzbroj. 14. 11. 1945 byla zavedena nad podnikem národní správa (Čeněk Hubáček). Dne 1. 1. 1946 vznikly z tohoto podniku Továrny mlýnských strojů a stavby mlýnů, dříve Prokop, n. p. Pardubice. Ředitelem byl jmenován zmíněný Čeněk Hubáček. Znárodněný podnik pokračoval v tradiční výrobě. Od 1. 6. 1992 přešla opět veškerá práva a závazky Divize mlýnů Továren mlýnských strojů v Pardubicích na novou soukromou firmu Prokop, mlýnské stroje spol. s.r.o. Nová firma navázala na stodvacetiletou tradici.

Jako znak firmy sloužil od počátku její existence název podniku, který se objevoval v bohatě zastoupené reklamě, jejíž součástí byl téměř vždy některý z výrobků firmy. Firemní papíry, které se dochovaly z konce minulého století, nesou taktéž jen název Josefa Prokopa synové (později Jos. Prokopa vdova a synové v Pardubicích). V horní části firemní hlavičky bylo uvedeno, že se jedná o I. továrnu na stroje tohoto druhu a pod názvem firmy dodatek, Elektrotechnický závod. Z doby I. světové války se dochovaly firemní papíry (Jos. Prokop[hash]s Söhne, Pardubitz), na kterých jsou znázorněny veduty.

Přímo na výrobcích firmy se objevovaly štítky jako např. Patent Jos. Prokop, Jos. Prokop[hash]s Witwe und Söhne nebo Jos. Prokop und Söhne, Pardubitz, apd. Grafické označení, které můžeme řadit do klasické firemní značky, se objevuje až z počátku existence svobodné republiky. Za firemní značku služil tehdy název PROKOP, se silně vytištěnými standartními písmeny, nad kterými se klenul oblouk části ozubeného kola (5 zubů). Toto označení tvořilo součást firemních listin a je doloženo z let 1929 - 1945, i když vzniklo a pravděpodobně se používalo již od počátku I. republiky. Firemní značka byla umístěna v levém horním rohu. Po válce v roce 1946 je firemní značka zmenšena a doplněna dodatkem - Národní podnik. Na bohatě zastoupeném materiálu, který se dochoval z existence firmy, se objevovala ještě další firemní značka, většinou na nejrůznějších propagačních letácích, které firma vydávala ve 30. letech. Firemní značku tvořila tři vzájemně propletená písmena na černém pozadí (J, P a S = Josef Prokop synové).

Od 1. 1. 1946, kdy byl název podniku přeměněn na Továrny mlýnských strojů (TMS), vzniká nová firemní značka. Tvoří ji trojúhelník s oválnými rohy, s dvojitým rámečkem, ve kterém jsou umístěna tři známá písmena TMS. První a poslední písmena jsou stejně velká a jsou v kruhu, prostřední písmeno je protáhlé a tvoří vrchní úhel trojúhelníka. Tato firemní značka se objevovala v hojné míře v reklamě, na firemních papírech i v propagačním tisku. Objevovala se v nejrůznějších barevných verzích (odstínech). V roce 1960 byl umístěn nad vrchní úhel trojúhelníka „doplněk“, který odpovídal nově vzniklým skutečnostem. Byla jím červená pěticípá hvězda. V mnohém propagačním materiálu je tato firemní značka ověnčena trikolórou z vavřínových listů. Zkratka TMS se objevuje ještě v jiné podobě, a to především na korespondenci podniku (na obálkách). Písmena TMS byla vzájemně propletena - spojena. Prostřední písmeno sloužilo pro zasunutí tří malých trojúhelníků (jeden nahoře, dva dole). V horním bylo číslo, které symbolizovalo délku trvání podniku, v levém dolním číslo, které znamenalo letopočet založení firmy a v posledním pravém trojúhelníku číslo, které znamenalo aktuální letopočet (př. 100, 1870, 1970).

Od 1. 6. 1992, kdy byl název podniku opět přeměněn na Prokop, mlýnské stroje, tvoří nyní už registrovanou ochrannou známku podobně jako v dobách počátku existence firmy, název firmy. Moderní ochrannou známku tvoří obdélníkový rámeček, v jehož horní části je název PROKOP se znaménkem registrace a v dolní části nápis mlýnské stroje.

V roce 1995 oslavila firma již 125. výročí existence své činnosti.

Použitý materiál:

1) SOA Zámrsk, fond: Josef Prokop synové Pardubice (1867 - 1950), 1959, 1990.

2) ZKPP roč. 1991, č. 9 - 10, str. 206 - 207, článek PhDr. Jiřího Kotyka.

3) Český svět Pardubicům, vydaly tiskárny Otto a Růžička v Pardubicích, 1924.

4) Vodní elektrárna v Přelouči, zvlášt. výtisk elektrotech. obzoru z r. 1929 (Jos. Prokopa synové v Pardubicích, stavba vodních turbín a regulátorů).

5) Soukromý archiv autora.