Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
ZELENÁ BRÁNA - ERBY
Zelená brána, pozůstatek městského opevnění, je významným symbolem našeho města. V dnešní goticko renesanční podobě pochází z první poloviny 16. století.V roce 1662 místní zedník a stavitel Václav Reysyk, který se zabýval zdobením domovních průčelí, namaloval na východní i západní stranu věže erby. Dlouho nebylo jasno, o jaké obrazce tu šlo. Záhadu těchto maleb objasnil Dr. Josef Tichý, CSc. z národního muzea v Praze. Zprávu o tom zveřejnil v časopise „Společnost přátel starožitností“, roč. LIV./1946. V jeho článku se uvádí, že J. Reysyk namaloval na východní stranu zelený věnec a nad něj v kruhu císařského orla. Na západní stranu městský znak s latinským nápisem. Roku 1843 byly tyto malby vlivem povětrnostních vlivů tak poškozeny, že je dal arch. Mocker zakrýt maltou.1)
Roku 1912 bylo zdivo trupu věže obnaženo a hlavice svírajících železných kleští byly zakryty erby ve výši cca 20 metrů nad zemí. Na každé straně vytvořil akad. sochař M. Baše vždy dva erby.
Při zpracování fotodokumentace „Domovní znamení, reliéfy a plastiky na pardubických domech“ jsem se rovněž začal intensivně zajímat o tyto erby. V žádné odborné literatuře, ale i v archivech však tyto erby nejsou uvedeny. Myslím si, že značná část naší veřejnosti o nich ani neví. Jejich definice je však vzhledem k velké výšce a okolní zástavbě značně obtížná. Snadno lze určit dva erby na východní strany věže směrem do Pernštýnského náměstí. Erby na severní straně jsem musel fotografovat se střechy banky a na jižní straně z lešení, které bylo u býv. antikvariátu přistavěno. Erby na západní straně jsem definoval pomocí dalekohledu až z prostoru u hotelu Grand. Jednotlivé erby jsem konsultoval podle svých fotografií s PhDr. Vorlem z Východočeského muzea.
Na přiloženém schematu jsou uvedeny jednotlivé erby:
1. Zubr - erb pánů z Pernštejna
2. Městský znak
3. Kateřina ze Šternberka (bába Vil. z Pernštejna, matka Jana z Pernštejna)
4. Bohunka z Lomnice (matka Vil. z Pernštejna)
5. Moravská orlice
6. Český lev
7. Johanka z Liblic (manželka Vil. z Pernštejna)
8. Kdulincová z Ostroměře (matka Johanky z Liblic)
Použitá literatura:
1. Vlastivědná abeceda dr. Theina
Heslo: Zelená brána III, IV
