Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
KAMENNÁ VILA
Úvod
Jedna z nejhodnotnějších novorenesančních architektur na území města, s bohatou reliéfní a sochařskou výzdobou. Její význam stoupá i tím, že je spojena těsnými vztahy k řadě jiných současných staveb a účastí významných osobností ? B. Dvořák, M. Baše a M. Aleš.
Neomítnutý kámen, z něhož je tato vila postavena, jí dal přívlastek
“KAMENNÁ”.
Stojí majestátně a je významnou dominantou ve svém okolí. Snad je pravda, že byla původně stavěna pro královéhradeckého biskupa Josefa Doubravu, jak by tomu odpovídala náboženská tématika Bašovy reliéfní výzdoby.
Lze předpokládat, že neměla primárně plnit funkci obydlí, ale být spíše zbožněním a prostředkem heroizace stavebníka za jeho života a budoucím muzeem. Právem byla zařazena do seznamu kulturních památek pod reg. čís. 4382.
Historie
Vila se začala stavět v roce 1913 na základě výměru Obecního úřadu v Pardubicích ze dne 27. 9. 1913. V tomto výměru bylo uděleno arch. B. Dvořákovi povolení ku stavbě jednopatrové vily na parcele č. 691/11 na Bílém předměstí v Pardubicích.
V průběhu první světové války stavební práce stagnovaly. Po válce nařídila pardubická městská rada B. Dvořákovi, aby pronajal dosud nedokončené místnosti lidem bez bytu. Jednalo se o “drobný lid, který chtěl bydleti, aniž by platil nájem”. Přestože nebyla vila uzpůsobena trvalému pobytu, museli vilu nechat zkolaudovat. Kolaudace byla provedena 29. 9. 1921, až po půl roce od nastěhování nežádoucích nájemníků (viz zápis z kolaudace str. 4). Komise prohlédla provedenou stavbu a seznala, že po stránce technické a zdravotní není námitek, pro něž by budova obývána býti nemohla. Komise udělila podmínku, že do 1. 11. 1921 bude žumpa řádně upravena a během roku 1922 bude zřízen chodník.
B. Dvořák proti násilnému nastěhování v roce 1921 protestoval. Tento protest nebyl vůbec vyřízen, zůstalo jen při slibu, že do roka se bytové poměry upraví v “karanténě” a lidé se z vily č.p. 144 vystěhují, což se uskutečnilo.
Dne 11. 11. 1922 prodal arch. B. Dvořák vilu č. p. 144, Bílé předměstí i se zahradou č. k. 691/31 panu J. Růžičkovi. Ten si v kupní smlouvě zvlášť vymínil, že vila se musí dostavěti a nevhodných nájemníků se zbaviti, aby odpovídala předpisům stavebním a kolaudačním města Pardubic a novému majiteli panu J. Růžičkovi odevzdat (do půl roku).
Úplné dohotovení vily se stalo 29. 4. 1923, čímž bylo učiněno dle smlouvy p. Růžičkovi zadost.
Stavbu i dohotovení vily provedl sám svým nákladem arch. B. Dvořák,
na jehož jméno stavební plány + povolení a kolaudace zněly.
Ještě v roce 1934 protestoval B. Dvořák proti nařízení městské rady, kdy vysvětloval, že vila byla vystavěna jen jako objekt muzejní. (str. 5).
Popis stavby
Jednopatrová kamenná vila v novorenesančním slohu, kryta valbovou střechou. Kámen je vyspárován, neomítnutý a působí ve fasádě svojí jemnou strukturou.
Všechny obvodové zdi mají bohatou reliéfní výzdobu od M. Baše, zetě
B. Dvořáka. Tato výzdoba tvoří s budovou harmonický celek.
Okna a dveře a některé partie výzdoby jsou obloženy pseudorenesančními ostěními z pálené červené hlíny. B. Dvořák se pokusil o vzkříšení slavné pernštýnské terakotové tradice a potvrdil tak svoji bytostnou inklinaci k romantickému historismu. Pod střešní římsou tvoří souvislý pás reliéfní kazety s hlavicemi a renesančním ornamentem, v němž převládají rozety.
Interiér – malované stropy, v hale a na chodbě vstupního traktu. Vzadu v chodbě jsou ozdobné štukové růžice kombinované s maskami. Dveře do místnosti mají původní instarsii.
V zahradě na východní straně byla souběžně se stavbou vily provedena výstavba obdélného kamenného stavení, plnící funkci konírny pro ustájení čtyř koní.
Vila snad neměla primárně plnit funkci obydlí, ale spíše měla být budoucím muzeem.
Seznam reliéfů
1. B. Dvořák – hlava
2. Buď vítán, kdo s dobrým srdcem vcházíš
3. Sv. Václav – nedej zahynouti nám i budoucím
4. Smrt hraje na housle a Okřídlený lev
5. Sv. František
6. Klečící žena
7. Světec
8. Sv. Jiří zabíjí draka
9. Poloreliéfní lvi a Sv. Jiří zabíjí draka
10. Madona s dítětem
11. Stojící žena
12. Ještěr
13. Pegasus a válečné trofeje
14. Havrani
15. Sova
16. Kočka
17. Trojice andílků
18. Trojice andílků
19. Soška
20. Sv. Josef a sv. Marie
Přílohy: zápis z kolaudace
příloha k žádosti zem. inspektorátu pro zemské dávky v Praze
plán z r. 1920
dispozice reliéfů u Kamenné vily
Použité prameny:
1) Evidenční list nemovité kult. památky
2) Archiv stav. odboru Magistrátu města
3) Zprávy KPP č. 9-10/1983, č. 1-2/1988
4) Vlastní fotodokumentace
