Živelné pohromy v obci Lány na Důlku a Krchleby (1917 - 1966)

V roce 1923 (16. 9. ) vypukl kolem 8. hodiny večerní požár u stodoly Josefa Hanáčka (?). Shořel pouze stoh. O tři roky později v roce 1926 (6. 6.) „vtrhla“ do obce povodeň. Voda unášela sebou množství kup sena a zničila hospodářské nářadí. Na mnoha místech došlo k podemletí pozemků. Louky byly zaneseny pískem (místy až 50 cm!). Povodeň byla o to zhoubnější, že následky předešlé povodně z počátku téhož roku se nepodařilo odstranit. Z obce byl nejvíce postižen starosta V. Hrobař, majitel usedlosti na Košláně, který ze 14 korců nesklidil vůbec nic.

Při povodni museli být někteří obyvatelé vystěhováni z domů, jako např. Josef Stýblo (čp. 26). V noci ze 6. na 7. 6. měl hasičský sbor pohotovost. 9. 6. začala voda opadávat. Okresní správa politická v Pardubicích věnovala na úhradu škod celkem 2 000 Kč. I přes veškerou pomoc znamenal tento rok pro obec katastrofu.

Ve stejném roce (15. 8.) vypukl o 11. hod. noční požár v domě Františka Pechárka (čp. 19). Do základů shořela stodola naplněná obilím. Od stodoly se vzňaly chlévy a kůlna. Dobytek byl včas vyveden. Hašení požáru se účastnily sbory z Lánů na Důlku, Opočínku a Čivic. Škoda činila 150 000 Kč.

V roce 1928 (15. 4.) se do obce povodeň vrátila. Vznikla náhlým prudkým oteplením. V okolí ležely dosud velké (až 45 cm!) vysoké sněhové závěje. Povodeň nejvíce poškodila pozemky na Košláně patřící V. Hrobařovi (čp. 37), který měl nasetou řepu a oves. Voda ležela na pozemcích přibližně týden. Dochovaly se i snímky z povodně, které pořídil poštovní úředník Josef Tomášek (čp. 29).

V červenci (4. 7.) 1929 se od západu přihnala o večerní hodině větrná smršť. „Šedé mraky se valily takřka po zemi!“ Nastala tma. Ve chvíli bylo množství velkých stromů pokáceno nebo vyvráceno i s kořeny. Jediné stavení v obci nezůstalo ušetřeno. Poškozeny byly především střechy (štíty, krovy a tašky). Silou vichru byl na nedalekém Labi utržen z kotvících lan vodní bagr, převrácen a potopen. Trvalo 14 dnů, než byl opět vytažen. Jako v roce 1928, pořídil i tentokrát již zmiňovaný J. Tomášek fotografie katastrofy v obci. Bohužel, tyto fotografie v kronice chybí. Další záznamy o škodách v obci rovněž chybí (vystřižená str. 41 a 42).

Krátký zápis je v kronice věnován velkému mrazu z přelomu let 1930/31, kdy teplota sestoupila až na –35°C. Pomrzlo téměř všechno stromoví.

V roce 1937 (konec června) se nad obcí přehnala silná bouře s krupobitím. U Krejzů (čp. 1) uhodil blesk do štítu a rozbil krajní krov střechy.

Ve stejném roce (1. 9.) vznikl požár v krytém vagóně jedoucího vlaku do Pardubic. Vagón byl naložen starými papíry. Vlak byl odstaven, hořící vagón odstaven na mostu „u Novákovy ohrady“ a oheň uhašen zákrokem místních hasičů.

V roce 1938 (konec srpna) zalila obec znovu povodeň následkem nepřetržitého lijáku (od 21. – do 27. 8.) Labe se rozvodnilo do takové výše, že se mezi obcemi Černá u Bohdanče a Bohdaneč vytvořilo několik km široké jezero. Stav vody byl 310 cm! nad normál. V úterý (30. 8.) začala voda pomalu opadávat. Pohroma však neskončila. Počátkem září (3. 9.) se Labe totiž „znovu zbláznilo“ a začalo stoupat. Voda stoupla ještě 45 cm výše (tedy 355 cm! nad normál).

V březnu (26. – 31. 3.) 1939 se povodeň v obci opakovala. V polovině července (16.7.) téhož roku velké povětří polámalo v obci mnoho stromů a potlouklo obilí na polích. V roce 1940 na Tři krále (6. 1.) Labe tak zamrzlo, jak se píše v kronice, že uneslo dodávkové auto lánského mlynáře a pekaře, který dovážel do nedalekého Rybitví chléb. Jezdil autem po Labi několik dnů (ze Srnojed do náplavky až k blatníkovskému převozu). V polovině ledna téhož roku klesla teplota na –28°C.

Rok 1947 byl známý po celé republice katastrofálním suchem. V obci dosáhly teploty počátkem června až 41°C! Od velikonoc až do prosince téměř vůbec nepršelo. Po celé žně nepadla ani kapka. Suchem opadla i hladina vody na Labi. Hydroelektrárny snížily výrobu el. energie.

Jestliže byl rok 1947 abnormálně teplý a suchý, začal rok následující abnormální deštivostí. Voda na Labi opět stoupla a rozlila se do širého okolí. Na zdymadlech v Srnojedech ukazoval vodoměr 215 cm nad normálem.

V roce 1949 (21. 5.) se nad obcí přehnala silná bouře, která nadělala mnoho škod. V sobotu 4. 6. udeřila bouře znovu. V roce 1963 (23. 4. ) vypukl v poledních hodinách požár stodoly Bohumila Horáčka (čp. 3). Požárem byla zasažena i sousední usedlost Josefa Morávka. Místní hasiči nemohli zasáhnout pro nedostatek vody, proto přijeli pardubičtí hasiči. V roce 1965 (26. 12.) vypukl po 6. hod. večerní ve stodole u nového kravína požár. Oheň vznikl patrně samovznícením staré slámy. Kravín i přilehlé části stavení se podařilo zachránit. V roce 1966 (bez přesného data) vypukl požár v domě B. Pětioké. Shořela střecha nad chlévem.

Použité materiály:

1) SokA Pardubice: Pamětní kniha Lán na Důlku a Krchleb, 1910 – 1980.