Nejvýraznější svátky na Pardubicku

Největším církevním svátkem v Pardubicích a větších farnostech byl svátek Božího těla. Již od časného rána panoval v řadě domácností nebývalý ruch. Množství slavnostně vyšňořených družiček s rodiči a dalšími příbuznými směřovalo na konec Palackého ulice, kde se postupně řadil velký průvod. V jeho čele bylo množství družiček od nejmenších po největší, z nichž ty menší nesly košíčky plné květů. Sypaly květy před postupující průvod. Jeho první část zakončovaly dospívající dívky nesoucí palmové listy, po nichž následovala skupina chlapců s tesanými šavlemi, vedená panem Hesem. Hlavní část průvodu tvořila nebesa nesená čtyřmi zasloužilými členy římskokatolické farnosti, doplněná členy pardubické Orelské jednoty.

Průvod se ubíral vážným pomalým krokem ulicí Palackého, Wilsonovou (dnes Třídou Míru) na Pernštýnské nám. A ulicemi historické části města do arciděkanského chrámu sv. Bartoloměje. Družičky vyprazdňovaly své košíčky s květy házením před procházejícím průvodem. Ulice lemovaly zástupy občanů klonící se před nesenou monstrancí a zdravící mohutný průvod. Svátek Božího těla byl největší církevní slavností, jak v Pardubicích, tak i v okolí.

Aby byla vzdána památka mučednické smrti mistra Jana Husa (6. 7.), konaly protestantské církve v Pardubicích vzpomínku jak ve svých modlitebnách, tak u pamětní desky na vrchu „Vinice“. V prvních letech republiky byla hojná účast členů pardubických sokolských jednot. Hlavním organizátorem bývala vždy církev Československá, dnešní Čs. církev husitská. Opět zde byla nejen značná část veřejnosti, ale i představitelů spolků i města. Součástí Husových oslav bylo i pálení ohňů na některých vyvýšených místech pardubického okresu.

Svátek všech svatých a „dušiček“ (památka zesnulých) stále i dnes patří k největším slavnostem - vzpomínkám v pardubickém regionu a městě. Tisíce světel zaplňují hřbitovy, tisíce vzpomínajících na své blízké i přátele dodnes v prvých listopadových dnech to dokazují.

Posledním náboženským svátkem jsou oslavy narození Ježíše Krista, počínaje velkou tradiční „Půlnoční mší“ a díkůvzdáním v poslední den roku.

Hlavním křesťanské svátky jsou nerozlučně spjaty s pravidelným konáním mší po celý liturgický rok a s řadou poutí na památná křesťanská místa, jako kupříkladu Chlumek u Košumberku – Luže, na Pardubicku ke studánce u Opočínku.

Věřme, že opět se najdou obětaví křesťané, kterým se podaří vzkřísit a rozšířit tyto slavnosti, z nichž část pomalu upadá v zapomnění.