Z historie Svítkova

Ze Svítkovských ze Škudel nejznámější je Burjan Svítkovský ze Škudel, úředník Vojtěcha z Pernštejna  a hejtmana Jana z Pernštejna na Pardubicích roku 1537, jenž po roce 1560 byl učiněn od nového majitele české komory nejvyšším regentem panství pardubického. Roku 1548 prodal Václav Vaniš ze Ždánic své dědictví Blatské Burjanovi Svítkovskému ze Škudel za 230 kop, kterýž taktéž nezůstal dlouho v držení jeho, nýbrž prodal je tak, jak je byl koupil (14. února 1561) Zdeňkovi Komárovskému z Libanic za 275 kop. Burjan koupil od Jana z Pernštejna  dvůr a zboží v Čankovicích, jež byly starodávnou državou kláštera sezemického. Po otci držel je potom Jan a Cyprián – bratři Svítkovští ze Škudel, kteří je v roce 1587 prodali Václavovi Berkovi z Dubé.

Dcera Burjana Svítkovského Majdalena ze Škudel měla za manžela Václava Krutého z Probluze. Cyprián Svítkovský ze Škudel a na Skalici pohání roku 1592 Kateřinu Synovskou z Mezilesic a na Stičanech, aby položila ceduli dílčí dílu jednoho o statek po nebožce Dorotě Svítkovské z Mezilesic, pozůstalé. (Kateřina a Dorota byly dcery Petra Hrocha z Mezilesic). (Reg. soudu kom. 69 F 274).

Dorota Hrochová poručí C. Svítkovskému ze Škudel, manželi svému, roku 1584.

Podle urbáře z roku 1494 (Arch. čes. 1899 XVII, str. 416) platili ve Svítkově úrok peněžitý na české groše (61/2 k, 27 g, 3 h, sv. Jiří a tolikéž při sv. Havle). A dávali slepice úroční: 7 i se zahradníky. Seděli zde a měli: sudá 11/2 lánu, 1 prut štěpnice, Prokop/Vaněk  lačněj 1/2 lánu, Václav Corydlo (Vávra Moravec) zahradu 1/2 čtvrti, štěpnice, Jan Kraboška (Jíra Čorydlo) 1/2, Vacek, Klíma 1/2 lánu, 1 čtvrti mestiště a 1/2 čtvrti, Kubíček (Martin Strach, Lán. Kubíček) mlynář pan Burjan 1 lán dědinu, Pavel Korytan zahradu, pan Burjan ze 3 jiter luk, od Macha, zámečníka z Pardubic každého roku 5 g. Týž z 1. jitra od zámečníka každého úroku 3 g.

V též vsi, jak kdo sedí vánočního dávání každý  jednu slepici, kromě zahradníků, ti dávají každý po 1/2  slepice.

Podle urbáře z roku 1588 náležel Svítkov k rychtě Rosické, měl 15 lidí osedlých, kteří platili úroků sv. Jirského 15 k, 33 gr. 1 d a tolikéž sv. Havelského. Měli 7 dní ženných robot a odváděli 17 slepic. Obec měla 1 krčmu vejsadní a platila za 8 jiter volšiny v chobotě rybníka Habřinského každého úroku 16 gr. Připsáno na konci: tudy potok od Moravic teče. Mlynář tehdejší slul Jan Rameno a usedlík jeden Jan Radouš, kteréž jméno udrželo se ve Svítkově až do 20. stol. uvádí se seznam rybníků plodových, na vejtah sazených: spodní pod krčmou pro 60 kop, a vrchní v témž místě pro 10 kop.

Roku 1558 prodal podle zápisu na Pardubicích Martin Zich statek sirotkův Václava Lažného Janu Vondrákovi za 80 kop gr. S přídavky (inventář) klisny dělné, 3 krávy dojné, 3 svině plemenné, 2 hus a houser. Slepic s kohoutem  7. z ostatních hospodářských věcí sluší toto zaznamenati: zbroj tato – plech, piklhaub, oštěp, šavle, sekera. Z čehož a více podobných záznamů vyplývá, že tehdejší občané měli ještě zbroj, snad ještě z doby husitské. Také sedlo v hospodářství později se uvádí již v řídkých případech.

Podle zápisu o gruntu Jana Pelikána (G 44.1.25 z r. 1744) chovány byly na něm také ovce.

Roku 1760 dne 10. června vyhověl vrchnostenský úřad v Pardubicích žádosti Matěje Truhláře, souseda ze Svítkova, kterýž k své chalupě měl rybární jistý kus (22 provazců) Labe mezi břehy města Pardubic jedné a gruntův Košťálových ze vsi Rosic ze strany druhé, měl k rybaření a platil z toho 6 kop panského důchodu, aby tento plat mu byl odpuštěn, poněvadž Labe před sedmi lety grunty, neb pastvy Košťálové protrhlo, jimi tok svůj vzalo a k nim svítkovské Labe přijespilo, čímž truhlář (rybaření) přes polovici užitku byl zbaven.

V stol. 19. stal se známým ze Svítkova soused Václav Šáda.