Živelné pohromy a katastrofy v obci Hrádek

Velmi častou příčinou vzniku požáru byl úder blesku. V červenci roku 1913 vyhořela od blesku v Hrádku stodola č. 1. Obec přispěla poškozenému částkou 50 K.

Obec Hrádek stojí poměrně blízko chemické továrně Synthesia Semtín (tehdy Explosia). Není proto divu, že v obci zaznamenali jako seismická stanice každý menší i větší výbuch, který v továrně nastal. Stalo se tak i 26. 4. 1929, kdy v pátek krátce po poledni uslyšeli lidé v obci mohutnou detonaci, která rozdrnčela okna ve staveních. V pondělí 29. 4. krátce před 11. hod. se výbuch opakoval. Tentokráte byl mnohem intenzívnější. Okna se sypala, vzduchem létaly rozbité a uvolněné tašky. Silně byla poškozena i škola, kde výbuch vyrazil 22 okenních tabulí. Střecha byla na třech místech pobořena a hlavní dveře poškozeny. Škola nebyla jediným domem, který v obci utrpěl větší škody. Prakticky všechna stavení měla trhliny ve zdech. Střechy byly poškozeny nejvíce v č. 1, 29, 10, 5 a 34. V č. 19 výbuch vyrazil dokonce dveře a rozmetal kamna. Mnozí lidé propadli panice. Očekávali totiž další výbuch (vždyť v rozpětí čtyř dnů to byly dva výbuchy). Dobytek vyvedli na volný prostor a všechno cenné, co měli v doměch, rovněž vynesli ven. Při výbuchu bylo tentokrát zabito 5 dělníků a 50 raněno (15 těžce). Z Hrádku nebyl nikdo zraněn. Těla zabitých, jak píše kronikář, byla údajně ještě po několika dnů nacházena po kousíčkách po lese! V bahnité půdě za rybníkem „Návesníkem“ byl nalezen železný válec o délce asi 60 cm. Zalétl sem až z továrny, což svědčí o mimořádné intenzitě výbuchu. V okolí Hrádku a Bohdanče se po výbuchu vzňal na několika místech les.

Největší škoda v obci byla uznána speciální komisí Josefu Šafaříkovi z č. 14 – 1 800 K a škole – 865,40 K. Vyplacení škodného proběhlo však až po několika upomínkách v závěru roku 1930.

Počátkem ledna 1929 uhodily tuhé mrazy a napadla spousta sněhu. 11. února dosáhly mrazy až – 36° C. Ještě počátkem března ležela teplota na –24°C. Od tuhých mrazů popraskaly na mnoha domech zdi. Mrazem pukala i kůra stromů. Obrovské škody se však ukázaly teprve až v létě. V květnu se ovocné stromy černaly, jak byly spálené mrazem. Extrémní teploty v zimě se přenesly i do letních měsíců, kdy v druhé polovině května se teplota vyšplhala až na 37°C.

26. 5. přišla velmi zlá bouře. Pokácela mohutný dub v aleji k Horkám. Byla však jen předzvěstí mnohem ničivější pohromy.

4. července v 19,30 hod. začala v Polabí, a nejen tady, řádit vichřice, která si nijak nezadala s tropickými cyklony. Zaútočila na střechy domů a rozmetala je. V několika vteřinách těžce poškodila domy č. 8 (Ludvíkovi) a č. 2 (Hrubý). Staré stavení č. 14 Josefa Šafaříka zlikvidovala úplně. Vypadalo jako po zásahu dělostřeleckého granátu! Ploty, vrata a stromy se válely v bahně. Mohutná lípa u Hrubých padla k zemi na náves a pobořila nejbližší zeď.

Památná hrušeň u Hrubých č. 5 (severozápadně od vsi, na místě, kterému se říkalo U borku) byla rozčísnuta, zbyl jen pahýl. Došlo i na tzv. Havelkův topol (č. 9) u lesa poblíž hřbitova, který byl vyvrácen i s kořeny. V lesích padaly celé pruhy stromů. Vichřice neušetřila žádné stavení. Úrody se však překvapivě dotkla málo. V okolních obcích to bylo s úrodou horší.

V červnu 1931 za bouře udeřil blesk do skladiště černého prachu v továrně Explosii a došlo k dalšímu výbuchu. Tlak vzduchu poškodil tradičně v Hrádku především okna.

Poslední větší požár byl v obci v roce 1913, kdy vyhořel dům č. 38 patřící Josefu Kalousovi. Požár vypukl 25. 8. krátce po půlnoci. Dům shořel do základu, i když přijeli hasiči i z Pohránova. Po tomto požáru v obci celých dvacet let nehořelo. Výjimku tvořil požár stohu slámy za stavením pana Forštíka. Stoh patřil V. Havelkovi z č. 9. Teprve 29. 7. 1933 se do obce vrátil po tolika letech opět ohnivý kohout. Blesk uhodil do domu č. 15, patřícího Josefu Hrubému. Dům se záhy ocitl v plamenech. Další blesk zasáhl vysoký jasan a sjel po něm jako po skluzavce do maštale, kde pozabíjel většinu koní. I hašení tohoto požáru se účastnili hasiči z Pohránova.

Téhož roku 30. 10. začal hořet dům č. 5 patřící Františku Hrubému. Konečně 8. 12. v 11 hod. vypukl požár v domě V. Havelky v č. 9. Oheň zničil i mlátičku.

V roce 1934 hořelo v obci dvakrát. 14. 8. kolem 10. hodiny vznikl oheň v nově postaveném domě pana Josefa Perného (č. 23). Požár byl způsoben pravděpodobně špatným tahem komína. Dostavili se i hasiči z Bohdanče.

Druhý požár vznikl vinou špatného el. spojení v doškovém obytném stavení pana Josefa Hrubého v č. 12. Požár vypukl 13. 11. krátce po 19. hodině. Celý dům i chlév lehly popelem. Vedlejší stavení pana Proroka (č. 16) zůstalo ohněm netknuté. Došková střecha byla nasáklá od předchozího deště a většina velkých jisker, které usedly na střechu, zhasly. Při požáru zahynuly i holubice sedící na vejcích. Odmítla hnízdo opustit!

Jak známo, roku 1960 (14. 11.) došlo přibližně kolem 18. hodin k největšímu železničnímu neštěstí v dosavadních dějinách našeho státu. Tragédie u Stéblové zasáhla i Hrádek. Při srážce vlaků zahynul 28 letý Zdeněk Douda, syn Josefa Doudy.

V roce 1976 (7. 7.) kolem 11. 35 hod. zasáhla tlaková vlna od dalšího výbuchu v Semtíně Hrádek a způsobil opětné trhliny ve zdivu. 27. 12. kolem 10. se celá událost opakovala. Tentokráte tlaková vlna poškodila mnoho oken v obci. O rok později (3. 1.) v 10. hodin další výbuch v blízké továrně poškodil 30 oken v obci.