KRAJSKÁ NEMOCNICE 100 let

Již roku 1863 nabízely státní úřady městu, že zde zřídí Okresní nemocnici. Město prý mělo dostatek dobré vůle, věc ale nepřekročila počáteční stadium. Bylo třeba, aby ministerstvo udělilo nemocnici statut nemocnice veřejné, jak tomu bylo již v Chrudimi, Litomyšli a Poličce. Ministerstvo požadovalo, aby městská rada „rozhodnutí takové odůvodnila stanoviskem potřeb zdravotních“. Ačkoliv rada o této věci jednala již dne 16. srpna 1859, přece splnila ministerský požadavek až roku 1866.

Při udělování práva veřejnosti vyslovilo ministerstvo podmínku, že nemocniční budova bude přiměřeně upravena. To se stalo roku 1865. O tom, že nešlo o úpravy dostatečné, svědčí zpráva, kterou o stavu městské nemocnice podal vládní zdravotní referent místodržitelský rada dr. Pelc, ale to již je počátek plánů na nemocnici okresní. Okresní zastupitelstvo se totiž v dohodě s městem dne 3. října 1898 rozhodlo pro stavbu Okresní nemocnice. Záležitostí pohnula až citovaná nepříznivá zpráva MUDr. Pelce.

Stavební náklady

Bylo rozhodnuto stavět na návrší v Pardubičkách u parku na Vinici. Původně stanovený stavební náklad 100.000 zl. Byl dne 6. srpna 1900 zvýšen na 160.000 zl. a dne 16. prosince 1901 se okres rozhodl pro půjčku 200.000 zlatých.

Provádění stavby

Stavební práce prováděl stavitel Ferd. Potůček dle projektu pražského ing. arch. K. Pokorného. Se stavbou bylo započato v roce 1900 a začátkem roku 1903 byla dokončena.

Rozsah stavby a řešení

Nová nemocnice měla tři pavilony s 80 lůžky – oddělení chirurgické, interní, infekční (administraci, hospodářskou budovu a umrlčí komoru). Tyto budovy měly již vodovod, el. osvětlení  a kanalizaci. Chirurgie měla dva operační sály, sterilizaci a síň pro rentgen. Infekční pavilon měl kanalizaci zvláštní, z níž se pneumatickým zařízením odpady čerpaly a odvážely.

Budovy byly situovány na východ. Do nemocnice byl přístup vchodem uprostřed průčelí administrativní budovy, odkud vedla uzavřená chodba, která se na úrovni pavilonu chirurgického a interního štěpila do obou stran.

Počty lůžek

Zprvu měla nemocnice  88 lůžek. Již v roce 1904 byla rozšířena na 125 lůžek, v roce 1907 na 175, v roce 1913 na 195. Roku 1917 postavila rakouská vojenská správa na nemocničním pozemku tzv. válečný pavilon, čímž byla nemocnice rozšířena o dalších 20 lůžek.

Výzva o finanční pomoc

Růst počtu lůžek nesmí vyvolat iluze o vybavení. Bližší obraz o stavu již za 1. republiky nám pomůže učinit výňatek z vyhlášky občanstvu, vydané Okresní politickou správou 18. listopadu 1919. Praví se v ní: „Nemocnice tato však nemá ani nejnutnější zařízení, nemá dostatečného ložního prádla na převlékání, ba ani přikrývek a lůžek. Nemůže své choré zaopatřit tím nejpotřebnějším. Apelujeme v zájmu lidského citu na obecenstvo, aby přispělo dary na vybavení nemocnice pro tyto ubožáky“.

Výsledek pomoci

Jenže lidský cit, na který se vyhláška obracela, měli jen ti, kteří měli jen minimum pro zabezpečení svých rodin nebo kteří mohli dát jen malou část na tento dobročinný účel. Proto se také na sbírkách sešlo jen 12.000 korun. Dále přispěla Okresní správní komise v Pardubicích  20.000 korun, přeloučský okres 9.000 korun. A nemocenská pokladna v Petrolce 8.000 korunami.

Počty lůžek

V roce 1923 došlo k dalšímu rozšíření na 211 lůžek, v roce 1925 na 243, v roce 1928 na 275, v roce 1931 na 397, v roce 1932 na 504, v roce 1934 na 528, v roce 1936 na 562 lůžek.

V roce 1960 na 1091 lůžek, v roce 1970 na 1160 lůžek.  V roce 1993 1168 lůžek.

První primář MUDr. František Messany

Prvním primářem v nové nemocnici se stal MUDr. František Massany, žák a první asistent profesora Maydla, který právě v té době v Praze tvořil moderní chirurgickou školu. K ruce měl dva sekundáře, z nichž jeden pečoval o interní oddělení. Provoz nového ústavu byl zahájen dne 22. 3. 1903. Tento výtečný chirurg provedl podle současných záznamů během 9 měsíců na 65 těžkých operací a za 2 roky 10.000 operací. Primář Messany byl známou osobností i v kulturním životě a vyhledávaným lékařem po celých východních Čechách.

Primář a ředitel MUDr. Jan Řehoř

Roku 1925 nastává zásadní změna. Do nemocnice přichází MUDr. Jan Řehoř, žák profesora Pelnáře, jako primář interního oddělení a dlouholetý ředitel nemocnice.

Primář MUDr. Jaroslav Snopek

V roce 1927 místo penzionovaného primáře Messanyho nastoupil MUDr. Jaroslav Snopek, docent Vojenské lékařské akademie, žák prof. Kukuly, senior tehdejšího sboru primářů jako primář chirurgického oddělení.

Pavilon interní, chirurgický, infekční, prosektura

Zastupitelstvo okresu se usnáší na výstavbě nového pavilonu interního, chirurgického, infekčního a prosektury. Podle projektu arch. Adámka byly vystavěny  pavilony, provozně promyšlené, moderně vybavené, odpovídající tehdejšímu stavu medicíny. Zatímco staré budovy byly orientovány k východu, jsou nové pavilony postaveny hlavní frontou pokojů nemocných na jih. Severní trakty jsou provozní. Na chirurgii jsou 4 operační sály, rentgen, urologická vyšetřovna a sádrovna. Na interně pak laboratoře, diagnostický a therapeutický rentgen, fyzikální therapie, inhalatorium a elektrokardiografie. Současně byly postaveny pro oddělení infekční a prosekturu. Nové pavilony byly dány do provozu roku 1930.

Oddělení gynaekologicko – porodnícké

Tohoto roku bylo založeno nové oddělení gynaekologicko-porodnické, jehož primářem se stal doc. MUDr. Cyril Gála, žák prof. Odstrčila. Oddělení bylo umístěno v budově staré chirurgie, která byla zvýšena o druhé patro. Rovněž stará budova interny byla nastavěna a v ní byl zřízen Státní ústav pro výchovu a výcvik porodních asistentek.

Oddělení oční, ušní, krční, nosní, dětské

Roku 1931 přichází odborník pro nemocnici oční MUDr. Josef Svoboda a odborník pro nemoci ušní, krční a nosní MUDr. Václav Horáček. Oba se stali konsiliáři v nemocnici. Obě tato oddělení byla zřízena výstavbou nového tzv. trojpavilonu v roce 1939, ve kterém kromě těchto bylo zřízeno i dětské oddělení,  jehož primářem se stal MUDr. Jiří Zimák.

Hospodářský provoz

S růstem oddělení nastala také potřeba zvětšení hospodářského provozu. V roce 1937 byla postavena hospodářská budova s moderní kuchyní, prádelnou a byty zaměstnanců. V letech 1939 je postavena nová administrativní budova.

Oddělení prosektury

V roce 1938 byla postavena prosektura odborným patologem prim. MUDr. Schwarzem, který však již v roce 1939 musel prchnout před Němci za hranice. Místo něho nastoupil jako primář prosektor MUDr. Miloslav Hub.