Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Živelné pohromy v obci Urbanice
První zpráva o živelné pohromě v obci Urbanice je z roku 1873. Toho roku vypukl velký požár v čp. 14, které dříve patřilo Navrátilovým. Požár se rychlostí blesku přenesl na sousední domy (napomohl tomu vítr i dosud doškové střechy). V krátkém čase shořelo 12 domů! Zbývá dodat, že pohořelým přispěl stavebním materiálem Theodor Thun ? Hohenstein, držící choltický velkostatek.
Dne 10. 1. 1895 vznikl v Urbanicích místní sbor dobrovolných hasičů. Roku 1898 postihlo obec neobvykle silné krupobití, kroupy velké jako vlašské ořechy zničily většinu úrody na polích. Dne 8. července 1906 vyhořela usedlost Antonína Nesládka (čp. 1), požár vznikl od blesku. Další požár, vzniklý z neznámé příčiny, byl zaznamenán 28. 3. 1929 v čp. 12,
patřícím Janě Králové.
Na přelomu let 1928 a 1929 zasáhla Urbanice tuhá „sibiřská“ zima. Pátého ledna naměřili v obci teplotu – 26° C, v únoru byly mrazy ještě silnější s rekordní teplotou – 36° C z 10. 2. Sněhu bylo přes 60 centimetrů! Také léto roku 1929 bylo abnormální, 21. července zde naměřili 36° C ve stínu. Pak přišla 4. 8. známá „vichřice století“, která v kraji nadělala mnoho škod. Ještě předtím, v noci 12. května 1929 (v místním hostinci se zrovna konala zábava) vypukl požár v domku Františka Moravce, obuvníka z čp. 32. Došková střecha lehla velmi rychle popelem. Oheň přeskočil na sousední stavení, vzdálené pouhé čtyři metry, které patřilo Čeňkovi Jelínkovi a mělo rovněž doškovou střechu. Požár zničil rodinný domek i hospodářské nářadí, uhořelo mnoho králíků a slepic. Škoda byla kryta jen malým pojištěním.František Moravec však do žní domek opravil, došky vystřídal eternit. Jenomže osud si s panem Moravcem znovu krutě zahrál. Téhož roku vypukl v jeho domě nový požár a opravený dům shořel znovu!
Dne 10. 1. 1930 začal před pátou hodinou ranní hořet dům čp. 11, patřící Václavu Rokytovi. Tradiční došková střecha lehla bleskově popelem a oheň přeskočil na čp. 30 k Bohuslavu Kňapovi, shořelo i čp. 26 Jindřicha Levinského. Téhož roku 28. 10. vypukl z neznámé příčiny požár již potřetí v čp. 32 u Františka Moravce. Nic nepomohlo, že obec konečně zakoupila
motorovou stříkačku.
Rok 1933 byl v Urbanicích „rokem myší“. Na podzim se rozmnožily natolik, že bylo nařízeno hubit je fosforečným těstem. Zahynulo však i mnoho koček, které sežraly otrávené myši. Urbanicím bylo přiděleno 150 kilogramů fosforečného těsta (1 kg stál 5 Kč).
V roce 1936 (22. 10.) vyhořel rodinný domek Jana Ulricha (čp. 13) a o rok později postihlo obec velké krupobití a průtrž mračen, které zničily
přes polovinu úrody. Další zprávy o pohromách jsou z doby po druhé světové válce. Roku 1952 se v okolí Urbanic rozmohla slintavka. Bylo zakázáno přemísťovat dobytek ze vsi do vsi, kolem chlévů se objevily pásy z chlorového vápna.
Dne 17. 1. 1955 zasáhla Urbanice ničivá vichřice, která zničila dosud přežívající doškové střechy. O rok později klesly únorové mrazy až na třicet pod nulou, trvaly čtrnáct dní a vyvolávaly vzpomínky na zimu z roku 1929.
V poledne 2. června 1967 vyhořel rodinný domek Josefa Rokyty (čp. 33). Šíření požáru, způsobeného úderem blesku do komína, bylo zli- kvidováno díky rychlému zásahu zaměstnanců Cyklosu (dříve firma HA–NEK) a RPA. Pohořelému bylo 81 let! O necelé dva roky později, 3. 7. 1969, v Urbanicích opět hořelo. Oheň z neopatrnosti založilo malé dítě a byl zlikvidován bez zásahu motorové stříkačky. Téhož roku byla postavena nová požární zbrojnice.
Oheň se do Urbanic vrátil 25. 7. 1972, kdy v 15.45 uhodil blesk do garáže Oldřicha Nekvapila v čp. 35. Požár, který jako první zpozoroval Josef Kňapa, byl vzápětí uhašen bez požární stříkačky. Roku 1977, v pátek 15. 7. kolem jedenácté hodiny dopoledne, uhodil blesk do místního transformátoru. Urbanice byly několik hodin bez elektrického proudu i telefonického spojení. Střecha transfromační stanice shořela, škoda se odhadovala na čtyři tisíce korun. Třicátého ledna 1978 obec opět zasáhla větrná vichřice, která po vsi pokácela mnoho stromů včetně dvou velkých smrků v areálu podniku Cyklos.
Použité materiály:
1) SOkA Pardubice: Kronika obce Urbanic (1. díl), SK 961.
2) SOkA Pardubice: Pamětní kniha obce Urbanic (založ. r. 1928), SK 960.