Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rok 1866 ve Starých Čivicích
Díky starým kronikám můžeme nahlédnout do naší minulosti. Tyto pečlivě vedené zápisy nám odhalují a přibližují těžký život našich předků. Války, požáry a přírodní katastrofy pro ně byly těžkým břemenem, které přinášelo velké utrpení. Skloňte se před jejich pokorou, s jakou překonávajli tyto své potíže. Obdivuhodná byla jejich pospolitost v těchto krizových situacích. Myslím si, že bychom měli být hrdi na své předky a mnohé jejich vlastnosti by nám mohly být vzorem i v dnešní uspěchané době.
Při opravě zvoničky v srpnu roku 1935 obcí Staré Čivice byla nalezena listina z roku 1866. V této listině je popisována válka prusko-rakouská a velký požár.
Uvádím podstatnou část z této listiny: „Rok 1866 byl pro čivickou obec rokem velikého utrpení. Rána za ranou stíhala obec naši a jedno neštěstí s druhým podávalo sobě ruce.
První zármutek pro obyvatele byl jarní mráz, který od 23–27. května trval a květ ovocných stromů úplně a u žit částečně zničil; což hospodářům nemalých starostí na žeň působilo. Žito místy sypalo mandel na dvě čtvrtce. Od jara se chystalo k válce s Pruskem a přípravy válečné se všude konaly. Prusové vnikli u Náchoda průsmykem do Čech, dále postupovali, u Králového Hradce dne 3. července v rozhodující bitvě rakouské vojsko na hlavu poraženo bylo. Dne 5. července odpoledne ukazovaly se přední voje pruského vojska v našem okolí; do večera byla ves v pravém smyslu vojskem zaplněná. Jak přes osm tisíc Prusů musely Čivice živit, kteří mezi jiným též 5 koní, 1 krávu vzali.
Dne 7. července se nepřítel hnul směrem k Heřmanovému Městci – v obci nastala než jen – bída. Dne14. července přijel do Čivic lazaret ze 40 vozů sestávající. Dne 3. srpna přišlo poslední vojsko. Rekvizice, jež pruské vojsko učinilo, činí 9478 zl.; polní škody 1946, 98 zl. Po ukončeném míru vojsko pruské se po dráze odklidilo, do posledního srpna. Nastala doba míru; těšili jsme se z toho, co nám Prus nechal a Bůh požehnal.“
„Ale naše radost netrvala dlouho. Dne 27. září ve 2 1/2 hodiny odpoledne vypukl oheň od čís. 4 od Jana Kučery, který rychle strávil 27 čísel a 11 plných stodol; oheň byl tak záchvatný, že ubohému lidu shořela i veliká část toho, co naspěch z bytu sobě vynesl. Škoda ohněm učiněná páčí se na 48 000 zl. Smutný obraz poskytovaly Čivice po pádu ohně – obyvatelstvo válkou vysáto - ohněm v chudobu uvedeno, 54 rodin bez přístřeší – bez chleba – bez polního zasetí.“
„Díky ale těm dobrodincům, jenž almužnami hleděli na rány bídy zacelit. Hned třetí den obec Bezděkovská poslala hojnou almužnu, pak obec Jestbořická, Čepská, Svítkovská. Též pan hrabě choltický Theodor Thun dal znamenité podpory stavební, prosícím do Čivic. Od okresního zastupitelstva z Pardubice se dostalo almužny 187 měřic žita, 107 měřic ječmena a 594,59 zl. Bůh jim žehnej!
Boží požehnání nechť spočívá na obci naši! V Čivicích dne 1. prosince 1866.“
Autor: Mil. Huňáček, Sladkovského 1530, 530 02 Pardubice
Použité prameny: Listina ukrytá ve zvoničce – rok 1866
