Živelné pohromy v obci Pohřebačka

V roce 1868 při velkém požáru bylo zničeno 8 domů. Jejich majitelé byli: V. Theér, Matěj Novotný, František Veček, J. Tobiášek, (?) Šanda, Jan Vosyka (čp. 17), Václav Procházka a František Koldinský. V roce 1886 byla požárem zničena stodola M. Novotného (čp. 20).

V roce 1895 hořelo ve stodole V. Theérové (čp. 21). Téhož roku vypukl požár v továrně Bačinové a stodole Františka Večka (čp. 22). Jak vidno, stodoly byly nejčastějšími objekty, na kterých si „smlsly ohnivé jazyky!“

V roce následujícím (1896) totiž vyhořely stodoly Františka Bareše (čp. 24) a Jana Vosyky (čp. 25). Roku 1898 zničil požár stodolu J. Kramáře (čp. 31). Na samém konci 19. století vyhořelo domovní stavení Jana Kubelky (čp. 29).

Roku 1910 vypukl požár u Josefa Nováka (čp. 35) kolem šesté hodiny večerní. Zničena byla především dřevěná střecha. V kolínské továrně na sušení čekanky hořelo v letech 1911, 1917 a 1920. Roku 1911 hořelo u Josefa Plecháčka (čp. 30). Roku 1916 uhodil blesk do stavení Františka Kolína (čp. 32) a oheň přeskočil na obytné stavení Václava Procházky (čp. 28). Následovaly poválečné požáry z roku 1921 (20. 5.) u Františka Charváta (čp. 41) a 8. 6. u Josefa Švihnouse (čp. 5). Dne 9. 7. 1928 v pravé poledne vypukl požár u Františka Kubelky. Celé stavení bylo ze dřeva a velmi rychle lehlo popelem. K požáru se dostavil sbor z Opatovic n. L., Libišan, Březhradu a Čeperky.

Dne 22. 7. 1929 hořelo u Josefa Bendy (čp. 1). Požárem byl zasažen i místní hostinec. Téhož roku (28. 7.) hořelo u pekaře (jméno neuvedeno), čp. 93. Roku 1932 (21. 2.) vypukl požár u Františka Rejthara (čp. 44). Požárem byl opět zničen hostinec.

Vraťme se do roku 1926, kdy následkem nepřetržitých dešťů vystoupilo Labe a zatopilo obec i široké okolí. Lednová povodeň (netypická roční doba) Pohřebačku ušetřila, ale druhá povodeň z 15. – 16. 6. nikoli. „Nikdo tolik vody nepamatoval ze starších pamětníků.“ Horní Labe a jeho přítoky se rozvodnily.Na Labi u Hradce Králové vystoupila voda o 423 cm, v Pardubicích o 275 cm nad normál.

Pole, která byla níž, se přeměnila v jezera. Kubelkův borový les se ocitl pod vodou. Voda se do Pohřebačky rozlévala směrem od západu. Zatopila silnice a naplnila příkopy podél cest. Seno na lukách bylo zničeno a odplaveno. Povodni neunikla ani železnice. Dne 16. 6. byla hladina Labe 375 cm nad normálem. Teprve 18. 6. začala voda pomalu klesat. V některých obcích na Pardubicku byl celý katastr pod vodou a v některých obcích plavali lidé na návsích na „pontonech“.

Zima roku 1929 byla neobyčejně tuhá. Dne 11. 2. klesla teplota na –36 °C! 3. 2. byla v Praze naměřena teplota –25°C, což byla nejnižší teplota od roku 1776.

V lednu byly podobné teploty naměřeny naposledy v roce 1850. Závěje v Pohřebačce byly místy 1,5 m vysoké. Labe pokrýval silný led (u Přelouče až 70 cm). Stromy zčernaly mrazem a k lidským obydlím se „plížila hladová zvěř !“

Dne 4. 7. (čtvrtek) 1929 zažilo obyvatelstvo Pohřebačky hrůzu, „jaké pamětníka není, ale není vůbec nikoho, kdo by o podobné katastrofě kdy slyšel!“ Kolem osmé hodiny večerní se od západu zatáhlo a od Libišan se „plížil téměř po zemi hrozivý šedý mrak.“ Zvedla se mračna písku a prachu. Obloha potemněla jako by nastala rázem půlnoc ! Udeřila vichřice doprovázena lijavcem. Kdo byl venku, okamžitě byl sražen k zemi. Lidé přesto vybíhali z domů, protože „děsný živel bořil lidské příbytky jako domky z papíru.” Za „pekelného lomozu“ byla strhávána střešní krytina a rozházena až 80 metrů daleko. Létající tašky poranily mnoho lidí. Píce byla odnášena kilometry daleko od vesnice. Vzduchem létaly větve a celé stromy vyrvané s kořeny. Karel Kubelka (čp. 2) přišel o celou stodolu, chlév a polovinu střechy z domovního stavení. Rovněž stodola Václava Horáka (čp. 14) přestala existovat. O stodolu přišel i Václav Svatoň (čp. 6). U Josefa Vosyky (čp. 43) bylo ze

střechy strženo mnoho tašek.

Těžce byla poškozena parní pila Adolfa Hybského z Opatovic n. Labem (čp. 82). Střecha z pily byla nalezena na poli Františka Vavřiny. Bývalý Bačinův komín, vysoký 52 metrů a postavený v roce 1890, byl přeražen ve výšce přibližně 40 metrů. Františku Danihelkovi (čp.16) chybělo na domě přes polovinu střešní krytiny. Vichřice poškodila i zdejší sušárnu a pokácela železný komín. Přeraženy byly i stožáry el. vedení směrem od H. Králové do Pardubic. Obecní les byl zničen na 40 %. Směrem z Opatovic do Vysoké n. L. byla cesta zatarasena spadlými kusy topolů.

Zkáza trvala přibližně 20 minut. Neprůjezdná byla i železniční trať z Pardubic do Pohřebačky, kde protíná část lesa u Čeperky.

Jako zázrakem nepřišel nikdo v obci o život. V Březhradě zabil padající domovní štít dělníka Františka Kujala. Povodeň se do Pohřebačky vrátila 28. 10. 1930. Všechna nižší pole a louky i cesty byly zatopeny.

Dne 21. 12. 1934 vypukl požár u Josefa Vosyky (čp. 25). Oheň vznikl kolem poledne. K likvidaci požáru přijely sbory i z Opatovic. Josef Vosyka vyhořel ještě 15. 4. 1938. Dne 25. 7. 1935 chytla od jiskry z projíždějícího vlaku pšenice ve výměře 3/4 korce patřící Josefu Švihnousovi. Ve večerních hodinách 22. 12. 1946 (neděle) vypukl požár u Josefa Bendy (čp. 1). Oheň zničil střechu u budovy bývalého hostince Františka Kramáře. Za čtyři dny hořelo u Františka Kramáře znovu!



Seznam použitého materiálu:

1/ SOkA Pardubice: Pamětní kniha obce Pohřebačky (1914 – 1936).

2/ Tamtéž: Obecní pamětní kniha obce Pohřebačky (do r. 1950).