Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Čívická studánka - obnovené poutní místo pardubického kraje
Současníci. věkem nad 75 let se dobře pamatují na poutě a poutní procesí. kterými žila republika kolem roku 1930. Byl to projev lidové zbožnosti. vyúsťující do Mariánské úcty. zvláště na vesnicích. Tehdejší střapatí kluci a načinčaná děvčátka tomu moc nerozuměli. ovšem byla to jedna z forem přivádění dětí i občanů k Bohu.
Pouť byla táhlem - hitem - tehdejší doby. Pro mnohého byla důležitou záležitostí. každý se na ni těšil. měla svou organizaci. měla své vůdce - předříkávače. Houf poutníků kráčel za dřevěným křížem. bylo slyšet modlitby a zpívat nábožné písně po vozových cestách mezi poli.lukami a lesními háji. Šlo se od kostela ke kapličce. od kapličky ke křížku. ke studánce a k svatému obrázku. Nespěchali. neboť věděli. že dojdou, protože tak chodili jejich dědové a prabáby. Zarytí poutníci žili o chlebě a vodě. pouze pro děti měli v ranečku nějakou buchtu. Procesní poutě bývaly několikadenní záležitostí, dlouho se o nich mluvilo. Vzdálenější. dnes by se řeklo zahraniční do Vambeřic nebo Mariazell - o těch se mluvilo celý rok, ba celý život.
V okolí Pardubic se chodilo na poutě do Přelouče. na Chloumek u Luže a k Čivické studánce. V průběhu 20. století však poutě ke studánce do Čivic postupně zanikly. Zanikly. aby byly znovu obnoveny skupinou obětavých věřících. jejichž "víra hory přenáší". jak je napsáno v Evangeliu. O tom se ale dočteme v dalších oddílech.
2. Historie "Čívické studánky"
Poslechněte si nyní vypravování p. Václava Váni z Lánů na Důlku, tak jak bylo předáno ústním podáním z generace na generaci (podle Východočeského republikána z roku 1933.
Lesní hraběte Chotka. p. Sirůček, upozorňoval sousedy a známé, že v letech 1855 až 1860 našel bohatý pramen čisté a studené vody. Na vědomost to dal do vesnic Lánů na Důlku, Opočínku a Bezděkova, aby o senách a žních si tam lidé chodili pro vodu. Pramen dal prohloubit a ze skácené olše, pořezané na pole- na, nechal obložit stěny studánky. Tím studánka vznikla.
Roku 1868 v pátek před svátkem Nejsvětější Trojice, při obvyklé pochůzce svým rajonem, lesní Sirůček došel ke studánce. Našel tam na řetízku pověšený plecháček a na obrubě studánky klečícího dráteníka Jožku, jinak zná- mého kořalu, s rozžatou svící, který se nahlas modlil. Lesník na něj zavolal, .aby svíci zhasil, aby nezapálil les. Dráteník mu začal vykládat že se modlí proto, že se mu zjevila Panna Maria v bílém rouše. Vše to potom vykládal v bezděkovské hospodě "U Pleskotů", kde ho vyslechlo několik mládenců. Ti se v neděli sebrali s několika děvčaty a šli se podívat ke studánce, zda tam něco uvidí.
O tom všem se vypravovalo i v Čivicích, mládež se začala u studánky shromažďovat. Jedenkrát při takové příležitosti jedno děvče zvolalo "Já ji vidím" a k ní se přidalo i několik ostatních. Všech se ale zmocnil strach a z lesa od studánky utekli. To se již pověst o zjevení Panny Marie začala šířit po celém okolí. K sluchu majitele panství. hraběte Karla Chotka. se tato zvěst dostala při přesnídávce na honu. Pan hrabě si lesního zavolal vyslechl a pověřil aby u studánky byla postavena socha Panny Marie, neboť byl hluboce věřící. Sochu zhotovil sochař Staude z Pardubic. Za rok na svátek Nejsvětější Trojice roku 1869 byla socha slavnostně posvěcena na veliké slavnosti za přítomnosti celé hraběcí rodiny.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 2001, číslo 11/12
