V KRÁLOVSTVÍ ŘÍČNÍCH NAJÁD

[i] Slovník řecko-římské mytologie a kultury, EWA, Edition, Praha 1993, s. 167, 172.

[ii] Čornej, Petr, Lockerová, Jiřina, Major, Pavel: Panovníci českých zemí Fragment, Praha 1995, s. 17.

[iii] Celosvětovým zakladatelem skautingu byl hrdina tzv. búrské války, která proběhla na počátku 20. století mezi Velkou Británií a holandskými koloniemi v Jižní Africe, Baden Powell. Ve 20. letech 20. století byl v ČSR významným zakladatelem studánek Josef Opletal. Ve druhé pol. 20. stol. se hledání studánek a jejich registraci věnoval Eduard Ureš.

[iv] Podrobněji Léčebné Lázně Bohdaneč, Akciová společnost (Lázně se stoletou tradicí), vydáno k 100. výročí založení slatinných lázní v Bohdanči, s. 19. (s. 20 – dobová fotografie pramene). Dále k prostudování: Kniha o městě Lázně Bohdaneč, Milpo, Praha 1998, s. 47 – 64.

[v] Rosůlek, F. K.: Pardubicko – Holicko – Přeloučsko (Dějinný a místopisný obraz), díl první, Přírodní poměry, R. 1903 – 1904, s. 101.

[vi] Tamtéž, s. 102.

[vii] Opravenou kapli sv. Marie vysvětil dne 21. 9. 1997 královéhradecký biskup mons. Karel Otčenášek (pamětní deska umístěna v levé části kaple). Moderní kapli navrhl ing. František Svoboda z Týnce nad Labem. Do devadesátých let 20. stol. stála na místě dnešní starší, dřevěná. Na zadní straně byla pamětní deska: „Věnovali hrabě Karel Chotek z Chotkova u Vojnína a jeho choť hraběnka Marie L. P. 1869:“ In: Huňáček, Miloslav: A B – Zet Pardubicka, Kostely – modlitebny – kaple – zvonice, sešit č. 10, Klub přátel Pardubicka a Společnost pro rozvoj Pardubicka, 2000, s. 36 – 37 (foto staré i nové kaple).

Další známá studánka se nalézala před stavením Proškových v Ostřetíně, na jižní straně silnice směrem k Hornímu Jelení. Studánka pamatovala tzv. slezské války, které byly vedeny za císařovny Marie Terezie.

Na kopci směrem z Litětin k Uhersku (k Rovni) existovala studánka, kterou v létě roku 1866 vykopali Prusové, když neměli dostatečné zásoby vody. Pro svoji výbornou vodu byla známá studánka v Hladíkově lese v Bejšti. Ke studánce u lesa újezdského Obecníku chodívali pro vodu v suchých letech lidé i z Hrachovišť. Věřili, že voda ve studánce je dobrá na oční neduhy. Hodně vody měla též studánka na louce u Újezda. V nové Vsi pod strání u chalupy Bartákovy stála s výbornou vodou studánka Korýtka. V Rovni byla známá studánka U kapličky, na Chvojně zase studánka Jordánek ve farní zahradě (nazvaná podle biblické řeky Jordán, vyvěrající z Genezaretského jezera a ústící do Mrtvého moře).[i]

V Časech byly studánky v zahradě čp. 15 a na louce u cihelny.[ii]

Kdybychom v době před sto lety vyrazili z Pardubic směrem na Přelouč, mohli bychom se v parném létě zchladit u studánky Obecnice a Brodecké u Lipoltic (napájela Lipoltický potok). Poblíž byla studánka Konárecká u Urbanic a další u rybníka Rosolu u Poběžovic.[iii]

Přímo v Přelouči byla studánka v městském lese Hájku. Zásobovala po celý rok město vodou. Menší studánky byly pod jízdárnou na svahu směrem k železniční dráze (vlevo od silnice z Přelouče do Valů), kde se říkalo „Na dlouhých.“ Do Přelouče dodávala vodu do města studánka pod Mokošínem, bohatá na vodu byla též studánka U kasáren. V době polních prací byla využívána studánka U Švábovny a V Řepinách při silnici, vedoucí z Přelouče do Janovic.[iv]   

Ve Lhotě pod Přeloučí u skály Čertovky byla studánka, v níž byla voda tak teplá, že nezamrzala ani v největších mrazech. Poblíž mlýna v Jankovicích stála studánka, v níž naopak voda nevysychala ani za nejparnějších dnů. Uprostřed Rohovládovy Bělé stály tři studánky v blízkosti rybníků. Pod vsí v Dezernici napájela studánka rybník Kočichy. Přebytek její vody odtékal na jih k Vlčí Habřině, v jejíž blízkosti stála studánka Pod olšinou, která osvěžila i v nejparnějších dnech, rovněž nikdy nezamrzala.[v]