Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
STRUČNÁ HISTORIE LABSKÝCH MOSTŮ V PŘELOUČI
Východočeské město Přelouč obtéká od nepaměti na severní straně řeka Labe. Chce-li našinec vyjet či vyjít z města severním směrem k Hradci Králové, musí překonat labský most. Mosty se zde za více jak pět set let vystřídaly postupně celkem čtyři, jejich umístění se však průběžně měnilo. Pro současné obyvatele města může být překvapivým zjištěním, že některé z nich vycházely z dnešní Hlávkovy ulice. V tomto článku se proto pokusíme shrnout jejich historii.Přibližně v místech současného mostu přes Labe býval nejméně od středověku brod. Dokladem jsou velmi staré archeologické nálezy (dnes uložené v přeloučských muzejních sbírkách), např. meč z přelomu 12. a 13. století, který byl nalezen počátkem 20. století.1 Archivně je zde později doložen i přívoz, konkrétně k roku 1437, byl zde ale nejspíše již dříve, neboť v těchto místech se nacházela důležitá cesta ve směru Hradec Králové-Kutná Hora.2 Josef Ledr přívoz uvádí ještě k roku 1482.3
První most je bezpečně doložen k roku 1513, ale byl zde zřejmě již v letech 1486-1487.4 Zřídit ho nechal Štěpán Anděl z Ronovce, tehdejší majitel přeloučského panství. Před rokem 1510 zde již vybíral mýto. Jezdily zde především velké kupecké vozy. Most byl dřevěný a sloužil po různých opravách až do první poloviny 19. století.5 Umístěn byl dle kroniky výše než pozdější železný most, není ovšem řečeno, kterým směrem.6 Vyobrazení mostu není známo, je však zachycen na mapě prvního vojenského mapování (1763-1787). Na základě prolnutí této mapy se současným zaměřením na internetových stránkách mapire.eu lze soudit, že se nacházel o několik metrů níže po toku řeky Labe.
Na konci 30. let 19. století byl tento most po asi 350 letech existence (!), v průběhu nichž se po něm přehnala i četná vojska, ve velmi špatném stavu a přestal vyhovovat. Právě v té době se v okolí Přelouče budovaly nové silnice a konečně vznikl i nový, již druhý most. Stavba začala v červnu 1839,7 měl kamenné pilíře a dokončen byl dle různých informací buď v roce 18408 či 1841.9 Karel František Rosůlek a Josef Ledr znají dokonce přesné datum dokončení – 4. března 1841.10 Stavitelem mostu byl pan Dlábek z Čáslavi, dílo provedl za 9558 zlatých.11 Tato stavba byla v provozu celých čtyřicet let. Známe jeho jedno vyobrazení a sice na vedutě města z roku 1840 od Františka Potůčka (viz níže, most vyznačen šipkami).12 Zakreslen je též na mapě druhého vojenského mapování (1806-1869) a prolnutím mapy zjistíme, že byl tentokrát výše po proudu a vycházel zhruba z dnešní Hálkovy ulice. Na opačné straně Labe most končil zhruba v místech dnešního domku čp. 212.
Roku 1870 už byl zralý na opravu. K té ale bylo třeba drahé dřevo.13 Roku 1880 vznikl proto třetí most, tentokrát železný. Odlit byl ve Vojtěšské huti v Kladně. Dle Jana Tetřeva zakázku přijala huť v červnu a v říjnu byli hotovi.14 To si ale odporuje s údajem Josefa Ledra, že ho zbudoval v červenci zákopnický pluk o 100 mužích.15 Jiné zdroje uvádí, že stavba začala v červnu 1880.16 Více pramenů ale shodně uvádí, že stavbu mostu řídil ing. Repiš z Prahy.17 Most stál na čtyřech kamenných pilířích, proti proudu směřovaly dřevěné ledolamy. U mostu byl i „mýtní šraňk“ s boudou, kde se stále vybíralo mýto. V době, kdy se most budoval, byl vedle prozatímní most od vojáků zákopníků.18 Pro zajímavost lze uvést, že tito vojáci starý (druhý) most strhli v osmi dnech.19 Na třetím vojenském mapování (1869-1887) je zakreslen ve stejných místech jako druhý most, vycházel tedy opět z Hlávkovy ulice. Je to ostatně dodnes patrné např. podle dláždění v této ulici. Známe i několik jeho fotografií v přeloučských muzejních sbírkách. Cenná je zejména fotografie sign. FA-P 380a, která zachycuje stavbu čtvrtého mostu v roce 1925 a v pozadí je vidět dosud starý železný most (viz níže).
Od roku 1910 pak v okolí mostu probíhala regulace Labe.20 Roku 1915 došlo k jednání o přestavbě mostu. Ve skutečnosti to však měla být spíše novostavba. Jednalo místodržitelství a expozitura c.k. ředitelství vodních cest v Praze. Bylo domluveno, že ministerstvo veřejných prací zajistí stavbu pilířů, betonovou desku, nosnou konstrukci a přípojku silnic. Ministerstvo obchodu mělo zaplatit ostatní náklady. Kvůli probíhající válce ale k ničemu nedošlo.21
3.11.1919 byla zahájena jednání o stavbě nového čtvrtého a zatím posledního mostu, mostu se zdymadlem a elektrárnou. Roku 1920 se měly dle plánu vybudovat pilíře, spodní část jezu a komory, aby se v pěti až šesti letech mohlo začít s výrobou elektřiny.22 Stavba mostu a jezu začala v listopadu 1920.23 Projekt Ředitelství pro stavbu vodních cest vypracoval architekt František Roith. Mostu dal secesní tvář kombinovanou s klasicistními formami. Stavbu provedla firma Kapsa a Müller, která se k tomu chystala již od roku 1919.24 Dokončení stavby je datováno v literatuře a pramenech opět různě. Josef Ledr ho datuje do dubna 1926,25 podobně i Jan Tetřev, byl hotový i s jezy.26 Jiné zdroje ovšem uvádí rok 1925 a slavnostní zahájení provozu v červnu 1926.27 Existuje i jedno konkrétnější datum předání - 16. května 1926. Tehdy se po mostě zřejmě projeli první lidé.28 Tento je oproti třetímu mostu situován již níže po proudu řeky. Mechanismy jezů byly a jsou ukryty ve věžičkách mostu.29 Celá stavba i s vodní elektrárnou byla hotova roku 1927 (pracovalo se až do 18.7.1927).30 Jezovou soustavu dodala firma ČKD.31 Fotografií mostu známe pochopitelně celou řadu, cenné jsou zejména ty z výstavby.
Nějakou dobu ve 20. letech 20. století existoval i starý (třetí) železný most, který se nacházel západněji od nového. Nakonec byl po asi 45 letech existence rozebrán a odvezen k roztavení do železáren v Nepomuku.32
Až do roku 2004 vedl tradiční příjezd k mostu od železničního přejezdu, který se nachází v místech současného podchodu poblíž domu čp. 337 v Hradecké ulici. Téhož roku byl ale dokončen dlouho očekávaný nadjezd.33 Ten zcela změnil příjezd k mostu – místo zatáčkou po úzké silnici se k němu nyní přijíždí od Přelouče po širokém nadjezdu.
V souvislosti s plánovaným a tolik diskutovaným splavněním Labe u Přelouče se hovoří o tom, že by v rámci tohoto projektu mohl vzniknout nový most. Ten by byl v pořadí již pátý. Podle návrhu by byl umístěn poněkud výše proti proudu, než současný.34 Zda-li k tomu dojde, je však otázka budoucnosti.
Pro doplnění je třeba zmínit též dřevěnou lávku pro pěší, která vede z ulice Za Tratí na tzv. Slavíkovy ostrovy. Dříve zde býval říční přívoz.35 Diskuse o lávce byly sice již ve 20. letech 20. století,36 vybudována byla ale až v roce 1946 vojáky pardubické posádky (otevření se konalo 28.10.1946). Na jaře 1956 byla stržena plovoucími krami.37 Hned v letech 1957-1958 byla nahrazena současnou lávkou, která je vynesena na betonových pilířích chráněnými ledolamy.38 Stavbu realizovaly Pozemní stavby Pardubice.39 Fotografií nové lávky existuje opět celá řada, ta původní je vyobrazena např. na sign. FA-P 148a (viz níže), která lávku ukazuje po poškození povodní snad v roce 1948 či 1955.
2 0 TETŘEV, Jan; VINCENCIOVÁ, Hana. Dějiny města Přelouče: díl třetí, 1848-1918, s. 251-252
2 1 SOkA Pardubice, fond Archiv města Přelouče, Kniha pamětní 1836-1926, s. 640
2 2 LEDR, Josef. Dějiny města Přelouče nad Labem, s. 452
2 3 SOkA Pardubice, fond Archiv města Přelouče, Kniha pamětní 1836-1926, s. 791, 925
2 4 TETŘEV, Jan; VINCENCIOVÁ, Hana. Dějiny města Přelouče: díl čtvrtý, 1918-1989. Přelouč: Město Přelouč, 2007, s. 301
2 5 LEDR, Josef. Dějiny města Přelouče nad Labem, s. 452. Stejně i SOkA Pardubice, fond Archiv města Přelouče, Kniha pamětní 1836-1926, s. 925
2 6 TETŘEV, Jan; VINCENCIOVÁ, Hana. Dějiny města Přelouče: díl čtvrtý, 1918-1989, s. 300-302
2 7 TETŘEV, Jan; VOREL, Petr. Pamětihodnosti města Přelouče, s. 36-37
2 8 TETŘEV, Jan; VINCENCIOVÁ, Hana. Dějiny města Přelouče: díl čtvrtý, 1918-1989, s. 301. SOkA Pardubice, fond Archiv města Přelouče, Kniha pamětní 1836-1926, s. 925
2 9 Podrobnější popis mostu srov. Vodní elektrárna Přelouč na Labi, 1923-2005. Pardubice: Skupina ČEZ, 2005, s. 11. SIKÁČEK, František. Lidská práce. Zdymadlo a elektrická centrála v Přelouči. Krajem Pernštýnův, roč. 7, 1926-1927, s. 155-156
3 0 SOkA Pardubice, fond Archiv města Přelouče, Kniha pamětní 1836-1926, s. 925
3 1 TETŘEV, Jan; VINCENCIOVÁ, Hana. Dějiny města Přelouče: díl čtvrtý, 1918-1989, s. 300-302
3 2 Tamtéž, s. 300-302
3 3 Městské muzeum v Přelouči, fond Tisky, sign. T 501
3 4 Vizualizace z roku 2013, srov. https://www.youtube.com/watch?v=ZjEazBkE6XA
3 5 TETŘEV, Jan; VINCENCIOVÁ, Hana. Dějiny města Přelouče: díl čtvrtý, 1918-1989, s. 316
3 6 Tamtéž, s. 39-40
3 7 Tamtéž, s. 316
3 8 Tamtéž, s. 325
3 9 TETŘEV, Jan; VOREL, Petr. Pamětihodnosti města Přelouče, s. 32
1 3 SOkA Pardubice, fond Archiv města Přelouče, Kniha pamětní 1836-1926, s. 218
1 4 Též SOkA Pardubice, fond Archiv města Přelouče, Kniha pamětní 1836-1926, s. 218
1 5 LEDR, Josef. Dějiny města Přelouče nad Labem, s. 452. Uvádí i SOkA Pardubice, fond Archiv města Přelouče, Kniha pamětní 1836-1926, s. 218
1 6 TETŘEV, Jan; VOREL, Petr. Pamětihodnosti města Přelouče, s. 36-37
1 7 LEDR, Josef. Dějiny města Přelouče nad Labem, s. 452. SOkA Pardubice, fond Archiv města Přelouče, Kniha pamětní 1836-1926, s. 218, 925
1 8 TETŘEV, Jan; VINCENCIOVÁ, Hana. Dějiny města Přelouče: díl třetí, 1848-1918, s. 224-225
1 9 SOkA Pardubice, fond Archiv města Přelouče, Kniha pamětní 1836-1926, s. 218
7 TETŘEV, Jan; VOREL, Petr. Pamětihodnosti města Přelouče, s. 36-37. ROSŮLEK, Karel František. Pardubicko, Holicko, Přeloučsko. Díl III. Místopis. Pardubice: nákladem vlastním, 1909, s. 88 uvádí, že se tak stalo po žních 1839.
8 TETŘEV, Jan; VOREL, Petr. Pamětihodnosti města Přelouče, s. 36-37. SOkA Pardubice, fond Archiv města Přelouče, Kniha pamětní 1836-1926, s. 20
9 VOREL, Petr. Dějiny města Přelouče: díl druhý, 1618-1648. Přelouč: Město Přelouč, 2002, s. 210
1 0 ROSŮLEK, Karel František. Pardubicko, Holicko, Přeloučsko. Díl III. Místopis, s. 88. LEDR, Josef. Dějiny města Přelouče nad Labem, s. 277
1 1 ROSŮLEK, Karel František. Pardubicko, Holicko, Přeloučsko. Díl III. Místopis, s. 88
1 2 MMP, fond Výtvarné umění, sign. VU/Kr 5
1
Městské muzeum v Přelouči, fond Archeologie, sign. A 261
2 TETŘEV, Jan; VOREL, Petr. Pamětihodnosti města Přelouče. Přelouč: Město Přelouč, 1997, s. 36-37. VOREL, Petr. Dějiny města Přelouče: díl první. 1086-1618. Přelouč: Město Přelouč, 1999, s. 25
3 LEDR, Josef. Dějiny města Přelouče nad Labem. Přelouč: Knihtiskárna Otakara Ludvíka, 1926, s. 106
4 VOREL, Petr. Dějiny města Přelouče: díl první, s. 33
5 TETŘEV, Jan; VOREL, Petr. Pamětihodnosti města Přelouče, s. 36-37
6 Státní okresní archiv Pardubice, fond Archiv města Přelouče, Kniha pamětní 1836-1926, s. 925
