Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozvoj dopravy po válce
Díky daru naší členky ? přeloučské rodačky paní Stanislavy Klapkové - přibyl do naší knihovny velmi zajímavý dokument ze srpna roku 1945. Je to dopis tehdejšího Místního národního výboru v Pardubicích ministru dopravy ? generálu Antonínu Hasalovi. 1/ V dopise vedení města nastínilo své záměry v oblasti rozvoje regionální dopravy a požádalo vedení státu o pomoc a podporu v realizaci těchto plánů.
Dopis má 6 stran a po krátkém historickém představení města je popsán význam železnice pro příchod průmyslových podniků a rozvoj dosavadních podniků živnostenských, které se usadily při silnicích vedoucích od nádraží. Díky železnici dostalo město nový charakter střediska průmyslového a obchodního. Autoři dopisu zdůrazňují příznivou polohu města a poukazují na potřebu dokončení splavnosti Labe a projektu zaústění Labsko-oderského průplavu a na důležitost železniční křižovatky drah Praha-Olomouc a Liberec-Havlíčkův Brod. Místní národní výbor zpracoval ideový návrh na řešení železniční otázky, jímž jsou sledovány drážní úspory za podmínek:
1. Umožnit výhodné spojení nádraží s budoucím přístavem a průmyslovou čtvrtí.
2. Rekonstrukci trati pro dopravní směr severo-jižní provést tak, aby město nebylo děleno
dalšími železničními spojkami
3. Umožnit silniční spojení severní části města s jižním novým podjezdem vybudovaným
západně od stávajícího podjezdu v Masarykově třídě.
4. Umístit železniční výtopnu dále od středu města.
V dopise se zdůrazňuje potřeba přestavby pardubického nádraží. Uvádí se, že takový projekt byl vypracován ještě před německou okupací. Je řešeno křížení tratí Praha-Olomouc a Liberec - Havlíčkův Brod. Do budoucna jsou navrženy následující úkoly:
1. Trať Havlíčkův Brod – Pardubice – Liberec zaústit tak, aby začínala a končila v Pardubicích.
2. Vybudování nákladního a seřaďovacího nádraží na volných plochách u Svítkova.
3. Vybudování výtopny severně od trati Česká Třebová-Praha mezi Svítkovem, Labem a tratí
Rosice - Chrudim.
4. V místě dosavadního nádraží vybudovat osobní nádraží s peróny a podchody a v místě
dosavadního cukrovaru, bombardováním těžce poškozeného, nádraží pro rychlozboží a skladiště.
Další text dopisu obsahuje úvahy, jak jednotlivé konkrétní drážní problémy řešit a realizovat. Dokument se také zmiňuje o potřebě výstavby obytných železničářských domů asi pro tři tisíce zaměstnanců.V závěru dopisu Místní národní výbor Pardubic žádá, aby přednesené požadavky a návrhy byly s ohledem na jejich celostátní význam posouzeny a pokud možno v nejkratší době uskutečněny. Dopis podepsal předseda a jeden člen MNV spolu s předsedou a jednatelem železniční závodní rady v Pardubicích.
Dopis ze srpna 1945 je ukázkou toho, že vedení našeho města hned po válce se s velkou pozorností a vervou pustilo do všestranného rozvoje Pardubic a že dokázalo nalézt postupy a konkrétní řešení. Oslovením ministra dopravy se snažilo získat podporu a pomoc pro svoje záměry. Jejich úsilí si zaslouží obdiv jejich dnešních následovníků. Dopis je vyveden v krásných ozdobných deskách a pro zájemce o podrobnější rozbor navrhovaných drážních opatření je k dispozici v naší knihovně.
Poznámka:
1/ Gen. A.Hasal – Nižborský (1883-1960), bývalý ruský legionář a za okupace příslušník ON (Obrany národa), v letech 1945-46 ministr dopravy, jako armádní generál byl přednostou Voj. kanceláře prezidenta republiky E.Beneše. Roku 1948 odešel do exilu v USA. Zemřel ve Washingtonu roku 1960. J.K.
