Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

05.05.2024 07:55

Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice

Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

05.05.2024 08:35

Rozhledna Milíř

Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

PŘEŠLAPY HISTORIKA V.KYNCLA také v Pardubicích?

obrázek k článku V návaznosti na svou recenzi v ZKPP č. 1-2/2019, s. 71-72 na starší práci V.Kyncla ?Bez výčitek? Genocida Čechů po atentátu na R.Heydricha? (vyd. HÚ AV ČR Praha 2012) chci občany Pardubic seznámit s recenzemi PhDr. Vojtěcha Šustka, archiváře hl. m. Prahy, na novější práci V.Kyncla, ?zhotovitele díla?, tj. chystané expozice na NKP popraviště Zámeček v Pardubičkách.

Jde tentokrát o Kynclovu monografii „Lidice. Zrození symbolu“ (vyd. Academia Praha 2015 – vyšlo v květnu 2016, 604 s.), jíž se týkají Šustkovy recenze v Pražském sborníku historickém XIV (2017) a Slánském obzoru (2018). Vybírám jen nejzávažnější postřehy recenzenta. Velmi pečlivý V.Šustek opět kritizuje (jako já) „potřebný pohled z druhé strany“ na lidický zločin, t. j. očima Němců, protože V.Kyncl nijak neprokázal skutečnou potřebu právě tohoto pohledu. Šustek vytýká Kynclovi „vágní a často velmi subjektivní soudy např.                      o morálním stavu tehdejší české společnosti“ v protektorátním prostředí. Dokonce píše: „Kynclovy formulace vyvolávají představu, jako kdyby dosavadní literatura o příběhu Lidic byla nějakou pseudohagiografií jejich povražděných občanů“. Kyncl dokonce napadá lidické ženy (přeživší) z „narcismu“ (opět jde o další nemístný Kynclův nekvalifikovaný výlet do psychohistorie!)  a vytýká těmto ženám, že „být lidickou ženou se… stalo povoláním“, načež V.Šustek velmi věcně uvádí, že jen 2 ženy ze 143 se po únoru 1948 staly součástí komunistického establishmentu. Kyncl „pouze generalizuje a vágně zpochybňuje práci vykonanou předchozími historiky a Památníkem Lidice.“ Jen plošně přepisuje dokumenty bez jejich kritické interpretace. Nedostatky má i poznámkový aparát (více než 20 evidentně mylných odkazů na archivní materiál! a dopustil se i řady faktografických chyb, z nichž nejpřekvapivější je označení E. Moravce za „nejmenovaného mluvčí vlády (roz. protektorátní) a prezidenta E.Háchy“ a tvrzení o účasti J.Valčíka při útoku na Heydricha, jež se podobá hypotéze J.Kulhánka – nehistorika – o účasti J.Potůčka otištěné v ZKPP 1-2/2019, s.50-53. Kyncl dokonce naznačuje účast německých antifašistů na „akci Heydrich“, pro niž nejsou také žádné důkazy!

            Chabá Kynclova znalost němčiny způsobila chybný překlad některých výrazů což se m. j. projevilo špatným překladem hodností wehrmachtu. Nesprávně geograficky zařazuje např. Olomouc, Lipník nad Bečvou, Zlín, Hranice, Kladno, Pelhřimov či Velkou Chuchli u Prahy do t. zv. Sudet. Nekriticky přebírá denní zprávy německé Bezpečnostní služby (SD) a naprosto nechápe společenskou atmosféru před a po útoku na Heydricha. Kyncl se dokonce ohání výpovědí V.Gerika, dosud v archivech nedohledanou! „Naprostou většinu informací získal autor z poválečného vyšetřování, zejména z výpovědí pachatelů zločinu v Lidicích“, upozorňuje V.Šustek. To je zřejmě ten „potřebný pohled z druhé strany“, jímž je Kyncl již dlouhodobě fascinován a jenž mu tak brání v objektivním hodnocení věcí. V kapitole „Poválečné účtování“ (s. 404-440) označil Kyncl neprávem lidickou ženu Alžbětu Doležalovou za pachatelku „udavačství ve své nejodpornější podobě“, čemuž V.Šustek věnoval svou podrobnou odbornou analýzu ve Slánském obzoru. V ní dospěl k závěru, že Kyncl podlehl tendenčnímu „svědectví“ štábního strážmistra SNB E.Ressla z 11.12.1945. aniž se zamyslel nad jeho věrohodností. V závěru knihy Kyncl hodnotí lidický zločin jako dodnes prý „trauma českého národa“ a píše mylně o „davové sounáležitosti“ při masových mítincích pořádaných nacisty a kolaboranty typu E.Moravce po atentátu. Lidickým ženám se odvážil (on, nepsycholog) přisouditi dokonce t. zv. syndrom obrácené agrese a narcismus!

            Tyto jeho zvrácené úvahy jsou však velmi varující pro nás, Pardubáky, protože jejich autor je pověřen sestavením odborného libreta pro NKP popraviště Zámeček, jež podle Smlouvy o dílo č. D/00376/18 mezi Magistrátem města Pardubic a V.Kynclem předpokládá na tomto pietním místě „Hledání válečných zločinců“ a nárokuje si uhrazení služební cesty do Německa do tamních archivů. Zajímavý je i nepoměr, neboť text o obětech Zámečku je vyčíslen na 30 tisíc Kč a text o válečných zločincích na 200 tisíc Kč. Filmový dokument s provokujícím názvem „Čs. válečné zločiny“ (takový název neužívá dnes ani Sudetoněmecké sdružení!) má stát 100 tisíc Kč. Cena za celkové dílo (včetně dokončení t. zv. Bartošovy infostezky) činí             1 milion 955 tisíc Kč! Již předtím autor obdržel v rámci smlouvy č. D /01266/16 šedesát tisíc Kč (jeho kolegyně B.Jedličková také 60 tisíc Kč). Má naše město opravdu tolik peněz na toto utrácení? Obávám se, a to na základě recenzí váženého pražského kolegy V.Šustka, že libreto expozice bude pojato s podobným „citem nosorožce“ (výraz komika M.Šimka) jako Kynclova monografie o Lidicích. A to nejlepší na konec: rodinné vstupné do expozice bude činit 430 Kč jako v Lidicích (viz článek P.Zídka v Lidových novinách 23.1.2019).


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem