ZAJÍMAVOSTI A KURIOZITY KAŽDODENNÍHO ŽIVOTA V PARDUBICÍCH 5. část

Školství. Zejména na obecných a měšťanských školách našich je stále předmětem bezpočetných stesků rodičů. Vyučování jest nepravidelné, učí se jeden den dopoledne, druhý odpoledne, nebo jeden den celý je prázdný a druhý má se vypomoci nedostatkem učebních místností. To vše působí do nejzákladnější výchovy našich dětí rušivě, a není divu, že učitelé na středních školách si stěžují do toho, jaký nezpracovaný materiál jim přichází ze škol obecných a že žáci nemohou učební osnovy náležitě stravovati. Naše učitelstvo koná nadlidskou práci, ale stávající nedostatky odstraniti nemůže. Čekalo se, že letošní školní rok přinese už nápravy a ono se zatím vše ještě zhoršilo![1]

Tragický skon. V sobotu 31. 12. v ranních hodinách skončil tragicky svůj život majitel hlavního velkoskladu tabáku B. Oesterreicher. Ve tmě vyhýbaje se na Masarykově třídě nákladnímu vozu, zachycen byl autobusem, sražen a za dopravy do nemocnice skonal. Se zesnulým odchází i kus historie našeho města. Pohřeb konal se za četné časti občanstva.[2]

Chraňme čistotu češtiny! Byli jsme upozorněni na nedbalé psaní titulků v Bio – invalidů při oznamování příštích filmů. Zásady češtiny jsou tu velmi hrubě porušeny. 1.února se objevil např. nápis: Ubyté srdce![3]

Zatčení surovci. 30. 3., přivolaná policejní stráž, čítající dva muže, do jistého hostince v Labské ulici, snažila se vyvésti nevlastní bratry Josefa Bartoše a Antonína Absolóna, oba bytem v Pardubicích, kteří tam snažili se vyvolati hádku. Již v hostinské místnosti projevovaný odpor vyvrcholil na ulici ve rvačku s policisty, kteří byli nuceni přivolati další dva strážníky a teprve pak podařilo se zuřivce na strážnici odvésti. Tam byl při osobní prohlídce nalezen ostře nabitý revolver a zlodějské náčiní. Domněnka, že chystali se na zlodějskou výpravu potvrzuje se tím, že jmenovaný Bartoš byl před několika dny odsouzen krajským soudem v Chrudimi na tři roky. Zápasu strážníků s výtržníky na ulici přihlíželo mnoho diváků, že žádný z nich necítil povinnost na vyzvání strážníků pomoci, naopak se smíchem pozorovali celou scénu, jest odsouzenihodné! [4]

Kontumace psů. Nařízení okresní správy politické v Pardubicích ze dne 4. 5. 1922 č. 19904 zostřuje se dosavadní kontumace psů, protože v poslední době bylo zjištěno několik případů vztekliny a nařizuje se, by psi byli buďto na řetězu uvázáni, nebo bezpečným náhubkem opatřeni a zároveň na šňůře voděni. Volně pobíhající psi budou pohodným schytáni a utraceni. Nedodržení tohoto nařízení bude přísně stíháno![5]

Také rodiče! Truhlář nádražních dílen Cetkovský se svojí manželkou odjeli na svátky svatodušní na výlet na Moravu a své slabomyslné děcko svěřili své švagrové Tlapákové. Aby s ním neměla mnoho práce, postavila na dvoře klec do kouta, do níž děcko uvěznila, zaopatřivše jej jako to boží prasátko! V krátké chvíli čase bylo děcko tak zvedené, že hnus člověka pojímal. Když okolní občané se proti takovéto „péči“ velkým shlukem vzepřeli, bylo dítě za policejní asistence osvobozeno z klece a dodáno do nemocnice, kde bylo očištěno a pak předáno do útulny. Nelidské nakládání s děckem bylo všeobecně odsouzeno, přesto se členka obecního zastupitelstva, paní Tlapáčová, rozčilovala, že se na ní tak – světě, žasni -  štve![6] 

Otec netvor! František Jiran, bydlící v karanténě, by přistižen v okamžiku, kdy chtěl zneužiti svou 10letou dcerku. Byl četnictvem předán soudu.[7]

Hodiny na Zelené bráně často nejdou, protože jsou zřízeny na elektriku a jelikož jakýsi p. P. je slabý na prsa, nemůže nápravu jednati! Na novoměstské škole hodiny, ač jsou zařízeny na závaží, také často vynechávají, snad ze solidarity k svrchuuvedeným. Nebo se dozvíme, že je někdo šlakem raněný na ruce?[8]

Průvody pohřební na našich ulicích bývají hrubě rušeny jedoucími automobily, kočáry       i těžkými povozy, takže stráž bezpečnostní musí často vší energií zakročovati. Tu chvíli, než průvod pohřební projde, může každé vozidlo zastaviti, už v zájmu úcty k mrtvému, veřejné bezpečnosti a slušnosti, nehledě ani k ministerskému nařízení. Vyspělosti občanské případy tyto nenasvědčují a měly by býti přísně trestány![9]

Házení pecek z ovoce na chodnících mělo by býti stíháno proto, že chodci sklouznutím mohou zlámati nohu nebo jinak vážně se pohmožditi.[10]

Nepřístojnost! Obyvatelé a chodci na Skřivánku, zvláště ženy a dívky, obtěžovány jsou za večera jistým vojínem tím způsobem, že nic netušícím za zády vřískne pronikavá siréna. Doufáme, že policejní stráž poučí uličníka, jak se má na ulici chovati![11]

Levnější pivo. Společenstvo hostinských v Pardubicích učinilo na své výborové schůzi usnesení, že z vlastní vůle bude čepovati od 10. 8. pivo obyčejné za 20 haléřů na litr levněji, ačkoliv pivovary dosud hostinstvu nepřišly vstříc. Společenstvo očekává, že pivovary v brzy učiní značnější slevy, by odbourávání cen také u piva bylo provedeno ve větší míře. Hostinstvo se ochotně zlevnění cen piva přizpůsobí v zájmu občanů.[12]

Levnější rohlíky. Firma Panis (továrna na chléb a těstové výrobky v Pardubicích, založena roku 1922, poznámky autora) zahájila minulého týdne prodej zboží. Místo dosavadních tří prodává čtyři rohlíky za 1 Kč. Sotvaže o tom zvěděly ostatní firmy, šly rovněž s cenami dolů a dnes již lze dostati v některých závodech pět rohlíků za 1 Kč. Kéž těch divů „kačky“ bude více![13]

Majitelům obchodů a živností na Wilsonově třídě, náměstí Pernštýnském a Zámecké ulici se doporučuje, aby v sobotní večer, v den příjezdu pana prezidenta do Pardubic, nechali osvětlené výkladní skříně.[14]

Majitelé domů ozdobili před příjezdem pana prezidenta své domy, vyvěsili státní a zemské prapory. Všimli jsme si však, a dáváme tímto četná upozornění, že někteří tak neučinili, což budilo pozornost a nelibost. Je to jistě při nejmenším vůči hlavě státu netaktní. Chceme věřit, že to nebyla žádná demonstrace a při příští příležitosti, až půjde opět o projev sympatií a oddanosti k presidentovi, se to nebude opakovati.[15]

Proč se nevydláždí ulice také před Bankovním úřadem ministerstva financí a po levé straně divadla (mezi sadem a divadlem)? Před bankou stojí trvale celé kaluže vody, jež znemožňují četnému obecenstvu volný přístup a působí na četné cizince velmi odpuzujícím dojmem. Obě ulice jsou dávno hotové a není důvodu, proč by se s dlážděním nezačalo ihned.[16]

Drahota mléka v Pardubicích. Denní listy již před časem oznámily, že cena jednoho litru mléka v Praze je 1. 90 Kč, v Brně dokonce 1. 60 Kč. V Pardubicích však stále platíme za litr mléka 2. 60 Kč, 2. 80 Kč i více. Ptáme se proto zúčastněných činitelů, hlavně okresní politické správy, zda-li je ochotna proti této lichvě nějak zakročiti a donutiti producenty ke slevě. Nechápeme, v Pardubicích, v bohatém zemědělském kraji, mělo býti mléko dražší    o 75% než v Praze a Brně![17]

Pravnučky slavného mága houslí Nicoly Paganiniho virtuoska houslí Andreina a virtuoska klavíru Giusepina Paganini, jsoucí na uměleckém tourné, zavítají dne 9. 11. do Pardubic, aby zde uspořádaly koncert. Vstupenky lze obdržeti v knihkupectví Karla Kubešky            a Liebicha. Podrobný program na rozích.[18]

Tři pokusy sebevraždy utopením vzrušily naše město v těchto dnech. Nešťastníci z různých příčin vrhli se do Chrudimky poblíž mostu, ale naštěstí byli všichni zachráněni obětavými jednotlivci. Nadporučík Vobořil, jež vrhl se pro jednu oběť do vody, musel pro křeče vzdáti záchrany – vážně onemocněl. Oběť tu vytáhl svobodník Jedlička.[19]

Mezi nejpodivnější a nejvíce cizinci obdivované věci v Pardubicích patří nesporně „naše díra“ před Zelenou bránou. Deset let už chodí svět kolem, deset let hubuje a slibuje, ale vše marně! A přece při nynější nezaměstnanosti 200 párů rukou by v krátkém čase tuto „památku“ dovedlo odstraniti. Najde se konečně někdo? Lidičky, smilujte se někdo nad tou dírou![20]

                                                                                                                  (pokračování)