Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

05.05.2024 07:55

Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice

Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

05.05.2024 08:35

Rozhledna Milíř

Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

11.05.2024 09:00

Nemošická stráň

Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory. 

typ akce: Přírodovědné vycházky

12.05.2024 07:40

Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou

Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

NEROVNÝ BOJ O ZÁCHRANU NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY

obrázek k článku Vůbec nevím, kdy a u koho vzešel nápad pustit se do přestavby NKP Popraviště Zámeček, tak, aby odpovídalo 21. století. Tak svaté, památné místo na oběti heydrichiády, z nichž mnozí ani nevěděli, proč stojí před popravčími kůly, se stalo patrně vhodným nástrojem pro získání dotace. Jediné místo, které zde jako památka popravených zůstalo, bylo po válce pietně upraveno Svazem národní revoluce, pozůstalými obětí a občany pardubického regionu ze sbírek veřejnosti a organizací. V roce 2017 vyhlásil Magistrát města Pardubic architektonickou soutěž na jeho přestavbu. Netušil jsem nic zlého, když jsem se dočetl v místním tisku, že ideový návrh na památník podává mladý historik PhDr. Vojtěch Kyncl, Ph.D., kterého znám již od jeho studentských let z našich každoročních setkání v Ležákách. Tam jsme diskutovali s mými drahými přáteli z rodin pozůstalých po ležáckých obětech. Začínajícímu historikovi jsem fandil, Ležáky byly dlouhou dobu v pozadí. V polovině roku 2018 jsem se v kampusu Univerzity Pardubice zúčastnil besedy se zainteresovanými odborníky na téma přestavby Zámečku a tam jsem se teprve dověděl o okolnostech architektonické soutěže a vyslechl, co obnáší návrh oceněný druhou cenou, podle kterého se bude památník přestavovat. Nikoliv zvelebovat rozšířením jeho prostoru, provedením nezbytných oprav, např. kamenného zdiva, a případnou dosadbou zeleně, nýbrž radikálně přestavovat. Začal jsem se o přestavbu popraviště zajímat a ptát se místních obyvatel v okolí areálu Zámečku, mezi kterými jsou dnes ještě žijící pamětníci válečných let. Mezi všemi panoval stejný názor, vyjádřený již v otevřeném dopisu čelných představitelů KPP vedení města a zastupitelům, publikovaný ve Zprávách KPP 2018, č.3 a 4. Na petiční arch k tomu dopisu jsem se rovněž podepsal a napsal jsem článek do Zpráv KPP. Dne 2.října 2018 jsem se zúčastnil prvního seznámení pardubické veřejnosti s připravovanou akcí, které se konalo v divadle D29 a bylo organizováno magistrátem. Obyvatelé městského obvodu Pardubice IV – Pardubičky, na jehož území celý areál Zámečku stojí, však ani doposud s naplánovanou přestavbou seznámeni nebyli. (Žádná diskuze s veřejností na toto téma se nekonala.)

Všichni pamětníci a ctitelé tohoto smutečního místa si jasně uvědomují, že největším nedostatkem je jeho malý prostor. Na rozdíl od jeho vzhledu v době heydrichiády se okolí pietního místa změnilo začátkem sedmdesátých let hlavně necitlivou zástavbou průmyslové budovy Tesly Pardubice (nyní Foxconn) s označením M8 v přílišné blízkosti západního okraje popraviště. Tesla vlastnila areál Zámečku od roku 1956, Foxconn od roku 2000. Na východní straně sevření popraviště rodinnými domky již tolik nevadí, neboť je odděleno dokonalým umístěním pavilonu památníku od Ing. arch. Fr. Příborského a po jeho stranách borovým porostem. (Mimochodem právě tento pavilon má být zbourán.) Nedostatek místa bývá obvyklou potíží v městské zástavbě. Můžeme říci, že podobně je tomu i v Praze – Kobylisích, i když v menší míře. Výškové budovy stojí poněkud dál. A právě pro ten nedostatek místa je naprosto nevhodné zastavovat již tak omezený prostor nějakými budovami. Stávající pietní místo – Památník je Ing. arch. K. Kalvodou a J. Hričákem dokonale vyřešen. Parkovou úpravu navrhl zahradní architekt  Fr. Levinský z Žehušic. Bořit zdařilé dílo našich předků, postavené podle ideového návrhu dr. Karla Jičínského, z iniciativy Svazu národní revoluce a ze sbírek občanů, je zločin.  Neobstojí však důvod, že musíme postavit něco nového, co bude odpovídat 21. století. Památka má tím větší cenu, když je zachována v pokud možno původním stavu.

            V rozvahách o přestavbě NKP Popraviště Zámeček se objevil i návrh na odstranění pomníku akad. sochaře Jaroslava Zeleného. Ještě, že se ten návrh neujal. Architekti vítězného návrhu, aby reagovali alespoň částečně na připomínky, že před pomníkem nemá nic stát, navrhli, že svůj nový památník zapustí do země tak, aby vyčníval jen 80 cm nad zemí, a tak nezastiňoval pomník. A obě vzácné keramické stély s textem v pěti jazycích a se jmény všech 194 popravených, stojící před pomníkem, budou přesunuty na „sestupné rampy“ zapuštěného betonového projektu. Krkolomné řešení, zvláště pro starší lidi. A proč vůbec ten betonový „bunkr“ jako nový památník? Vždyť na území pardubického Zámečku již zdárně probíhá oprava Larischovy vily, která bude funkci památníku připomínajícího oběti heydrichiády zastávat. A bytostně patří k celému areálu, kde se v roce 1942 tragické události odehrály. Obec legionářská získala v roce 2015 památnou budovu od stávajícího majitele, firmy Foxconn,              a i nadále je možno s firmou jednat o společné úpravě dalších prostor, jako např. již nyní                 o parkoviště z ulice Průmyslová. Tak proč se teď hned snažit „překopat“ důstojné místo, když později nastanou i mnohem lepší podmínky? Nejhezčí by bylo, kdyby ve směru před pomníkem zůstal volný prostor tak, jak tomu bylo v roce 1942. Ten poslední pohled obětí před popravčími kůly do volné přírody, než jim katani zavázali oči, by měl být zachován. A dále by se měla obnovit cesta areálem Zámečku, kterou byli odsouzení přiváděni na popraviště. Zprvu aspoň ve vyhrazených významných dnech. Poprvé po dlouhé době byla tato cesta znovu otevřena 24. června 2019 laskavostí firmy Foxconn, která dovolila projít návštěvníkům provizorním průchodem. A v žádném případě by se neměla stavět na popravišti tribuna. Zdá se, že dnes už se od toho ustupuje, zřejmě po skandálu zveřejněném v pardubickém tisku. Ono totiž ta tribuna pro VIP a další hosty měla stát právě na místě, kde na vyvýšeném náspu stávala při popravách nacistická smetánka, aby přihlížela hrůzostrašnému divadlu. Mimochodem, úcta k památce zemřelých se nevzdává z tribuny. Podobně trapná situace nastala, když bylo v D29 veřejnosti vysvětleno, že návrh na odstranění vzácného kovového oplocení bylo architektům zadáno magistrátem. Že prý v Lidicích, Ležákách ani Terezíně oplocení není. Pravděpodobný původní důvod tohoto požadavku byl rovněž zveřejněn v pardubickém tisku. A těch přešlapů už je tolik, naposledy naprosto neprofesiální vystoupení historika Kyncla v Lidicích, které proběhlo celostátním tiskem a bylo natočeno ČT. Uvědomil jsem si, že za celá ta dlouhá léta, co na popraviště chodím, jsem nikdy dr. Kyncla v pietních červnových dnech u pomníku na Zámečku neviděl. Pouze v Ležákách. V jeho knihách se objevují faktické chyby. A tento muž je autorem, jak sám říká, libreta zdejšího nového památníku pro 21. století. My, staří pardubičtí občané, protestujeme! Ve jménu těch, kdož na tomto památném místě tragicky ukončili své životy, a také ve jménu pardubických občanů, pozůstalých, příbuzných, vrstevníků a přátel popravených, kteří se zde v tichosti scházeli vždy 2. července, aby uctili památku svých spoluobčanů. Byly doby, kdy hrdinové západního odboje nebyli připomínáni. Přitom v Pardubicích bylo centrum odboje řízeného londýnskou vládou prostřednictvím radiostanice Libuše. Půl roku zde v době, kdy wehrmacht vítězil na všech frontách, zabezpečoval činnost všech výsadků velitel skupiny Silver A npor. Alfréd Bartoš.

            Pardubické popraviště je jediným památným místem nahrazujícím hroby, jelikož popel popravených byl vysypán do řeky Labe. Zastupitelstvo našeho města nepostupovalo správně. Slušností bylo, zeptat se představitelů níže uvedených obcí a rodinných příslušníků obětí, aby se také k chystané věci vyjádřili, a ne je ignorovat. Zveřejnění na webových stránkách Pardubic nestačí. Záležitost přestavby popraviště se týká mnoha obcí východních i středních Čech. Nejpočetnější seznamy popravených jsou z Ležáků (Louka, Dachov, Miřetice, Včelákov), celkem (34+5), a z Pardubic (včetně Dražkovic, Mikulovic, Mnětic, Svítkova, Doubravic a Opatovic n.L.), celkem (29), ale velký počet obětí je z mnoha dalších obcí. Uvedu zde tyto obce s větším počtem popravených než 3. V seznamu jsou uvedena podle místa bydliště jména osob a rok jejich narození.

 

Červený Kostelec, Rtyně, Malé Svatoňovice (Odbojová skupina S 21 B)

Burdych Antonín                   1874                           Kábrt Karel                 1910               

Burdychová Josefa                 1876                           Klikar Josef                1907

Burdychová Milada                1905                           Merta Jaroslav            1910

Geisler Josef                           1910                           Satranová Zdenka                  1911

Hampl Miroslav                     1910                           Schejbal Josef                        1905

Hejna Václav                          1913                           Vokatý Jaroslav                      1908

Satran Ladislav                      1914                          

 

Litomyšl

Cziviš Miroslav                      1920                           Králová Františka                   1889

Dostál Zdeněk                        1915                           Krejčí Bedřich JUDr.             1908

Eisner Leopold                       1883                           Lindenthal Václav                  1913

Klemt Václav                         1894                           Pekárek Josef                         1896

Kocmánková Anna                1911                           Šperl Jiří                                 1921

Koníček Jan                            1916

           

Hradec Králové

Bureš František                      1884                           Kálal Jaromír JUDr.               1902

Burešová Ludmila                  1894                           Korábová Marie                     1902

Hloušek František                  1897                           Kudrna Rudolf                       1896

Holý Václav                           1886                           Vaněk Josef                            1883

Kafka Otto                             1911

 

Čáslav

Hliněný Alexandr                  1910                           Prouza Roman                        1897

Kovář Ladislav                       1903                           Sokolníček Josef                    1897

Munzi Antonín                       1906                           Vančura Čeněk JUDr.            1897

Pacák Jaroslav                        1905                           Vávra Hugo                            1894

 

Dvůr Králové

Bilina Jaroslav                        1896                           Ježek Karel (S 21 B)              1902

David Jaroslav                        1893                           Prouza Stanislav                     1921

Frieda Adolf                          1898                           Steiner Viktor                         1890

Groh Bedřich                          1908                           Šonka Josef                            1895

 

Týniště nad Orlicí

Brož Ladislav                         1899                           Svatoš Oldřich                       1922

Brožová Ludmila                   1901                           Tojnar Václav                        1920

Karásková Marie                    1911                           Tošovský Rudolf                   1914

Svatoš František                     1885                           Potoček František                   1897

 

Nymburk

Červinka Josef                       1901                           Kohout Ladislav Ing.             1887

Jandák Rudolf                        1886                           Pírek Vladimír JUDr.             1904

Ježek Jan JUDr.                     1908                           Sedláček Tomáš JUDr.          1887

 

Horní Sloupnice

Horská Miroslava                   1908                           Průšek Josef                           1889

Mikulecká Anna                    1896                           Průšek Otakar                        1923

Mikulecký Stanislav               1895

 

 

 

 

Náchod

Gerber Pavel                           1894                           Mottl Bohumír                       1912

Lokvenc Oldřich                    1924                           Stejskal Josef                         1894

 

Vysoké Chvojno

Dudek Jindřich                       1926                           Rybín Zdeněk                        1925

Provazník Miroslav                1921                           Sobotka František                  1924

 

            Mimo uvedená jména byli popraveni na Zámečku jednotlivci z dalších měst zapojení do odboje nebo veřejní činitelé, kteří zastávali i významné funkce, jako např. Šrámek František 1899, okresní hejtman z Hořic, nebo Friš Slavoj JUDr. 1893, advokát z Poděbrad, Engler Karel JUDr. 1908, advokát z Nového Bydžova, Hrdina Josef 1916 (spolupracovník velitele Silver A) s manželkou Zdenkou 1919 z Ústí nad Orlicí, Pánek Josef 1891, plukovník v.v. z Chlumce nad Cidlinou, Říha Emil JUDr. 1895, advokát z Českého Brodu, Šmahel Alois 1887, knihkupec z Jaroměře, Švanda Bohumil 1906 (bratr mlynáře Jindřicha) z Borové (u Poličky) a další.

            Dnes, když nastávají jiné, naléhavější problémy, týkající se téměř celého světa, a bude potřeba hodně peněz na obnovu, není zbytečné investovat byť jen 33 mil. Kč na tak neuváženou akci? Náklady se vždy – jak známo – při dokončování prací ještě navýší, tak můžeme počítat ještě více. Na co potřebujeme dostat 40 lidí do podzemního „bunkru“, ve kterém bude m.j.            i virtuální pracovna velitele pardubického gestapa nebo jeho stůl? Kousek dál od popraviště v areálu Zámeček přece bude opravena Larischova vila (dnes již také Národní kulturní památka), o kterou se vzorně stará Československá obec legionářská. Tato budova jako muzeum heydrichiády bude hlavně zaměřena na připomenutí památky všech mužů, žen a dětí z Ležáků. A jde o autentické místo dějin. Na popravišti gestapo žádné úřadovny nemělo.

            Nakonec přikládám několik fotek NKP popraviště Zámeček, zachycujících jeho stav v roce 2019, které názorně dokumentují, že pietní území bylo po válce renomovanými architekty výborně navrženo a přes veškerou nepřízeň doby a navzdory vlivu času je docela důstojné a zachovalé. Povšimněte si, prosím, ozdobného kovaného oplocení s kruhy (vyvolávajícími asociaci mířidel na střelných zbraních) a výhodně v prostoru umístěného pavilonu památníku. Škoda by byla přesouvat i nádherné keramické stély. Také je vyfoceno místo (se stožáry pro vlajky), kde měla stát tribuna. Z jedné fotografie je patrno, jak vzhledu pietního místa vadí modrá osmipatrová průmyslová budova v těsné blízkosti západního okraje popraviště.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem