OPRAVENÁ VĚŽ LARISCHOVY VILY

„Chtěli jsme ukázat, že na rekonstrukci usilovně pracujeme,“ řekl předseda ČsOL Pavel Budinský, „jedna část je hotová, teď nás bude čekat střecha na zbytku vily, vzhledem k jejímu rozsahu to bude velká investice.“ Vzhledem k hygienickým opatřením kvůli pandemii koronaviru byla akce jen v omezeném počtu pozvaných hostů. Omezena byla i tradiční akce Oheň(bez)naděje, která připomíná dětské oběti z Ležáků. 

Legionáři spolu s Východočeským muzeem připravili pro tuto akci v zrekonstruovaných prostorách Zámečku improvizovanou výstavu. „Chtěli jsme ukázat, jak by jednou mohlo muzeum na Zámečku vypadat,“ vysvětlil organizátor akce a správce Zámečku František Bobek. Mezi návštěvníky byla i poslední z přeživších ležáckých obyvatel Jarmila Doležalová (rozená Štulíková), bývalý partyzán Jaroslav Pros nebo Antonín Burdych, jehož rodina ukrývala radistu Jiřího Potůčka. Ve sklepení si mohli prohlédnout repliku radiostanice Libuše, nebo Potůčkovu originální kombinézu. Zvláštním exponátem byly i rakve, ve kterých byly popravené oběti odváženy do krematoria, a jeden z popravčích kůlů. Návštěvníci mohli vidět urny s částí popela ležáckých obětí, který byl přes přísný zákaz a nepřetržitý dohled gestapa uschován.

V horních patrech opravené věže vystavila Alena Mergl Kučerová dokumenty, fotografie a věcné předměty vztahující se k jejímu dědovi Karlu Knězovi, vrchnímu četnickému strážmistru z Vrbatova Kostelce, který se zapojil do odboje, pomáhal parašutistům a během vysílání Potůčka          z lomu Hluboká u Ležáků střežil i s ostatními četníky a spolupracovníky přístupovou cestu. Když začalo zatýkání, zastřelil se, aby nepadl do rukou gestapa a neohrozil další osoby.

Jedním ze vzácných hostů byl i britský velvyslanec Nick Archer, který na pietu do Ležáků jezdí každý rok. „My Britové jsme také spojeni s operací Silver A a Anthropoid. Cítíme i určitou odpovědnost za to, k jaké tu došlo pomstě,“ řekl velvyslanec, podle něhož je velmi důležité, aby si lidé ležácké události drželi v paměti a měli k nim úctu.  Zrekonstruovanou věž vily si prohlédla               i senátorka Miluše Horská, hejtman Martin Netolický a pardubický primátor Martin Charvát.

Po rekonstrukci za zhruba 125 milionů korun, na které se podílejí kromě Československé obce legionářské i ministerstvo kultury, Pardubický kraj a samotná krajská metropole, má být Larischova vila už skutečným muzeem. „Obnovená vila bude připomínat zahraniční i domácí odboj, ležáckou tragédii i samotnou historii stavby,“ připomněl František Bobek, „půjde ale hlavně o děti, aby se nenásilnou formou seznámili s našimi dějinami a osobnostmi, na které musíme být hrdí.“ K tomuto účelu bude uzpůsoben i okolní park, ve kterém bude cvičiště podobné takovému, na jakém trénovali českoslovenští výsadkáři před svým vysazením v protektorátu.