Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zajímavé dokumenty 50. let
Na konci dubna t.r. mi náš člen pan B. Kalousek z Pardubic věnoval dva dokumenty
z provenience čs. vysílání Rádia Svobodná Evropa, oba shozené v rámci balonové
akce (350 tisíc balonů v letech 1951–56) na území Pardubicka. První je tzv. hladová 1 koruna
československá (papírová) – dar
SSSR s výzvou k boji za svobodu.
Podle doprovodného textu jde
o bankrot pětiletky a památku
na měnovou reformu. Text vyzývá
m.j. k odstranění čs. kolchozů,
tedy JZD. Druhý dokument pochází
z dubna 1956 (má již pořadové
číslo 47) a na 8 stranách reaguje
na oznámený konec stalinismu
v SSSR a v zemích jeho satelitů.
Navazuje na znění tajného půlnočního
projevu N. S. Chruščova
na konci XX. sjezdu KSSS (čtyřhodinový)
v noci ze 24. na 25.
únor 1956, který odhalil poprvé
Stalinovy zločiny pod krycím názvem
„Kult osobnosti“.Leták RFE z dubna 1956 vyzýval
ke znovuotevření antisemitské
kauzy R. Slánského a spol.
z roku 1952 a poukazoval na začínající
destalinizaci v NDR a Maďarsku absurdně započatou W. Ulbrichtem a M. Rákosim,
který svaloval smrt L. Rajka na již mrtvého šéfa maďarské StB generála
G. Pétera. Leták přináší i ohlasy západního demokratického tisku na destalinizaci.
Je typické, že to byl SSSR, který ukončil liberalizaci v Maďarsku ozbrojeným potlačením
t. zv. kontrarevoluce v čele s L. Nagyem. Koněvova vojska dosadila k moci t. zv.
dělnicko-rolnickou vládu kolaboranta J. Kádára vybraného J. Andropovem, tehdejším
sovětským velvyslancem v Maďarsku. Na památku 1. výročí „potlačení maďarské
kontrarevoluce“ z podzima 1956 byl vztyčen na podzim 1957 v Pardubicích umělecký
kýč rudoarmějce od J. Malejovského, dnes oprávněně vyřazený ministerstvem
kultury ČR ze seznamu kulturních památek. Maďarský model měl být původně uplatněn
Varšavskou smlouvou roku 1968 v ČSSR ustavením t. zv. dělnicko-rolnické vlády
A. Indry, kterou však odmítl instalovat L. Svoboda. Unesení čs. politici pak bohužel
podepsali moskevský protokol srovnatelný s Mnichovem 1938. Po zádech Bilaka
a Indry se vyšplhal do čela KSČ kariérista G. Husák, který za t. zv. normalizace sehrál
úlohu čs. Kadára. Je zajímavé, že oba jmenovaní se v 50. letech shodou okolností stali
obětmi nezákoností.
Do RFE přešli roku 1968 i reformní komunisté S. Volný, K. Jezdinský, M. Schulz,
z kulturní sféry např. K. Kryl, Y. Přenosilová a J. Schneider. Byl sem nasazen kádrový
rozvědčík P. Minařík, který odvezl do ČSSR část archivu J. Firta a jenž v Mnichově
neúspěšně chystal únos P. Pecháčka a jeho syna. Minařík byl po návratu do ČSSR pověřen
funkcí šéfredaktora časopisu MV Signál a po listopadu 1989 byl bez výsledků
stíhán za hospodářskou kriminalitu.
Naše Zprávy KPP přinesly po sametové revoluci dva rozhovory s bývalými redaktory
RFE Josefem Schneidrem (zástupcem ředitele RFE) a Janem Schneidrem,
známým textařem pop-music a s B. Ondráčkem spoluautorem 1. čs. muzikálu „Gentlemani“
vydaného Supraphonem.
Kulaté 70. výročí zahájení činnosti 1. národní sekce RFE v Mnichově roku 1954
v čele s brilantním novinářem F. Peroutkou je tedy příležitostí k zamyšlení nad rolí
svobodných médií v demokratické společnosti, již se snažily ohrozit oba velké totalitní
režimy 20. století. Děkuji panu Kalouskovi, že nám svými dokumenty z balonových
akcí RFE pěkně evokoval atmosféru nesvobody za železnou oponou. Kauza Vrbětic
a role GRU v ní spolu s dezinformačními kampaněmi ruských trollů ukazuje, že Putinovo
Rusko se nezbavilo imperialistických choutek SSSR a metod KGB, jejímž plukovníkem
byl kdysi Putin v Drážďanech (na území bývalé NDR). Podle francouzského
novináře B. Lecomta se stal V. Putin „1. carem 21. století“.
Literatura:
L. Rakušanová, Svobodná v Evropě, vyd. Book Dock 2020.
P. Minařík, Návrat rozvědčíka, NV Praha 1978.
B. Lecomte, Tajemství Kremlu, Alpress 2017, hlavně kap. 10.
Druhá smrt J. Stalina.
