PAMÁTNÍK SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ VE SVÍTKOVĚ na oslavu 25letého trvání sboru

Sbor byl založen po hrozném požáru, který obec stihl dne 16.září 1886. Tehdy vyhořely tři sousední

stodoly, včetně dvou obytných stavení. Stodoly byly plné uskladněné úrody a nic z toho nebylo pojištěno. Veškeré budovy byly kryty slámou (poslední doškové stavení ve Svítkově, č.p. 9, zaniklo cca v roce 2000) a z větší části byly ze dřeva. Protože ve Svítkově sbor dobrovolných hasičů nebyl, „pracovaly“ při požáru hasičské sbory z Pardubic, Rosic a Čívic. Z toho je patrné, že sbor ve Svítkově byl založen relativně později (sbor rosický byl založen v roce 1885). Pan Těšík se při této příležitosti nezmiňuje o problému, který byl i v následujících letech ventilován a sice o tom, že mezi Svítkovem a Rosicemi nebyl most. Doprava mezi obcemi mohla tudíž fungovat pouze pomocí přívozu na Labi, který provozovala rodina Píšova. Pokud se hasiči chtěli zásahu zúčastnit, tak to bylo možné bez stříkačky.

Hned druhý den po požáru (vysmívaná rakouská byrokracie na úrovni obce zřejmě příliš nefungovala) svolal pan starosta František Kramář obecní zastupitelstvo, které se jednohlasně usneslo zřídit v obci dobrovolný sbor hasičský. Na vyzvání se přihlásilo hned 30 členů. Na vyzbrojení sboru věnovalo místní zastupitelstvo částku 350 zl. (zlatých), 14 kr. Měsíční plat úředníka v té době byl asi 25 zl., zedník vydělával 35 zl., 1 kg másla stál 1 zl.

Za shora uvedenou částku bylo pořízeno základní vybavení pro 25 mužů (bez stříkačky); pracovní oblek si pořídil každý člen sám. Stříkačka, dopravovaná koňským zápřahem, byla zapůjčena slavným okresním výborem.

Jelikož slavné c.k. místodržitelství v Praze výměrem ze dne 12.10.1886 prostřednictvím slavného c.k. okresního hejtmanství v Pardubicích dne 19. října 1886 oznámilo, že utvoření spolku se nezakazuje (asi již tehdy platilo, co není zakázáno, je dovoleno) a SDH Svítkov byl tímto založen.

Tehdejšímu úřednímu šimlu to trvalo zhruba měsíc (od rozhodnutí zastupitelstva, že bude sbor zřízen). Jistota, že by to dnešní úřady v současné elektronické době, zvládly dříve, neexistuje.

První společenskou akcí byl ples 2.1.1887, který vynesl příjem 33 zl. 90 kr. Plesy se pořádaly každoročně, vždy s kladným výsledkem, co se týče financí; nejvyšší příjem byl vykázán za ples, který byl pořádaný dne 9. ledna 1909 s výnosem 125 zl. Pan Těšík se u plesů většinou zmiňuje         o tom, že byl při nich udržován vzorný pořádek, svornost a přítomny byly veškeré třídy obyvatelstva. Sbor byl však zřízen proto, aby chránil obec před požáry. Prvního ostrého nasazení se sbor dočkal dne 5. února 1887 v Pardubicích. Při tomto požáru byl pocítěn nedostatek vhodného       a teplého oděvu. Pamětní spis se následně zmiňuje o každém roce zvlášť. Celkově do roku 1911 sbor „pracoval“ (míněn tím aktivní zásah) u 57 požárů. Cvičení je zapsáno 88, ač v některých letech nejsou uváděna. Sbor byl „burcován“ celkově ve 104 případech. Tímto termínem je míněna skutečnost, že bylo obvykle troubeno na poplach, k místu požáru se sbor vypravil, ale z různých důvodů nebylo „pracováno“ (obvykle již byl oheň uhašen místními hasiči). Největšího počtu „burcování“ ku vzdáleným požárům bylo dosaženo v roce 1892 a sice 28. V tomto roce sbor rovněž „pracoval“ s největším počtem požárů a sice 8. Samozřejmě nikde ještě nefigurují zásahy                 u dopravních nehod, které jsou v současné době velmi časté (profesionálních hasičů). Při popisu jednotlivých požárů si autor všímá i toho, že na příklad byl oheň založen ze msty (30.8.1898 v obci Čepí u Josefa Voženílka). U tohoto ohně bylo přítomno 8 hasičských sborů a ač svítkovský patřil ke vzdálenějším, jako jeden z prvních se k zásahu dostavil. Částečně z běžných zápisů vybočuje konstatování, že po zkušenostech získaných při hašení dne 29.9.1901 v obci Máteřov nebude již pro příště sbor pro velký nepořádek v obci panující, zde zasahovat. To samozřejmě již v dnešní době neplatí. Potíže, s jakými se hasiči setkávali ilustruje popis požáru dne 25.4.1900 ve Svítkově, kdy horko bylo tak nesnesitelné, že řidič proudu vody musel ležet na zemi a být přikryt mokrými pytli. Mnohde je po zásahu uvedena částka, kterou sbor po zásahu dostal. Jsou to často peníze od pojišťovny, nebo do postiženého. Největšího uznání se dostalo sboru při likvidaci požáru dne 13.9.1896 v továrně Davida Fanty („petrolce“- dnešní Paramo), kdy sbor obdržel 200 zl. A pro 22 členů, kteří při požáru působili, bylo vyplaceno 110 zl. Sbor přispíval do pohřební pokladny Zemské ústřední jednoty hasičské království českého, a tudíž mohla vdova v roce 1898 po zemřelém členovi svítkovského sboru obdržet částku 120 zl. Tyto výplaty jsou zmiňovány častěji. V této souvislosti je třeba uvést také časté zápisy o pohřbech, jichž se sbor zúčastnil, často jsou používány přívlastky, že pohřeb byl nádherný a podobně. Nikdy nebyla zanedbávána společenská funkce sboru, na příklad 10.8.1896 se 14 příslušníků sboru zúčastnilo zájezdu na Národopisnou výstavu v Praze, která dosáhla již počtu jednoho milionu návštěvníků. Tento den byl pořádán i II. Sjeszd Českoslovanského hasičstva, kterého se zúčastnilo 84 hasičských žup s více jak 20 000 členy. Večer téhož dne se sbor zúčastnil představení v Národním divadle, kde byla dávána „Prodaná nevěsta“. Sbor se úspěšně prezentoval i na místní úrovni. Dne 27.9.1896 byl ve Svítkově uspořádán druhý sjezd hasičů okresu pardubického, což byla oslava desetiletého trvání sboru ve Svítkově. Tento sjezd se opakoval ve Svítkově dne 11.6.1911 na paměť 25letého trvání sboru svítkovského. Při tomto sjezdu koncertovala Kmochova kapela z Kolína v počtu 23 mužů za osobního řízení kapelníka Františka Kmocha. Byla to jedna z posledních příležitostí vidět mistra Kmocha, protože 30.12.1904 zemřel.

Tato kapela účinkovala úspěšně již v roce 1909 na svítkovském hasičském plese. Svítkovští posluchači však zůstali kapele z Kolína věrní, protože koncertovala dvakrát do roka ještě za protektorátu (pokud to bylo povoleno) v hostinci U Havránků za řízení Kmochova následovníka Aloise Vlasáka. Koncertovala zde v této době i v pondělí o posvícení.

Několikrát se pan Těšík zmiňuje o panu Popperovi, členu sboru, majiteli hostince U českého lva (také U Popperů), poslední název U Nosků (dnes zaniklého; nyní tělocvična TJ Paramo), který byl nějaký čas jednatelem sboru. Jednalo se o jednoho z mála Židů ve Svítkově (zemřel 3.2.1927), ovšem velmi podnikavého. Je po něm ve Svítkově nazvána ulice Josefa Poppera a v určité části obce se používá místní název „ Židovina“.

Občas pan Těšík používá při uvádění jmen termín „bratr“, posléze hojně používaný legionáři. Jeden z posledních zápisů v roce 1911 konstatuje složení velení sboru a sic, že velitelem sboru je stále jeho zakladatel pan Dominik Těšík starší a jeho náměstkem pan Dominik Těšík mladší. Statek tohoto rodu se nacházel na místě dnešní zahrádkářské kolonie proti penzionu Fajn. Byl jedním         z prvních provozů místního JZD, které bohužel objekt tak zdevastovalo, že musel být demolován.

Zakladatel si prozíravě vychoval svého následovníka, a tudíž ještě v roce 1965 je ve složkách Národní fronty uváděn Sbor požární ochrany, posléze zaniklý na dobu třiceti let.

Ač je to téměř neuvěřitelné, došlo po více než třiceti letech k zmrtvýchvstání sboru a sice zásluhou nynějšího starosty SDH. Sbor obnovil činnost 1.2.2012 jako SDH Svítkov-Popkovice. V současné době má sbor asi 54 členů a o jeho velmi úspěšné činnosti se lze přesvědčit na akcích jím pořádaných, samozřejmě při zásazích, nebo na webu www.hasicisp.cz.

 Kéž by jiné skomírající organizace (a není jich málo), trpící nedostatkem mladých lidí, se mohly pochlubit takovýmto pokračováním!