Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

05.05.2024 07:55

Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice

Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

05.05.2024 08:35

Rozhledna Milíř

Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

11.05.2024 09:00

Nemošická stráň

Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory. 

typ akce: Přírodovědné vycházky

12.05.2024 07:40

Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou

Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

František Pospíšil

obrázek k článku (1880-1935) ředitel městského důchodu v Pardubicích Další z pozapomenutých osobností Pardubic z období první republiky si zaslouží naši pozornost. 1/ František Pospíšil se narodil 25. září 1880 v Kopidlně na Jičínsku čp. 63 z manželství Františka a Františky Pospíšilových. V 11 letech šel na studia do Hradce Králové, kde absolvoval gymnázium a Vyšší obchodní školu. Pak se pokusil o studium obchodních věd na vídeňské univerzitě, ale prošel jen jediný semestr. Ve Vídni I. si našel své první zaměstnání u firmy Fleischhauer a spol. (výroba svíček, mýdla a margarínu) jako úředník. Po smrti svého otce – stavebního mistra – se vrátil do Čech a vykonával stavební dozor na příležitostných stavbách. Ve 21 letech odešel jako jednoroční dobrovolník k pevnostnímu dělostřelectvu do Pulje, kde byl půl roku ve vojenské škole a druhou polovinu roku strávil na různých pobřežních pevnostech v jižní Dalmácii, hlavně v Boce Kotorské. Po návratu z armády našel nové zaměstnání ve Vídni X. u chemické továrny Michal Bartel a spol. jako úředník.

V září 1904 pracoval jako úředník v Rožďalovicích na Nymbursku a jeho bývalý učitel z dvouleté Vyšší obchodní školy v Hradci Králové jej připravoval na zkoušky v obchodním oboru opět na univerzitě ve Vídní. Z Vídně pochází jeho fotografie z roku 1904. 2/ Studium zřejmě úspěšně dokončil, protože roku 1911 je již uváděn v Pardubicích jako adjunkt městského důchodu.  3/ 22. června 1912 se v našem městě i oženil s Františkou Kmoníčkovou (nar. 14.4.1882), dcerou ze statkářské rodiny v Lánech na Důlku. S ní měl dvě dcery: Marii (16.7.1913 – 26.12.2010)     a Věru (15.7.1917 – 14.11.2005) provdanou 3. dubna 1933 za Ing. Františka Severu. t.č. poručíka místního železničního pluku.

            V roce 1926 byl František Pospíšil již správcem a předsedou městského důchodu v Pardubicích. Měl 11 podřízených, kteří vyřizovali účetní, pokladní a hospodářsko-správní agendu.  4/  Zakoupil si dům čp. 741 v Jiříkově ulici (později zbourané, protože musela ustoupit výstavbě nového sídliště Karlovina).  5/  Byl společensky činný v řadě pardubických spolků. Pracoval např. jako pokladník místního Svazu techniků-absolventů státních průmyslových obchodních škol (založeného roku 1904), jehož prvním předsedou byl továrník J. Prokop.  6/ K jeho celoživotním zálibám patřila turistika. Tuto zálibu s ním sdílela celá jeho rodina.  7/  Odbor Klubu českých turistů v Pardubicích byl po prvním nezdařeném pokusu z roku 1894 založen v prosinci 1910 z podnětu redaktora Aloise Hajna. F. Pospíšil patřil mezi zakládající členy pardubického odboru. Na první řádné valné hromadě KČT 9. prosince 1910 byl jako adjunkt městského důchodu zvolen do výboru a na ustavující schůzi výboru 13. prosince t.r. byl zvolen jednatelem, což byla jedna z klíčových funkcí. Jednatelem byl znovu zvolen roku 1912, v roce 1914 již nekandidoval. Na valné hromadě 16. února 1920 byl zvolen revizorem účtů          a v této funkci pokračoval v letech 1921-22. 31. ledna se přihlásil do sboru vůdců (rozuměj průvodců). Jeho jméno se také vyskytuje mezi funkcionáři Kunětického družstva, kde přicházel do styku se zasloužilým vlastivědným pracovníkem řídicím učitelem F. K. Potěšilem (1864-1935). V Kunětickém družstvu (založeném roku 1920) byl F. Pospíšil v letech 1921-29 členem výboru a pokladníkem, roku 1930 náhradníkem do výboru, 1933 znovu členem výboru. Byl také členem stavebního odboru a finanční komise KD. Kunětickou horu doslova miloval, zmiňuje to i jeho nekrolog.  8/  Ve výborové schůzi KD konané 11. května 1935 – tedy již po jeho smrti – byla vzpomenuta jeho veselá a přátelská povaha. Také výbor KČT na své schůzi 14. května 1935 uctil jeho památku. Zemřel 3. května 1935 v pardubické nemocnici (zřejmě na mrtvičný záchvat). Byl zpopelněn ve zdejším krematoriu (viz foto z jeho posledního rozloučení). S celou rodinou byl pohřben na Novém hřbitově v hrobce D-497.

Poznámky:

1/         Jeho životopis rekonstruuji z jeho „curricule vitae“ sepsaného německy v Rožďalovicích      20.9.1904 (rod. archiv).

2/         Souviselo to zřejmě s jeho kvalifikací v rožďalovické firmě.

3/         Viz adresář F. K. Potěšila z roku 1911, s. 153.

4/         Viz adresář B. Korbela v Potěšilově průvodci Pardubic z roku 1926, s. 106.

5/         Tamtéž, s. 285.

6/         Tamtéž, s. 239. Ze Spolku se vyvinul SIA (viz almanach SIA z roku 1931).

7/         Dcera Marie založila první odbor Svazu turistiky ČSTV v TJ TMS (Továrny mlýnských strojů) v 50. letech 20. století, druhá dcera Věra Severová byla členkou turistického odboru Svazu turistiky TJ VCHZ Synthesia.

8/         Východočeský republikán, 8.5.1935, č.19 a, s.3.

 

Prameny:

1/ Matrika příslušníků král. kom. města Pardubic, SOkA Pardubice.

2/ Zápisy výboru KD, fond Kunětické družstvo v SOkA Pardubice.

3/ Zápisy výborových schůzí KČT (pardubický odbor), SOkA Pardubice.

 

Fotografie:

1/ F. Pospíšil (repro z rod. archivu)

2/ F. Pospíšil roku 1904 (ateliér Kretsch WIEN)

3/ F. Pospíšil s rodinou (repro z rod. archivu)

4/ B. a F. Kmoníčkovi, tchán a tchyně F. Pospíšila (foto J. Pírka)

5/ Františka Kmoníčková-Pospíšilová, manželka (foto Stoklas)

6/ Pohřební obřad v krematoriu v květnu 1935 (repro z rod. archivu)

7/ Nekrolog z novin Východočeský republikán

8/ Dům v Jiříkově ulici čp. 741 (z rod. archivu)

 

Děkuji za pěknou spolupráci v heuristice Mgr. P. Mückemu ze SOkA v Pardubicích a svému bratrovi Doc. Ing. J. Kotykovi, Csc. 


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem