Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubický slavín - Josef Šrůtek
Narozen 29.5.1839 v Zájezdu u České Skalice. Zemřel 19.8.1909 v Pardubicích
V sektoru D nového pardubického hřbitova, v blízkosti rovu profesora reálky Rudolfa Malého, nalezneme hrob /na plánku Josefa Janiše není uveden/ neprávem zapomenutého pardubického učitele, výborného hudebníka Josefa Srůtka.
Narodil se 29. května 1839 v Zájezdu u České Skalice. V polovině minulého století přišel jako podučitel do Bohdanče a poté do Pardubic, kde potom, již jako učitel hlavní školy, působil celých 40 let.
Jeho velikou láskou byla hudba. Jak už to tehdy v kantora té branži bývalo, ovládal hru na řadu nástrojů a rovněž komponoval. Hudbu spojoval s pedagogickou praxí, a tak byl i autorem školy zpěvu pro 1. až 8.třídu, cvičebnic pro hru na housle a klavír, byl autorem názorných tabulek všech měkkých a tvrdých stupnic. V tehdejší době jistě nezbytnou pomůckou byl 1 jeho písemný manuál k ladění pian.
Složil řadu skladeb pro sólové nástroje /Scherzo capricioso, ke vážnosti, v letech 1895 až 1900 byl městským starostou, později se stal předsedou správní rady místního pivovaru a byl rovněž činným v Četných spolcích.
V roce 1908 odešel PhDr Jindřich Tesánek na odpočinek do Prahy. Zůstal svobodný, jeho starší bratr Čeněk zemřel jako lékárnický praktikant již 26.5.1863 ve věku 21 let, mladší sestra Marie Gunnerová, vdova po dvorním radovi, však svého bratra přežila. Jindřich nabyl značného jmění jednak po svých rodičích, jednak vlastní pílí a spořivostí, které však věnoval pro dobro a blaho jiných. Ha svých cestách po Cechách, Moravě i cizině sbíral a kupoval rozličné starožitnosti, které daroval přeloučskému muzea, jehož byl zakládajícím Členem, později pak se svojí sestrou Marií Gunnerovou čestným členem. Oba sourozenci darovali muzeu starožitný nábytek a starobylé šperky. Jako člen muzejního výboru zúčastňoval se pravidelně jeho schůzí, ke kterým ochotně dojížděl z Berouna 1 Prahy.
PhMr Jindřich Tesánek podporoval ohrožené obce v západních Cechách při budování spolkového domu pro tamní příslušníky Českého národa. Rovněž v Rýdrovicích u Lanškrouna pomáhal stavět školu a chalupy pro chudé, podporoval i tamní hasičský sbor, který nesl jméno svého mecenáše „Tesánek".
Jindřich Tesánek zemřel v Praze dne 10.6.1910 v domě Čp 31 ve Spálené ulici na srdeční mrtvici. Pohřbu se zúčastnili zástupci města Přelouče, a to starosta Alois Nerad 8 náměstkem Ing. J.V.Divišem a radními Liegrem a V.Menšíkem. Ve své poslední vůli projevil přání, aby byl pochován na hřbitově přeloučském, po boku svých drahých, v rodné půdě svého domova. A jako za svého rušného života, tak i v hodině poslední pamatoval tento spořivý lékárník na své rodné město a potřeby svého národa. Z Části své pozůstalosti věnoval 100*000 K přeloučské obci s příkazem zřídit sde vychovatelnu pro chudé děti, příslušné do Přelouče, na hmotné jejich podporování do 18 let věku. Požadoval, aby se jim dostávalo vychování a vzdělání, vyučení se řemeslu Či obchodu, aby se neodnárodňovaly a slušně se živily.Výslovně bylo zdůrazněno, že podpora není určena pro studia na vysoké Škole. Dalších 100 000 K odkázal České společnosti lékárnické, podpůrnému spolku lékárnickému, Národní jednotě Severočeské, České oboi sokolské a obcím Rýdrovice a Přelouči.
Obecní zastupitelstvo v Přelouči přijalo odkaz pozůstalostního řízení s povděkem a usneslo se 17. 12.1910 pojmenovat k uctění památky svého šlechetného rodáka bývalou Záloženskou třídu na Tesánkovu. Dle jeho přání pohřbilo vděčné město svého velkého dobrodince a šlechetného Člověka do hrobu jeho rodičů a sourozenců na přeloučském hřbitově* Dle Ledrových „Dějin města Přelouče" měla jeho památka přetrvat věky ... Avšak toto spíše „zbožné přání" se poněkud rozchází s realitou: Tesánkova třída se vytratila z povědomí přeloučských spoluobčanů v letech poválečných a její obnovení nebylo iniciováno ani po roce 1989 při generální přeměně názvů místních komunikaci. Rovněž z rodinného „mini" Slavína /3 monumentální mramorové pomníky/ byl v roce 1989 odstraněn - údajně odvezen do Havl. Brodu - postranní pomník, pod nímž jsou uloženy pozůstatky jeho starší sestry - paní Marie Gttnnerové. Lze konstatovat, že tímto necitlivým zásahem byla vlastně porušena celá symetrie tohoto vzácného komplexu. Po pravdě nutno však přiznat, že „zub Času" zlikvidoval již dříve okrasnou předzahrádku s kovovým oplocením a ozdobnými lucernami.
0 stavu muzejních sbírek v současném přeloučském nouzovém „depositáři" postrádá autor příspěvku informaci.
Tolik tedy k osudu našeho velkého rodáka a dobrodince „Přeloučského střádala“ PhMr Jindřicha Tesánka.
Pokud by se dožil spisovatel a pedagog F.K*Rosůlek současnosti, neuvěřil by jistě tomu, že se tak rychle zapomíná...
P r a m e n y ;
- František Karel Rosůlek „Našim i cizím" - vlastivědná Čítanka pardubická pro mládež a dospělé.
- Josef Ledr: Dějiny města Přelouče
