Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

05.05.2024 07:55

Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice

Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

05.05.2024 08:35

Rozhledna Milíř

Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

Josef Pírka o dvou vídeňských audiencích r. 1898 - 3. část

obrázek k článku Otevíráme potřetí modrý sešit vzpomínek pardubického fotografa Josefa Pírky (1861-1942), který je vyprávěl v létě 1941 JUDr. Miloslavu Mládkovi. Tentokrát vybíráme pasáž o Pírkových dvou audiencích, u korunní princezny Štěpánky (1864-1945) a u vrchního hofmistra císařského dvora knížete Rudolfa Lichtenstema, jak jsou zachyceny v Pírkových vzpomínkách na s.8-12. V úvodní partii se přeneseme do zámku Laxenburg u Vídně,, v němž žila korunní princezna jako vdova po mayerfinské tragedii roku 1889. Protože úvodní část Pírková vyprávění byla zachycena dr.Mládkem jen útržkovitě a heslovitě, pokusil jsem se z této osnovy rekonstruovat průběh audience v úvodu sám.
"Když jsem se chystal k audienci u korunní princezny Stephanie v Laxenburgu, oznámil mi obřadník hrabě Koloniewski, že vzhledem ke smutku císařského dvora l0.září 1898 byla zavražděna císařovna Alžběta-poznJX) se mám dostavit v černém úboru. Měl jsem tvrdý klobouk, lakovky, černou kravatu a rukavice. V přízemí zámku Laxenburg se nachází trůnní sál. Když jsem kráčel schodištěm potaženým červeným, bílým a zlatým kobercem, leibgardisti vzdávali čest. To dlouhé schodiště bylo vyzdobeno parohy a barokními sedátky bílými, červenými a zlatem prošívanými. Komoří mne uvedl do zvláštní místnosti, v níž bylo několik fotelů, baudoir a zrcadlo. Zde mne lokaj nechal o samotě. Po delší chvíli se objevil hrabě Koloniewski, Obersthofmeister korunní princezny v celém gala: "Prosím, pane Pírka, račte jít se mnou". Po několika krocích stojí lokaj u portiéry, rozhrne ji, hrabě Koloniewski vstoupí do audienčního sálu a já již stojím před korunní princeznou a jejími dvorními dámami. Po hluboké mé pokloně hlásí hr.Koloniewski: "Pan Pírka z Pardubic". Korunní princezna řekla: "Těší mne velice".
Po tomto oslovení projevil jsem svůj nejuctivější dík: "Vaše císařská Výsostí, v hluboké pokoře prosím, přijměte milostivě mé nejoddanější díky za vyznamenání, že mi byla milostivě mimořádně povolena audience a prosím, zde jsem přivezl jednotlivé obrazy, kde Její císařská Výsost byla v Pardubicích při honu". Nyní nastalo předávání mých obrazů a ihned při prvním pohledu vyjádřila se velice blahosklonně nad krásným obrazem, který představoval u meetu ve 4 spřežení korunní princeznu Štěpánku a hraběnku Larischovou. 1/ V pozadí bylo v terénu viděti jelení vůz v okamžiku vypuštění jelena a zpět v plném trysku kalupujídho hraběte Larische. 21 Po něm následoval pendant: psi na stopě v meetu Pohránovském, kde korunní princezna se společností je již v plném trysku! Na její usmívající se tváři bylo vidět její překvapující radost nad jednotlivými obrazy, které předávala dvorním dámám k nahlédnutí. Při každém obraze řekla: "Opravdu, to jsou krásné obrazy. Děkuji Vám, že jste mi připravil tak příjemný okamžik. Děkuji Vám ještě jednou srdečně." Ke konci mi podala ruku, kterou jsem políbil. Po tomto vyznamenání jsem prosil Její císařskou Výsost, že bych se cítil být šťastným, kdyby Její cis. Výsost tyto obrazy milostivě přijala v upomínku. Bylo po audienci. Vrátil jsem se do baudoiru zpět pro klobouk a svrchník a ubíral jsem se v doprovodu lokaje zpět. Po několika krocích slyším za sebou hlas hr.Koloniewskiho: "Pane PírkaI" Vrátím se k nému, podá mi ruku a gratuluje mi k tomuto audienčnímu vyznamenání. A prohlašuje: "Musím Vám říci, pane Pírka, že jste učinil v této smuteční době Její cis. Výsostí radost a zpříjemnil jste jí tak krásnou chvíli. A zde prosím, přijměte tuto moji visitku a běžte zítra do vídeňského hradu a hlaste se knížeti Rudolfu Liechtensteinovi, Obersthofmeisterovi Jeho Veličenstva." Poděkoval jsem hr.Koloniewskimu za jeho laskavost a přízeň. Lokaj mne uvedl zpět do úřední místnosti Obersthofmeistera k řediteli kabinetní kanceláře korunní princezny, který projevil mi gratulaci nad audienčním úspěchem.
Druhý den ve Vídni asi k 11.hodině jel jsem do hradu. Hlásil jsem se v kabinetní kanceláři J.V., kde byl jsem předán lokajovi, který mne uvede k Obersthofmeisterovi Rud.Liechtensteinovi. V audienčním sále sedí tam dáma ve smutku - přijde komorník knížete Liechtensteina a jakmile mě spatří, s úžasem běží ke mně vstříc a volá česky: "Vítám Vás, pane Pírka!" Jeho jméno bylo Labuka, byl mým známým z Pardubic, kde jsme spolu často kouleli biliár. "Co nám přinášíte, pane Pírka?", řekl. Po přednesu mé prosby, že se hlásím k audienci Obersthofmeisterovi Jeho Veličenstva, prohlásil komorník Labuka: "Pane Pírka, račte se posadit, ohlásím vás ihned Jeho Jasnosti". Po delší chvíli byl jsem uveden k audienci. Kníže ve své komnatě mě spatří a po mé pokloně volá německy: "Vítám Vás, pane Pírka, to jsou k nám hosté, co Vás ke mně přivádí, co si přejete a co dělají Pardubice?" Osobně jsem v Pardubicích fotografoval knížete, takže on se choval jako ke starému známému. Řekl jsem: "Prosím Jasnosti, jménem hraběte Koloniewskiho mám se hlásit k Vám k audienci, byste mne milostivě vyslechl" a při podání visitky hr.Koloniewskiho jsem ohlásil včerejší audienci u korunní princezny v Laxenburku, kde jsem předával Její cis. Výsosti obrazy parforsního honu, jehož se kor. princezna účastnila. "Mám hlásiti Vaší Jasnosti, že kor. princezna měla velice milý a krásný okamžik, který jsem jí připravil a přijala obrazy ode mne milostivě v upomínku." A ku konci jsem řekl přání, že bych prosil Jeho Veličenstvo, pak-li možno, se stati cís.král. dvorním fotografem, kdyby mně byl udělen predikát.
Jeho Jasnost prohlásila, že věc mé prosby bere na vědomí a o vyznamenání a udělení predikátu, o který jsem žádal, podá sdělení do cis. kabinetu. Nato mi gratuloval, podal mi na rozloučenou ruku s pozdravem na krásné Pardubice.
Pln radosti po druhé audienci v hradě vídeňském ubíral jsem se zpět ke švakrovi Hopfingerovi 3/ do Vídně do jeho bytu. Výborně jsem obědval, pil protivínské pivo a v nejlepší náladě vzpomínal a vzpomínal.
Druhý den v doprovodu švakrově jel jsem rychlíkem do Pardubic. Pln radosti v Pardubicích vše, co zde uvedeno, hlásil jsem mastrovi hraběti Heinrichu Larischovi-Mónnichovi. Způsobil jsem mu velikou radost, že jsem korunní princezně toto vše vyřídil. Po 3 dnech přinesla mi pošta zásilku, k mému velikému úžasu vidím, odkud tato zásilka: Z Vídně, z kabinetní kanceláře Jeho Veličenstva. Po rozbalení zásilky vidím etui s krásnou zlatou jehlicí s iniciálkou a císařskou korunou, obloženou brilianty a přípisem, pod č....co dar korunní princezny Štěpánky za moji zásluhu, abych ji rád nosil. Ode mne pak následovaly nejoddanější díky za milost mi prokázanou. 4/
Další řízení proběhlo na ministerstvu obchodu v Praze, kde byl nejvyšším pánem rada Vohánka. Hrabě Larisch uspíšil audienci k Vohánkovi, až to přijde z Vídně, aby se to v Praze nezdržovalo. Larisch byl tenkrát zemským hejtmanem ve Slezsku. U Vohánky jsem mluvil jménem Excelence Larische. Řekl jsem, že jsem na hejtmanství učinil vyjádření o svém jmění. Dekret přišel z císařského kabinetu na pražské místodržitelství, odtud na pardubické hejtmanství: bylo mi povoleno užívání c.k.orla na tiskopisech i na mém domě." Poznámky:
1/ Hraběnkou Larischovou je tu míněna hraběnka Henriette Larisch-Mónnichová (1853-1916), zvaná Yetta, manželka tahdejšího mastra pardubické honební společnosti hraběte Heinricha Larisch-Mónnicha. Jistě hrabě Heinrich Larisch-Mónnich (1850-1918), zemský hejtman ve Slezsku,master pardubické honební společnosti v letech 1877 až 1913 Pírková sestra Anna byla provdána ve Vídni za p.Hopfingera. Rodinná hrobka č.10 na Městských hřbitovech v Pardubicích, dnes bez známek jakékoli péče, je hrobkou rodin Pírkový a Hopfingerovy.
Neodvislé listy, Pardubice, roč. IV., č.44., 12. listopadu 1898. (str.23) Vyznamenání. Panu Josefu Pírkoví, dvornímu fotografu Jeho Výs. vévody Nassavského v Pardubicích, dostalo se v těchto dnech vzácného vyznamenání přípisem nejvyššfho hofmistra Její c. a k. Výsosti korunní princezny vdovy arcivévodkyně Štěpánky, kterým se mu oznamuje, že Její c. a k. Výsost nařídila, aby mu "jakožto viditelné znamení nejmilostivějšího uznání za věnované výtečné fotografie z parforcních honů Pardubických v roce 1897" zaslána byla skvostná briliantová jehlice s initialkou Její c. a k. Výsosti. Pan Pírka přijat byl v minulých dnech v zámku Laxemburku v audienci, při kteréž příležitosti předložil skvostnou mapu, obsahující zdařilé snímky výjevů z honeb, jež došly nejvlídnějšího přijetí korunní princezny, která mapu přijala pro svou soukromou obrazárnu. Nejvyšší projev lichotivého tohoto uznání bude zajisté panu Pírkoví pobídkou k další práci v oboru fotografickém, jež vytěžila mu již tak hojných a skvělých úspěchů.
Za opis této novinové zprávy děkuji kolegovi P.Svitákovi z Prahy (LHS).
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem