Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Hovoříme s náměstkyní primátora města Pardubice Ing.H. Demlovou
Co Je náplní Vaší práce náměstka primátora a co vidíte ve svém oboru jako prvořadý problém? náplní mé práce je oblast ekonomiky - tj. rozpočet města /jeho příjmy a výdaje a městsky majetek. Do roka 1991 byla oblast rozpočtu pevně svázána centrálně stanovenými pravidly, finance byly přesně určeny a město, prakticky nemohlo samostatně rozhodovat. Ani s majetkem nebyly problémy, poněvadž ten se skládal z budovy radnice, několika objektů po národních výborech v okrajových Částech města a hasičských zbrojnic.
Schválením nových rozpočtových pravidel pro rok 1992 a přijetím zákona o majetku obcí význam obou oblastí nesmírně vzrostl. Rozpočet města a jeho schválení je nejzávažnějším aktem života města a je ve výlučná pravomoci zastupitelstva. Objem prostředků s nimiž město hospodaří, vzrostl za dva roky coa 2x, to však vůbec neznamená, že jsou pokryty všechny potřeby města. Všichni vidíme neudržovaně parky, spatný stav komunikací, nevybavenost okrajových Částí inženýrskými sítěmi a další. Teprve přijetím nových daňových zákonů od roku 1993 a především stanovením pevných pravidel, která daňová tituly budou příjmem obcí, můžeme začít se zpracováním dlouhodobého výhledu.kolik dát na běžnou údržbu města a jak a kdy financovat nákladná investice. Právě v absenci těchto pravidel vidím jeden z největších-problémů. Dále je problematická oblast přidělování státních dotací prostřednictvím okresního úřadu a okresního shromáždění. Ať chceme nebo ne, potřeby města, které hospodaří s objemem okolo 300 mil. Kčs a potřeby města, kde je objem financí 300 tis.Kčs, jsou nutně jiné a různý je i pohled na tyto potřeby. Proto usilujeme stejně tak jako ostatní statutární města, abychom byli dotačně napojeni přímo na rozpočet CR. Objem majetku obce v roce 1991 prudce vzrostl. Městu se vrátily všechny historické objekty, namátkově lze uvést budovy škol /VŠCHT, školy zdravotnická, pro pracující, potravinářská/, část sádek, závodiště, ba i lesy. Město se též stalo vlastníkem většiny obytných domů. Bytový fond je pro město danajským darem, jeho zanedbanost je obecně známá a převodem tohoto majetku na obce se stát zbavil povinnosti dotovat alespoň částečně rozdíly mezi nájmy a nutnými náklady na údržbu. Navíc nejsou dosud zákonem určena pravidla, která by umožňovala prodej jednotlivých bytů. Abychom nezatěžovali rozpočet města náklady na údržbu domu, chceme po přijetí příslušného zákona začít domy a byty prodávat .a to za ceny přijatelné pro občany. Obdobné chceme postupovat i u ostatního majetku, kde po dokonalém zjištění technického stavu budov a jejich současného využití přistoupíme v některých případech k odprodeji.
3/ Jak by podle Vašeho názoru mohly KPP a SPRP pomoci městu a jeho vedení?
Mohou městu pomoci tím, že budou upozorňovat na problémy, nedostatky, a na to, co se nedaří, ale současní i na to, co se podařilo.
4/ Jak hodnotíte dosavadní práci KPP a jeho časopisu ZPRÁVY? Jaký je Váš názor na úlohu vlastivědné práce v demokratické společnosti?
Práce KPP je jednoznačně prospěšná a záslužná. Časopis Zprávy za období posledního roku nemohu hodnotit, poněvadž se mi i s dalšími Časopisy a knihami kupí nepřečtený na stole, vycházím-li však z úrovně několika předešlých roku, domnívám se, že mnohá města mohou Pardubicím zajímavý a odborně kvalitní Časopis závidět. Základem vztahu občana k obci je sounáležitost a pocit hrdosti na město, kde žije. Tato hrdost je něco, co nám všem asi trochu chybí. V září 1991,jsem byla na krátká návštěvě Schonebecku, průmyslového města v bývalé NDR. Město má předpoklady k tomu, aby se stalo lázeňským městečkem a průmyslovým zázemím. Zatím se ale nezbavilo určité šedosti a zanedbanosti, tak jako většina bývalých východoněmeckých měst. Obdivovala jsem nadšení, se kterým nám bez ztráty kritického pohledu ukazovali zástupci radnice a různých organizací vše, Čeho se za dva roky podařilo ve městě dosáhnout. A tady vidím nezastupitelnou funkci regionálních spolků, aí se zabývají Činností kulturní, vlastivědnou či sportovn
