Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Moje vzpomínky na Pardubice

obrázek k článku Během mého života, začatého před sedmdesáti tety v Pardubicích, se vyskytly některé skutečnosti, nyní již pro dobu, jež uplynula, skuteční historická, v níž vystupovali Má, související s naším městem. Proto jsem formulová! ve stručnosti svá vzpomínky na Pardubice s domnívám se, že zaujmou především starší občany a přiblíží jim dobu, kterou sami v různých souvislostech prožívali, a připomenou jim Bdi a události, kteří znali. Moje rodná město jsou Pardubice, kde jsem se narodil 20. Mna 1921. Mými rodiči byH: otec Josef Svátek, narozený ll.ledna 1889 v Praze, působící tehdy služebně jako komisař na pardubickém poštovním ředitelství, a matka Zdenka, rozená Kabeláčová, rodem z Bohdanče. Svátost křtu mně udělil 20. listopadu 1921 pardubický katecheta P. František Hodura z Litomyšle. (Jeho bratrem byl známý dialektolog PhDr. Quido Hodura).
Jako pardubický farář u svatého Bartoloměje apoštola v Pardubicích působil tehdy děkan P. František Voříšek. Při křtu jsem přijal jména Josef (po tatínkovi), Antonín Paduánský (tak se jmenoval otcův bratr ing. Antonín Svátek z Prahy), Arnošt (bratr maminky Amošt Kabeláč z Pardubic). Rodiči mé maminky byli: otec Amošt Kabeláč, narozený v Heřmanově Městci roku 1862, který se aktivně zúčastnil budování Skol v Pardubicích. Byl odborným učitelem přírodních věd, jako mladý pedagog vyučoval na obecných školách ve Svinčanech, Cholticích a v Bohdanči, potom se stal ředitelem mesiánských škol v Pardubicích nedaleko kostela sv. Jana Křtitele. Byl členem pardubického obecního zastupitelstva, dokonalým hráčem na několik hudebních nástrojů, působil jako dlouholetý předseda Filharmonie v Pardubicích, byl správcem Husovy lidové školy, správcem živnostenské pokračovací školy a předsedou Krajinského spolku učitelů měšťanských škol. Zemřel u nás v Praze -Holešovicích 17. prosince 1929. Matkou maminky (mou babičkou) byla paní Zdenka Antonie Kabeláčová, rozená Kautská (nar. roku 1864 v Dolních Raškovicích-zemř. 27. září 1935 v našem pražském bytě v Praze - Holešovicích). Mladším bratrem Arnošta Kabeláče by! Bohumil Kabeláč, kloboučnický tovaryš v Paříži, který padl v první světové válce jako příslušník roty "Nazdar". Náš první pardubický domov byl v činžovním domě na Náměstí legií čís. 907, před nímž stála mohutná a krásná socha Prezidenta Osvoboditele, univ. prof. PhDr. Tomáše Garrigua Masaryka. V témže domě po několik desetiletí bydlel přednosta starého pardubického nádraží Rudol Šejvl, v přízemí židovská rodina Lowyova. Zástluhou svého dědečka jsem jako malý chlapec poznál při vycházkách některé památky v rodném mřsté: např. kapli svatého Marka po pravé straně železniční trati, vedoucí směrem k Černé za Bory, dosud zachovanou, a tehdy krásnou přírodu v okolí města, hlavně Bělobranskou a Zelenobranskou dubinu. Na to všechno se stále dobře pamatuji, právě tak jako na bývalkou barákovou kolonii pro nemocné a raněné vojáky z první světové války Ma Skřivánku.

Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 1993, číslo 7-8.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem