Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Obrázky z minulosti Pardubicka 7.
DašicePřed časem uveřejnil pan J. Janiš ve Vlastivědné abecedě Dr. P. Theina záznamy „Z pamětní knihy města Dašic“ a z „Válečné kroniky města Dašic“ ze 20. století. Jako rodák a znalec minulosti Dašic nám může poskytnout další podrobnější články o tom městě. V rámci těchto obrázků chci jenom připomenout počátky Dašic, podle pana ředitele Rosůlka, z dob, kdy Dašice byly výzamným sousedem malého pardubického panství, k němuž byly připojeny později a staly se součástí dnešního Pardubicka.
Předhistorické památky nalezené v Dašicích a nejbližším okolí dokazují, že území bylo osídleno již v dobách pohanských. Hrob vykopaný na poli p. Prokeše naležel k hrobům žárovým, do doby 5. – 3. století před Kr. Nálezy žárových hrobů u nedaleké vsi Platěnic byly tak významné, že přispěly k pojmenování kultury slezskoplatěnické na počátku doby železné.
Kdo a kdy Dašice založil nelze, podobně jako u Pardubic, pro nedostatek písemných památek s určitostí určit.
Své jméno asi dostaly od zakladatele Daše nebo od zde usedlé čeledi zvané Dašici. Kronikář Hájek uvádí první vladyky Dašky z Dašic a druhé Jeleny z Dašic. První známý vladyka z Dašic jmenovaný v pozůstatcích desk zemských byl r. 1318 Blažej z Dašic, a druhý r. 1322 Bohuslav z Dašic, tehdy zde již stála tvrz. R. 1398 Budiš z Dašic prodal Dašice a Koštěnice (první zmínka o této obci) za 1600 kop grošů pražských panu Bočkovi z Kunštátu a Poděbrad. Na začátku 15. stol. Dašice patřily Mikulášovi z Barchova, jehož potomci zde sídlili do 16. stol., zemřel před r. 1504. Jeho syn Mikuláš r. 1409 zapsal 200 kop věna na svém dědictví v Dašicích své manželce Bětce. R. 1410 nechal zřídit oltář sv. Petra a Pavla a kapli sv. Máří Magdaleny v Praze a r. 1412 jej nadal ročním důchodem 12 kop grošů pražských. R. 1415 podepsal s Martinem Dašickým z Barchova protest proti upálení Jana Husa a r. 1421 se přihlásil k zápisu sněmu Časlavského proti králi Zikmundovi. V té listině je jmenován mezi 20 pány volenými ke správě země. Mikulášovými syny byli Kalhota, který držel Dašice a Tristam, jenž měl Morašice. Mikuláš s Tristamem se r. 1433 zúčastnili sv. Martinského sněmu v Praze. V té době Dašičtí z Barchova vynikli nad okolní zemany a přeměnili ves Dašice na městečko. Zápis, že Dašice jsou městečkem (oppidum) a místem trhovým (locus porensis) je z r. 1437. Toho roku zemřel Kalhota Dašický a protože neměl potomky, připadl jeho statek jako odúmrť králi. Jeho bratr Tristam se proti tomu odvolal a Dašice získal. R. 1440 se zúčastnil čáslavského sněmu a byl jmenován hejmanem kraje chrudimského, což svědčí o významu toho rodu a Dašického panství. Tristam zemřel r. 1454 a statek dašický připadl jeho synovi Mikuláši Čeňkovi.
Pardubicko–Holicko–Přeloučsko (III. díl)
Vladykové a rytíři Slepotičtí
Slepotice byly již počátkem 14. stol. rodným sídlem vladyků ze Slepotic. Prvním jejich známým držitelem byl Vilém z Lysec, jinak ze Slepotic, který měl r. 1318 soudy se sousedy a ten rok je první písemnou zmínkou o obci. Vilém ani jeho potomci však nebývali majiteli celé vsi. Koncem 14. stol. zde měl pozemek – dvůr kmetcí – Jan Henik z Tuněchod a o ten se snad dělil od 1. října 1371 se Zbyňkem řečeným Odháje ze Slatiňan. Proto ve Slepoticích bývaly dvě tvrze. Jedna stávala na místě stavení čp.20 a její zbytky tvoří malý okrouhlý pahorek, na němž mohla stát jen kulatá věž obklopená příkopem. Dnes je místo těžko rozeznatelné a nelze ověřit věrohodnost starších údajů. Druhé tvrziště, snad mladší a větší se nachází u čp. 52 a 53. Na jihovýchodě k němu přiléhal rybník a na severozápadě panský dvůr. Tvrz byla chráněna vodním příkopem naplňovaným z rybníka. Kdy tvrze byly postaveny, není známo. R. 1378 Filip ze Slepotic s manželkou Annou Freibergeserovou, dcerou vysokomýtského měšťana, koupil dvě třetiny zboží v Morašicích a zbytek zůstal Petrovi Freibergeserovi. Jeden z nich prodal r. 1347 díl zboží Sedlíšťského Litomyšlskému biskupství. Původní malý slepotický kostel Povýšení sv. Kříže je r.1350 uveden mezi plebániemi odstoupenými Chrudimským děkanátem Litomyšlskému biskupství. Filip asi Slepotice prodal a r. 1387 držel Újezdec u Litomyšle. R. 1396 prodal nějaké dědiny kostelu v Chocni. Jeho vrstevníkem byl Fráňa ze Slepotic, který zemřel před r. 1399. Filipův syn Jan r. 1411, ještě za života otcova, odpíral provolání Chocně, potože zde držel dva lány lesa na Chlebech a stejně tolik na Plchovicích. Smil ze Slepotic byl r. 1448 spojencem Jiřího z Poděbrad, s ním dobyl Prahu a zajal Renharta z Jindřichova Hradce. Kolem r. 1470 sídlil ve Slepoticích Heřman ze Sulic, předek Slepotických ze Sulic. R. 1486 je uváděn Hajman ze Slepotic jako svědek ve při Jan Slavíkovice ze Slavíkova, jemuž náležela svobodná rychta „Střemon“ v Rovni, s Janem Kostkou z Postupic. Slepotičtí ze Sulic panství rozšířili a r. 1510, kdy je písemně zmíněna tvrz, k němu patřilo 10 vesnic. Jiří Slepotický ze Sulic prodal r. 1570 trvz i s panstvím pardubickému komornímu panství.
Památné jsou dva náhrobky zasazené na zdi kostela. Jeden je bez nápisu. Na druhém je erb Slepotických, zobrazující zakukleného rytíře s mečem v ruce na lodičce a nápis: „Leta Panie 1585 v outery po nedieli prowodní zemrzel a zde polozen gest urozený a stateczny rytirz Pan Girzi Slepoticzky ze Sallizan a Trzebechowitz G. M. czisarze rzimského a krale czeského Rada a tuto tielo geho pochowano gest oczekawagiczi den Syna Boziho“.
Pardubicko–Holické–Přeloučsko (III. díl)
Tvrze na Pardubicku – ZKPP č.10/1977
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 2009, číslo 9/10.
