Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Archeologické nálezy v Mikulovicích
V rámci cyklu Hovory o Pardubicku uspořádal Klub přátel Pardubicka přednášku
archeologa z Východočeského muzea Pardubice PhDr. Radko Sedláčka.
Ten pohovořil o zajímavých archeologických nálezech, které byly učiněny v rámci
archeologického výzkumu v lokalitě Mikulovice u Pardubic. Obec Mikulovice se vypíná na kopci, s množstvím sprašových hlín, které využívá řada cihelen. Ty představovaly pro archeology v minulých dobách zajímavou oblast a pochází tak odtud celá řada zajímavých nálezů.
Jak se návštěvníci přednášky dozvěděli, bylo v uplynulých letech v Mikulovicích odhaleno mimo jiné i osídlení z doby neolitu. Bylo zde odhaleno pohřebiště kultury popelnicových polí, nálezy kultury únětické i slezskoplatěnické. Zajímavý nález byl učiněn v kolonii rodinných domků pod kostelem. Jak přiblížil Sedláček, uprostřed byla parcela zcela bez archeologických nálezů a v okruhu kolem ní byly nalezeny objekty – tedy domy, ve kterých pravěcí lidé žili. V okruhu poněkud dále se soustřeďují objekty hospodářského charakteru. „Lze se domnívat, že v těchto místech mohla kdysi existovat náves, která měla
dlouhou kontinuitu a těch několik kultur, které se tu vystřídaly a tuto urbanistickou strukturu dále sledovaly,“ vysvětlil nález Sedláček.
Nejstarší kultura zde objevená je kultura lineární. Ta je ve východních Čechách doložená velice sporadicky. Neolit je ekonomicky charakterizován jednak nástupem zemědělské výroby. Trvalejší osídlení s sebou neslo možnost zakládání trvalejších osad.
Lidé stavěli poměrně velké domy s délkou přes 20 metrů a šířkou přes 8 metrů. A právě pozůstatky takovýchto staveb byly v Mikulovicích nalezeny. Sonda provedená u Dražkovic se nachází o několik metrů níže než mikulovická lokalita V Loučkách. V té době se jednalo o velmi mokré území. Klima v pravěku se měnilo. A právě neolit v období kultury s lineární keramikou bylo dobou, kdy bylo poměrně teplo a větší sucho. Takže v místech, kam se jiné kultury neodvážily pro hodně zamokřený terén, se koncentruje osídlení v neolitu. Tuto teorii posiluje průzkum prováděný několik set metrů západním směrem, kde byla terasa Chrudimky osídlena různými kulturami z pravěku a dole, kde byl terén porušen mnoha melioracemi, se koncentrovalo pouze osídlení s lineární keramikou. Je to doklad měnícího se klimatu v pravěku.
Po období neolitu nastupuje eneolit. Toto období je charakteristické rozvojem zemědělské činnosti . Teprve v této době se setkáváme s tím, že existovala pole, jako dnes. Poprvé bylo použito rádlo. Poprvé se vyndávaly pařezy, které do té doby zůstávaly a hospodařilo se mezi nimi.V eneolitu začínají vznikat poněkud menší domy než v mladší době kamenné.
Z tohoto období, konkrétně z kultury nálevkovitových pohárů, byla v Mikulovicích nalezena studna, do které v hlubších partiích prosakovala voda a ve výplni bylo nalezeno několik kusů keramiky – pohárky nálevkovitého tvaru. „Většinou se stalo, že ten keramický tvar spadl do studny a již tam zůstal,“ přiblížil nález Sedláček, který dále upozornil, že v oblasti Mikulovic byly nalezeny pozůstatky celkem tří studen.
Značné množství keramiky bylo v lokalitě Mikulovic prozkoumáno také z doby bronzové, konkrétně z období kultury únětické. Prozkoumáno bylo také pohřebiště, které bylo známo již od 19. století. „Kultura únětická byla nazývána také jako pokolení skrčků, protože pohřební ritus se používal v pokrčené pozici na pravém boku, hlava pohřbeného byla orientována k jihu,“ sdělil Sedláček, který dále dodal, že kultura únětická má hroby s poměrně chudou hrobovou výbavou. Zde však byla objevena anomálie v podobě vykradených hrobů. Objeveny byly i pozůstatky šachty, kterou došlo k vykradení hrobu. K vykrádání docházelo z různých důvodů – často hrob navštívili potomci zemřelých nedlouho po uložení nebožtíka do země. Této teorii nasvědčuje skutečnost, že tito lidé byli schopni nebožtíka bez problémů najít. Navíc vykrádací šachty byly směřovány do té části hrobu, kde se koncentrovala pohřební výbava.
Druhá teorie naznačuje, že by se mohlo jednat o vykrádání, které souvisí s vědomím kontinuity. Potomci zemřelých se tak mohli vracet pro předměty, které nebožtíkům zapůjčili na cestu na onen svět a posléze si je vzali zpět. Asi největší zajímavostí, se kterou se archeologové v Mikulovicích setkali, je sídlištní jáma, kde byl pohřben lidský jedinec. „Nevíme, co vedlo pozůstalé k tomu, že jej uložili netradičním způsobem. Je v pohřební jámě a je zavalen větším množstvím větších kamenů. To je jev, se kterým se ve východních Čechách prakticky nesetkáváme. Kromě toho je zajímavá i orientace zemřelého. Celý jedinec leží ne na pravém, ale na levém boku a je orientován hlavou k severu. Budeme muset přemýšlet o tom, co vedlo obyvatele k pohřbení jedince tímto způsobem,“ sdělil Sedláček.
Až donedávna neměli archeologové v Mikulovicích doloženu kulturu lužickou. Nyní se však podařilo prozkoumat sídlištní jámu a fragmenty keramiky zařazené do kultury lužické.
Z pozdní doby bronzové byl objeven objekt z kolonie rodinných domků pod kostelem.
Jedná se o běžnou sídlištní jámu asi odpadního účelu, kde byl nalezen předmět vyrobený z hlíny, která je špatně vypálená. Je to keramika s otvorem ve vertikálním směru a připomíná tvar lidské tváře. Je otázkou, k čemu předmět sloužil. Dle Sedláčka připomíná setrvačníky, které sloužily při textilní výrobě. Připomíná i kultovní předměty ve starší době bronzové.
Z kultury slezskoplatěnické bylo objeveno několik zahloubených chat, které sloužily k obývání i výrobním účelům. Před vybráním se v zásypu objevila výrazná kumulace keramických nálezů, které se v mnoha případech nacházely na svém původním místě. Jedná se o velkou zásobnici, která se nachází na svém původním uložení.
Velmi zajímavý nález skýtal také zahloubený objekt z přelomu starší a mladší doby železné. Tento objekt obsahoval mimo jiné i drobnou bronzovou sponu, která je na několika místech zdobena antropomorfními výjevy. Spona je charakteristická pro rané laténské umění. Jsou to stylizované lidské obličeje, kdy při bočním pohledu nabízejí spíše hlavu ptáka, z čelného pohledu se jedná o hlavu muže s bradkou. „Spona je unikátem. Jeden podobný exemplář je v lokalitě nedaleko Plzně. Již nyní je zřejmé, že Mikulovice poskytly jeden z nejcennějších nálezů,“ dodal Sedláček.
Největším překvapením byl asi nález sigillaty s dochovaným kolkem dílny, který umožňuje přesně datovat vznik keramiky, která byla vyráběna v římských koloniích. Tento kousek byl vyroben v kolonii v Galii v dílně ve městě Lazaux přibližně okolo roku 190 n.l. Dokonce je možné přepokládat, že na základě několika málo střepů se podaří celkový vzhled mísy zrestaurovat.
Jak PhDr. Radko Sedláček v závěru Hovorů o Pardubicku konstatoval, je škoda, že ministerstvo kultury, ač v první fázi požadavkům na vyhlášení lokality kulturní památkou vyhovělo, následně došlo k obratu a pan ministr Jehlička své původní rozhodnutí zrušil. Mikulovice se tak staly běžným územím s archeologickými nálezy, kde archeologické nálezy probíhají a bohužel je však již vize efektivní ochrany archeologických památek daleko menší.
