Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Kapitoly z činnosti Společnosti pro rozvoj Pardubicka - 8. část
Ve svém letáku Východočeský rozvoj z března 1995 Společnost znovu připomněla
význam Pardubicka a skutečných východních Čech v nové republice.
A protože politici to ignorovali, centrum to ignoruje dodnes, uveřejnila výzvu:
„Všem přátelům a příznivcům východních Čech!
Před dvěma roky se východní Čechy staly zeměpisným středem České
republiky a jsou dnes významným spojovacím článkem Čech s Moravou. Ten
význam není dosud doceněn a východní Čechy jsou na okraji zájmu ústředních
orgánů. V popředí pozornosti, vedle Prahy, jsou různé Euroregiony, pohraniční
oblasti.Chtěli bychom přispět ke zvýšení informovanosti a zájmu o náš kraj, přitáhnout pozornost všech orgánů, institucí i veřejnosti. Je to opodstatněné vzhledem k jeho klíčové poloze i hospodářskému a dopravnímu významu, ku prospěchu celé ČR.
Domníváme se, že v jednotlivých částech východních Čech je nutno zvýšit aktivitu občanů, využít místní patritotická a vlastivědná sdružení a podpořit zakládání dalších. Ta sdružení budou přispívat k propagaci a svými iniciativami a působením na místní zastupitele prosazovat rozvoj obcí a celého kraje. Tím krajem nemyslíme bývalý byrokratický totalitní Východočeký kraj, neorganicky zahrnující část Moravy, severovýchodní a z části severní Čechy. Mělo by to být území zhruba vymezené trojúhelníkem Kolín – Č. Třebová – H. Brod...“ Na základě té výzvy Společnost s Univerzitou Pardubice uspořádala 12. dubna 1995 první (a poslední) východočeskou konferenci.
Konference, které předsedal první rektor UPa ing. L. Kudláček, se zúčastnilo na 60 občanů z celých východních Čech, ale k ustavení sdružení nedošlo. Navázan byl jen kontakt s přáteli Hlinecka, ale ten se zakrátko vytratil. Konference přispěla k propagaci nové univerzity v rámci východních Čech a určitému zvýšení zájmu o studium na ní. Snad to byl další malý příspěvek Společnosti univerzitě. Teprve po 10 letech se podařilo již za existence Pardubického kraje založit Sdružení přátel Pardubického kraje, které kromě 120 členů má v kraji bohužel kontakt jen s Klubem přátel Pardubicka a Klubem přátel Poličska. Další stať letáku byla věnována minulosti VŠCHT a vývoji nové Univerzity Pardubice.
Činnost Společnosti v r. 1996 zhodnotil Leták „Východočeský rozvoj“ č. 6 z prosince 1996. Každé schůze Společnosti se zúčastnil některý představitel politického neb hospodářského života Pardubic, informoval členy, jak přispějí k rozvoji města, vyslechl náměty členů.
V lednu se konala výroční schůze a přijala zhodnocení r. 1995. V únoru Ing Stehlík, ředitel Hospodářské komory, informoval o jejím poslání a přínosu městu.
V březnu se členové v zasedací síni radnice setkali s primátorem Pardubic Ing. Liborem Slezákem.
V dubnu doc. Ing Mojžíš z UPa mluvil o přípravě logistického centra v přístavu Pardubice.
V květnu Ing. R. Línek, ředitel a.s. Přístav Pardubice, mluvil o studii přístavu a blízkém splavnění Labe.
V červnu Ing. Svobodová z Magistrátu seznámila s certifikací Pardubic, získanou dřív než Hradec Králové.
V červenci Ing Folprecht, vedoucí odboru rozvoje, ukázal studii územního plánu centra Pardubic.
V srpnu Ing H. Tomanová promluvila o svém působení ve Sněmovně, podpoře vzniku VÚSC (kraje) Pardubice a o své kandidatuře na senátorku. V září Ing. Sodomka, ředitel MDP, informoval o problémech MHD, hlavně zvyšování nákladů a o záměru odstranit z tř. Míru trolejbusy, který přetrvává dodnes. Shodli jsme se, že je to nerozumné a Společnost proti tomu podá protest, který byl zahrnut do připomínek ke studii centra Pardubic.
V říjnu a listopadu Ing. arch. Růžičková z ateliéru Aurum seznamovala členy s územními plány Moravan a Chvaletic, atelier Aurum pak zpracoval územní plán Pardubic, nepříliš zdařile.
Všichni hosté na schůzích slíbili, že uváží náměty členů. To se asi nestalo a v pozdějších letech se již nepodařilo zajistit takovou účast pardubických představitelů na schůzích Společnosti.
Kromě toho byla zpracována řada písemných námětů a připomínek: Společnost se soustavně zajímala o zdlouhavá jednání o zřízení nových vyšších územně správních celků (VÚSC – krajů) a soustavně požadovala, aby sídlem jednoho z VÚSC se staly Pardubice, což se u ústředních orgánů a kupodivu i některých pardubických setkávalo s nesouhlasem.
V připomínkách ke studii sidliště „Cihelna“ vysloven nesouhlas se záměrem výstavby rodinných domků až ke koupališti, v záplavovém území a zeleném pásu.
V přípomínkách ke studii rekonstrukce centra Pardubic byl již tehdy protest proti pěší zóně bez trolejbusů na Tř. Míru, která se jevila jako nereálná, naopak bylo doporučeno ponechat pro pěší provoz Jindřišskou ul., ul. Na Hrádku, průchod k Domu hudby a vytvoření čistě pěší stezky s drobnými obchody od Grandu na Masarykovo nám. Byla doporučena urychlená zástavba tzv.“Hliněného placu“ a uzavření Masarykova nám. na severní straně. Předpokládali jsme zástavbu severně od náměstí po úroveň Pozemních staveb, kde nezastavěný „plac“ zůstává dodnes a zachování náměstí před Teskem a hotelem Labe. Na řešení Masarykova nám. již tehdy byla vypsána soutěž bez výsledku, a dnes přes naše námitky je zastavěno vlastní náměstí TGM.
Dopisem primátorovi Ing. Slezákovi z 5. 12. 1995 jsme podpořili záměr, aby město znovu odkoupilo Grand. Náměstkovi primátora Ing. Schneidrovi jsme 11. 2. 1996 sdělili naše představy na úpravy a využití Grandu. O tom jsme informovali i přednostu okresního úřadu Ing. Rabase s tím, že Grand byl r. 1931 postaven jako „Okresní dům“.
Dopisem primátorovi 20. 3. jsme se také připojili k protestům architektů proti stavbě budovy Sociálního úřadu u Tyršových sadů, který se stejně postavil. Opakovaně jsme navrhovali výstavbu společné administrativní budovy pro město, okres i pozdější kraj na severní straně Masarykova nám., která se nepostavila a draze se rekonstruovaly a využívají staré nevyhovující budovy.
Náměstkovi ing. Schneidrovi jsme 16. 10. předali soubor námětů na dokompletování všestranného dopravního uzlu, včetně dokončení rychlodráhy od L. Bohdanče po Hostovice, nové železnice do Chrudimi a zahájení stavby přístavu na vykoupených pozemcích v předstihu před splavněním. Mohly zde být skladové haly, zárodek velkého logistického centra, místo nevhodného rozptýlení u Drozdic a nedávného umístění u Staročernska. Při řešení pardubického uzlu jsme požadovali úzkou spolupráci s DFJP UPa., opět marně.
Řediteli Investiční a poštovní banky jsme 13. 12. 1996 zaslali námět, aby pozemky, které banka vlastnila někde v Ralsku, směnila za cennější vojenské prostory v Pardubicích u Chrudimky, které armáda neuvolnila po mnoha slibech dodnes a město jakoby na to rezignovalo.
Leták obsahoval výzvu podnikům Pardubicka, aby ve svém zájmu se staly významným činitelem podporujícím ve svém zájmu intenzivnější rozvoj Pardubicka, jak tlakem na pasivní místní i nepřející vyšší orgány, tak vlastními silami. Např. sdružením do společného investorského podniku, který by podnikal stavby potřebné pro jejich efektivnější podnikání a příznivějších pro Pardubicko, než stavby cizích developerů. Spojení protředků mohlo přispět k rychlejšímu posílení místních podniků a ochraně proti cizí konkurenci. Společnost i v tomto směru měla konkrétní návrhy, které byla ochotna zájemcům sdělit. I tato výzva zůstala bez ohlasu a obavy z konkurence cizích podniků se ukazují opodstatněné.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 9/10, rok 2009.
