Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Hříšní lidé města Pardubic - 6. část
Rok 1922Dne 20. února byl na udání své služebné Marty Edelbauerové zatčen ředitel továrny na trikotáž a rukavičky Jiří Herman, známá pardubická osobnost. Důvodem bylo podezření ze znásilnění dotyčné. K trestnému činu mělo dojít v domě Hermanova švagra, obchodníka s kožešinami Isidora Bunzla. Podle výpovědi služebné jí bylo vyplaceno 30 000 rak. korun. Během výslechu se tato zaplacená částka skutečně potvrdila. Bunzl přiznal, že Edelbauerové částku vyplatil nikoliv jako odškodné za mlčení, ale proto, aby předešel možnému vydírání. Jiří Herman po svém zatčení popřel, že by děvče znásilnil a tvrdil, že s ní nepřišel do žádných intimních vztahů. Případ se sice dostal k soudu, ale J. Herman byl bez dalšího vyšetřování propuštěn.
Ve stejný den zatčení Jiřího Hermana se v nedalekých Rosicích nad Labem odehrála tragická událost. Kolem poledne se zastřelil na dvoře svého otce 32 letý František Veber. Dopoledne prodal v Pardubicích na dobytčím trhu býčka. Při zpáteční cestě se stavil v hostinci u Křivků, kde byl přemluven k hazardní hře „pod skořápky“. V ní prohrál celý obnos (45Kč). To byl pravděpodobně důvod k jeho činu.
Ve čtvrtek ve večerních hodinách 6. dubna střelil 36 letý strojník František Kučera poblíž Zámečku u Famílie 26 letou kuchařku ze Zámečku M.Novákovou. Důvodem byla zřejmě nešťastná láska. Nováková výstřel přežila s lehčím zraněním. Poté Kučera obrátil revolver proti sobě!
„Nařízení okres. správy politické v Pardubicích ze dne 4. května 1922 (č. 19904) zostřuje se dosavadní kontumace psů, protože v poslední době zjištěno několik případů vztekliny a nařizuje se, aby psi byli buďto na řetězu uvázáni, nebo bezpečným náhubkem opatřeni a zároveň na šňůře voděni. Volně pobíhající psi budou pohodným schytáni a utraceni. Nedodržení tohoto nařízení bude přísně stíháno.“
„Město naše skýtá pro cizince vzácnou podívanou, když táhne nově vydlážděnými ulicemi stádo asi 50 kusů pěkně umazaných a příjemně páchnoucích koz a před nimi v přiléhavém horském úboru jde pastýř. Stádo ono vyhání se po celý rok, i v noci, do okolních polí, kde působí samý užitek. Salaš je umístěna pěkně uprostřed města. Vykázání této „salaše“ za obvod města je nejvýš nutné.“ Dne 9. června zavraždil 70 letý kolovrátkář Václav Hubrt ze Ždánic svého 19 letého syna několika ranami sekyrou do hlavy. Když se snažil mrtvolu vhodit do Opatovického kanálu, byl zpozorován a zatčen. K vraždě se přiznal, ale důvod zůstal neznámý. Je možné, že příčinou byla Marie Koubová, se kterou žil starý muž v milostném poměru. Dalším důvodem mohly být snad dluhy.
„Truhlář nádražních dílen Cetkovský s manželkou odjel na svatodušní svátky na Moravu a slabomyslné své děcko svěřili švagrové Tlapákové. Aby s ním neměla mnoho práce, postavili na dvoře v koutě klec, do níž děcko uvěznili, zaopatřivše jej jako to boží prasátko. Děcko v krátkém čase bylo tak zvedené, že hnus člověka pojímal. Když okolní občané se proti takovéto „péči“ o dítě velkým hlukem vzepřeli, bylo dítě za policejní asistence osvobozeno a dodáno do nemocnice, kde bylo očištěno a pak předáno do útulku. Nelidské chování s děckem bylo všeobecně odsouzeno, přesto však členka obec. zastupitelstva Tlapáková se rozčilovala, že se na ni tak bezdůvodně – světe , žasni – štve!“ „Házení pecek z ovoce na chodnících mělo by býti stíháno proto, že chodci sklouznutím mohou si zlámati nohu neb jinak vážně se pohmožditi.“
Dne 8. srpna se noční hosté restaurace U zlaté štiky kolem 23. hodiny stali svědky podivné honičky. Jeden z číšníků hlásil, že v zahradě restaurace viděl pravděpodobně nějakého zloděje. Hoteliér Klofanda spolu s vrchním vešli obezřetně do zahrady. Jaké bylo jejich překvapení, když namísto člověka spatřili kunu. Byla chycena, protože již několik dní řádila mezi zdejší drůbeží.
Před časem uprchl ze zdejší donucovací pracovny trestanec František Novák, který si měl odpykat 4 letý žalář. Dne 17. srpna se policie dozvěděla, že byl spatřen poblíž labského mostu. Místo bylo zajištěno. Dva strážníci vyrušili Nováka poblíž břehu a začali ho pronásledovat. Zločinec prchal podél Labe k Rosicům. Nezastavil se ani, když strážníci volali „Stůj“. Tehdy bylo po utíkající postavě několikrát vystřeleno, ale bez úspěchu. Zločinec skočil do Starého Labe a plížil se podél břehu až k místům, kde byla vysoká a neprůchodná rákosová houští. Tam se skryl. Byl objeven až po hodině a nakonec zajištěn. „Promočeným a unaveným strážníkům ochotně ku pomoci přišel jistý občan s chotí, což zasluhuje uznání.“
Rok 1923
„Jsme velmi často upozorňováni zejména manželkami těch mužů, již dlouho do noci popíjejí ve známém výčepu paní Hamburgerové, na nepřístojnosti, jež se v její kořalně dějí. Zejména z řad železničních zřízenců nám docházejí četné stížnosti a i z okolí ve Smilově ulici, jež s rozhořčením poukazují na mravní stránku podniku. Zjistili jsme, že politická správa i obecní úřad policejní mnoho ví z ovzduší výčepu. Zřejmý důkaz, kam vede taková koncese, není-li v zodpovědných rukou. Uvidíme, co bude podniknuto, aby byl zjednán pořádek.“
(pokračování)
