Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Ženy ve Velké pardubické
V roce 2007 uplynulo 70 let od slavného prvního a zatím jediného vítězství
ženy ve Velké pardubické steeplechase. Diváci a mezi nimi prominentní
hosté: princezna Anna (dcera královny Spojeného království a Severního Irska
Alžběty II. a sestra prince Charlese, účastnice Olympijských her 1976 v soutěži
všestranné způsobilosti a členka Mezinárodního olympijského výboru) a první
dáma republiky paní Livie Klausová, vzdali hold in memoriam komtese Marii
Immaculatě (Latě) Brandisové. Lata Brandisová se narodila 26. 6. 1895 jako 5. a 6. dítě (spolu s Kristinou) hraběnce Johanně Scháfferové a hraběti Leopoldu Brandisovi, husarskému důstojníkovi, pocházejícímu z Tyrol. V době narození dvojčat žila rodina v Úmoníně u Kutné Hory, v r. 1897 se přestěhovala do Řitky u Mníšku pod Brdy. Nakonec měli Brandisovi devět dětí. Bratrem babičky Barbory, rozené hraběnky Kinské, byl Oktavián Kinský, jeden ze zakladatelů Velké pardubické. Oktavián Kinský choval ve dvoře Ostrov u Chlumce nad Cidlinoui od r. 1832 anglické plnokrevníky, od roku 1836 pak chlumecké plaváky (žluťáky) s vlastní plemennou knihou. Pořádal parforsní hony, v roce 1846 vyhrál úplně první dostih pořádaný v Čechách. Synovcem Oktaviána byl hrabě Karel Kinský z Heřmanova Městce, jediný český vítěz Velké národní steeplechase v Liverpoolu v r.1883 na klisně Zoedone. Karel Kinský byl v Anglii diplomatem Rakouska – Uherska a vlastnil zde dostihovou stáj.
Ale vraťme se k „naší slečně komtese“. Svůj první dostih jela v r. 1916, právě v Pardubicích. Připravovala se v Chuchli, kde se v r. 1921 poprvé umístila v dámské rovinné jízdě. O pět let později byla pozvána k bratranci Zdenko Radslavovi Kinskému na Orlík, který trénoval koně pro „stýply“. Slečna Lata jezdila i v Chuchli s trenérem Šmejdou a u zámečku Obora v Chlumci nad Cidlinou. V r. 1927 byla poprvé přihlášena do Velké pardubické. Protest proti startu ženy vyřešila až kladná odpověď anglického Královského jockey klubu, podmíněná ovšem oddělenou šatnou. Lata Brandisová dojela svou první Velkou pardubickou na starší klisně Nevěstě, v červenobílém pruhovaném dresu Kinského stáje na 5.místě, když spadla na Taxisově příkopu a pak ještě 4x. Po smrti obou
rodičů se objevila na staru VP až v r. 1930, kdy dojela 4. na polokrevníkovi Norbertovi. O rok později znovu na Norbertovi si o místo polepšila. Ten rok na těžké půdě, kdy koně jeli místy klusem i krokem a vodní příkop brodili, porazila i kpt. Rudolfa Poplera. Od roku 1933 sedlala klisnu Normu, opět z chlumeckého chovu. Opakovala s ní 3. místo a v r. 1934 dokonce získala místo druhé. V r. 1935 po srážce a pádu na Taxisu dokončila Norma až na 5. místě a hrabě Kinský ji svěřil v r. 1936 italskému amatérovi Pogliagovi. Ale ani pod ním se klisně nedařilo a doběhla až 4. Daleko za vítězem i třetím v pořadí.
A tak v r. 1937, posledním předválečném ročníku Velké pardubické, dostala Lata Brandisová opět šanci. Favoritem byl německý bělouš Herold, dvojnásobný vítěz z předchozích let, který ale padl na Taxisu. Závod pak odvodila Norma s Quixiem (ž.Schlagbaum). V závěru se devítiletá Norma v sedle s amatérkou Brandisovou odpoutala od soupeře a zvítězila lehce o 7 délek ve výborném čase 10:47,0 min. Ve vypjaté politické atmosféře neznalo nadšení 40 tisíc diváků nad vítězstvím české jezdkyně mezí.
Za války byla uvalena na majetky pročesky vystupujících šlechtických rodů, jejichž mluvčím byl Z. R. Kinský, státní správa. Týkalo se to tedy i rodiny Brandisových. Sestry žijící stále na statku v Řitce mluvily, na rozdíl od mírových časů, jen česky. Občas jezdila Lata na kole trénovat do Chuchle a zajela si i překážkové dostihy. Na statku chovala tři koně z chlumeckého stáda. V závěru války se sestry staraly o uprchlého ruského zajatce, o revoluci pomáhala Lata několik dní a nocí v lazaretu pod Vyšehradem.
V první poválečné „Velké“ v r. 1946 Lata Brandisová nemohla chybět. Sedlala Nurmiho / matka Norma, otec Otello/, ale spadla na Taxisově příkopu a zlomila si klíční kost. O rok později dopadla ještě hůře. Po pádu z těžko ovladatelného Otella, rovněž chlumeckého plaváka, který utekl před startem a zdržel ho tak o 15 min., přidala ke zlomenému klíčku ještě dvě žebra a zhmožděné rameno. V roce 1948 koně Kinských v Pardubicích nestartovali. Svůj poslední dostih jela tehdy již čtyřiapadesátiletá amazonka v Pardubicích dne 23. 10. 1949. Naposled se v Memoriálu Kinského vyhoupla do sedla Nadi, pětileté polokrevné hnědky z chlumeckého stáda, po záboru majetku Kinských, v držení slatiňanského hřebčína, který převzal i tradiční barvy jezdeckých dresů. Jela bez přilby, kterou půjčila a po těžkém pádu na Hadím příkopu, kdy přes ni spadli i další koně, ležela v kómatu celý týden v pardubické nemocnici. Lékaři konstatovali proraženou lebku, zranění páteře, komplikovanou zlomeninu nohy, zlomená žebra i klíční kost. Po doléčení se znovu učila o holi chodit, špatně mluvila a částečně ztratila i paměť. Ve stejném dostihu jel i am.Radslav Kinský na Nelle.
Komunistický režim se zachoval k hrdince Velké pardubické s příslovečnou krutostí. Přestěhoval tři sestry Brandisovy do chaty v Bojově, kde nebyla zavedena ani elektřina, ani voda. Kristina s Janou dělaly deset let v čokoládovně, Lata žila doma z malého invalidního důchodu. Až v roce 1965 se ji pořadatelé odvážili pozvat na Velkou pardubickou. V roce 1979 zemřela Kristina na zápal plic, Jana se odstěhovala do Líšnice a Latu si odvezl synovec Ernst Haan (syn nejmladší sestry Terezie) do Reitereggu ve Štýrsku. Zde Marie Immaculata Brandisová zemřela 12. 5. 1981, stejně jako dvojče Kristina, na zápal plic a byla pochována v místní kapličce.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 2009, číslo 9-10.
