Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Aja Žváčková
Nedávno nás v kanceláři Klubu navštívila dcera naší dlouholeté členky paní
Křepelkové v Brně. Při vzpomínách na život svých rodičů v Pardubicích se
zmínila i o jejich přátelství s rodinou JUDr. Žváčka, s nímž byl JUDr. Křepelka
v mládí koncipientem v jedné pardubické advokátní kanceláři. Vzpomínala též
na všestrannou veřejnou a kulturní činnost paní Aji Žváčkové. Krátce nato jsem při prohlídce obsáhlé literátní pozůstalosti bývalého redaktora Zpráv JUDr. Pavla Theina uložené ve „SLAVÍNĚ“ Východočeského muzea nalezl svazek „Abecední heslář osob majících vztah k divadlu v Pardubicích“. Posledním jménem v něm je Žváčková Aja. Krátkou charakteristiku této pardubické hrdinky zaměřenou jen na její divadlení působení, v souvislosti se vzpomínkami paní Křepelkové, zde uveřejňuji.
Žváčková Aja
manželka dr. Vladimíra Žváčka, dcera ředitele cukrovaru Horského. Byla 3. ledna 1933 zvolena jednatelkou Spolku divadelních ochotníků a až na zcela krátké období jí zůstala až do své smrti r. 1942. Byla jednatelkou neobyčejně agilní, čilou a pilnou, nelekla se žádné práce a bylo na ni absolutní spolehnutí. Byla svým výbušným temperamenem resolutní, někdy až prudká a útočná, a dovedla dvakrát právě svým temperamentem – Karel Krpata říkal, že ji posedl běsík – téměř rozvrátit SDO, jednou když vedla odboj proti Juliu Mitlöhnerovi a podruhé když zasáhla proti Karlu Krpatovi a oba je přivedla k resignaci na funkce a členství. Přesto jsem přesvědčen, že to nebyl člověk zlý, naopak vím, že dovedla být vemi kamarádská, hodná a obětavá. Na jevišti jsme ji viděli poprve 25. března 1931, když pro K. Krpatu recitovala obtížné verše Blodkovy scénické básně Růže a kříž, režisérem i hlasově hodně exponované. Téměř bez kazu byl její výkon 27. září 1932, když hrála dceru v Blatného hře Smrt na prodej, jejíž námět je krutě brutální. Oddanou dcerou, která není spokojena a přece je oddána matčině podniku, byla za mé režie 8. února 1934 ve hře A. a F. Stuartových Od deviti do šesti a 21. března 1935 dovedla dát – režie K. Krpata – postavě Mercedes v Zeyerově Doně Sanči zvučný hlas a velkou srdečnost. Zahrála si 20. února 1936 – režie K. Krpata – v Moliérově Sganarellu a pak 13. května t.r. jsem jí umožnil zahrát Elisu v Shawově Pygmalionu; byla to pro ni role velmi výhodná a ona dovedla hrát nejen vystrašenou prodavačku, ale i velkou dámu – patřila k jejím rolím nejlepším. Největšího životního úspěchu docílila 8. března 1940, kdy ji Karel Krpata ve svém Mistru ostrého meče přímo zpodobnil v podobě punčochářky Kostíkové, horečně se hrnoucí dopředu, dbalé své cti, podšitě štvavé a přitom sympaticky nedotčené skutečnou zlobou; mohla si tu zahrát sama sebe, jako ostatně všechny postavy této skvělé hry. Za Krpatova vedení zahrála 16. října 1940 Nivu v Zeyerově Libušině hněvu a ještě r. 1941 se podílela na představení Breihdalovy veselohry Vzbouření v ústavu šlechtičen. A pak tu již je jen to strašlivé pískoviště tam za Zámečkem v Pardubičkách, kde 2. července 1942 pohlédla do ústí popravčích pušek za zločinného řádění t.zv. Heydrichiády a dle doslechu se chovala velmi statečně. Chudák Aja!
JUDr. Pavel Thein, 4. ledna 1974
Žváček, JUDr. Vladimír
advokát, člen Spolku divadelních ochotníků, ve kterém však se však nijak neuplatňoval, ani scénicky, ani administrativně. Patří k obětem Zámečku ze dne 2. července 1942.
JUDr. Pavel Thein, 4. ledna 1974
O manželích Žváčkových je zmínka ve Vlastivědné abecedě dr. Theina pod Heslem „In memoriam XII“, ZKPP 5-6/1990. Tato vzpomínka je i malou připomínkou slávy tehdejších pardubického ochotnického divadla, které hrávalo na scéně Městského divadla a bývalo téměř rovnocenným konkurentem tehdejší profesionální Společnosti Výchočeské divadlo. Na počátku okupace ochotnické divadlo bylo jednou z mála možností obohacovat kulturní život a udržovat národní vědomí Pardubic. To lze patrně dát i do souvislosti s pardubickým hrdinným protinacistickým odbojem, kterou také zpečetila smrt obou manželů.
