Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Žili mezi námi - MUDr. Prokop Jícha
31. srpna by se letos dožil 120 let pardubický lékař MUDr. Prokop Jícha.
Narodil se 31. 8. 1889 v Kutné Hoře jako syn středoškolského profesora.
Vystudoval klasické gymnazium v Praze, Křemencově ulici. Po skončení studií
na lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze nastoupil v roce 1913 jako
sekundář v pardubické nemocnici. Za I. světové války byl jako lékař velitelem
nemocničního vlaku na italské frontě. Později se jako lékař dostal do Albánie a
nakonec do Terezína, kde byl mimo jiné ošetřujícím lékařem těžce nemocného
Gavrilo Principa, který spáchal v r. 1914 atentát na následníka trůnu Františka
Ferdinanda d´Este. Po válce se vrátil zpět do pardubické nemocnice. Lékařskou praxi zahájil v roce 1919 jako venkovský lékař v Lázních Bohdaneč. Odtamtud se vrátil zpět do Pardubic jako úřední lékař nově zřízeného Ředitelství pošt a telegrafů. Provozoval i soukromou praxi a byl lékařem pardubického závodu Fanto (pozdější RAMO – Rafinerie minerálních olejů).
Jeho velkou životní láskou byl sport. Nebylo proto s podivem, když se záhy po svém příchodu do Pardubic zapojil do pardubického sportovního života. Stal se členem a krátce poté i předsedou sportovního klubu A. F. K. Pardubice. Funkci předsedy zastával až do roku 1948, kdy byl klub převeden do sjednocené tělesné výchovy. Klub A.F.K. Pardubice vznikl na začátku 20. let z tak zvané Studentské jedenáctky. Hřiště měl pod Bubenčem, v prostorách za dnešní ČEZ Arénou. Kromě hřiště na kopanou zde byly tenisové kurty, 400 metrová atletická dráha, hřiště na házenou a boxerský ring. Fotbalové hřiště spoluužíval Klub – Pardubický Team. V třicátých letech 20. století v souvislosti s celostátní výstavou sportu v Pardubicích byl na místě sportovního areálu A.F.K. vybudován sportovní stadion a klub se dostal do svízelné situace – byl bez hřiště. Klubové společenství však bylo velmi silné, a tak postupně vznikl nový sportovní areál Pod vinicí s novým sportovním rozmachem klubu. Na tom měl MUDr. Prokop Jícha významný podíl.
Hlavní pro něho byla samozřejmě práce lékaře a pomoc bližnímu. Byl to trochu jiný způsob péče, než jak známe dnes. Pacient s teplotou nesměl do čekárny ordinace, návštěva takto nemocného pacienta doma byla samozřejmostí. Specialisovaná lékařská péče nebyla příliš rozšířena, a tak si praktický lékař musel poradit sám: chirurgické zákroky, trhání zubů, návrh na brýle, porody – pokud kvůli komplikacím porodní asistentka nestačila. Přitom léčebné možnosti byly na dnešní dobu značně omezené. Pro léčbu zápalu plic bylo k dispozici kromě aspirinu pouze mokré prostěradlo. Jako osvětlení při návštěvě nemocného musela často postačit svíčka. Čím méně možností tehdejší medicína poskytovala, tím větší zodpovědnost spočívala na bedrech jednoho každého lékaře.
Bez pečlivosti, důslednosti, znalosti reálných životních podmínek pacientů a bez schopnosti rychle a správně se rozhodnout by lékař měl skutečně pramalou šanci na úspěšné léčení svých pacientů. O svém povolání se dokázal vyjadřovat velmi trefně a s humorem. Posuďte sami jednu z oblíbených moud rostí, které na toto téma s trochou humoru rád pronášel: „Medicína je vlastně snadné povolání. Stačí jen včas rozpoznat správnou diagnózu a včas nasadit správnou medikaci. To ostatní jde samo…“
V 50. letech minulého století se musel MUDr. Prokop Jícha zapojit do nového systému lékařské péče. Jako obvodní lékař vykonával lékařskou praxi až do svých 80 let, a to na plný úvazek včetně nočních služeb. Práce lékaře mu byla celoživotním posláním. Jako obětavý lékař žije proto ještě dnes ve vzpomínkách starých Pardubáků.
Zemřel 3. července 1982 v 93. roce svého života.
