Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Z nové regionální literatury: František Karel Potěšil (1864 - 1935)
Pardubické nakladatelství Helios vydalo před nedávnem další z publikací
majících vztah k našemu regionu. V roce 2009 vyšla kniha PhDr. Jiřího Kotyka
věnovaná osobnosti významného vlastivědného pracovníka a významné
osobnosti pardubického školství první třetiny dvacátého století Františka
Karla Potěšila. Kniha „František Karel Potěšil (1864 – 1935) – učitel a spolkový
pracovník na rozhraní dvou epoch" je rozdělena do čtyř kapitol. V úvodu
se autor věnuje historickému vylíčení českého školství, zejména poměrům po
roce 1869, kdy byla v našich zemích zavedena povinná školní docházka, autor
se zaměřuje i na vzdělávání učitelů na přelomu 19. a 20. století. Druhá kapitola
se pak věnuje historii pardubického školství – první pardubickou školou
v Bartolomějské ulici za éry Pernštejnů počínaje a počátkem 20. století konče.
Podstatná část knihy, která čítá i s obrazovými přílohami 248 stran,
se týká osobnosti F. K. Potěšila. Jak se čtenáři v úvodu kapitoly dozvídají,
Potěšilův vztah ke školství byl již formován od útlého dětského věku.
Jeho otec byl totiž školníkem.Rozhodujícím rokem pro Potěšila však byl rok 1911, kdy byl ze tří kandidátů vybrán za řídícího učitele na nově postavené smíšené pětitřídní škole Na Skřivánku. O tom, jak moc mu na škole záleželo, svědčí skutečnost, že Potěšil hned v roce 1912 založil spolek Přítel mládeže, jehož posláním byla zejména péče o chudé děti. O vzorném prostředí školy, o které Potěšil vždy usiloval, svědčí i v knize citovaný dopis slovenských učitelů z roku 1921, kteří měli možnost navštívit školu Na Skřivánku. Jak se však čtenáři knihy J. Kotyka dozvídají, škola bohužel prožívala i krušné a složité chvíle. Bylo tomu tak zejména v průběhu první světové války, kdy byla postupně celá školní budova zabrána pro potřeby armády. Škola Na Skřivánku totiž měla bohužel tu smůlu, že sídlila v těsné blízkosti vojenské barákové nemocnice zvané Karanténa. A tak se ve válečných letech museli žáci školy učit zpočátku v prostorách dnešní školy v ulici Bratranců Veverkových, později pak až ve škole na Starém Městě, kde dnes sídlí Zvláštní škola. Kniha velice podrobně líčí útrapy obyvatel Pardubic za první světové války, které se bohužel podepsaly i na školní mládeži, když v zimních měsících byla jedinou školou, kde bylo možné pro nedostatek uhlí vyučovat, škola u sv. Jana (dnes Bratranců Veverkových), v době nejkrutějších mrazů bývalo vyučování dokonce na několik týdnů přerušeno zcela. Jak vyplývá z knihy Jiřího Kotyka, tato situace se opakovala po všechny válečné roky. Problémy provázely pardubické školství i v době vzniku republiky, když v říjnu roku 1918 bylo z důvodu epidemie španělské chřipky přerušeno v celém městě vyučování. Teprve až v lednu 1919 bylo po čtyřech letech opět obnoveno vyučování ve škole Na Skřivánku.
Autor v knize vzpomíná zásluhy F. K. Potěšila v práci v místních spolcích zejména pak jeho zásluhy o Kunětickou horu. Potěšil byl totiž od roku 1893 členem Musejního spolku a roku 1919 se účastnil všech důležitých jednání o koupi hradu Kunětická hora a pardubického zámku od Richarda svobodného pána Drasche z Wartinbergu. Kniha pak připomíná abecedně i další významné pardubické učitele – současníky Potěšila. Kniha PhDr. Jiřího Kotyka, PhD. František Karel Potěšil (1864 – 1935) je zcela jistě dobrým počinem v připomenutí významných osobností historie Pardubic, ale i regionální historie.
