Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
22.05.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

12.06.2021 14:00

Komentovaná vycházka po Zámeckých valech

Sraz na Příhrádku. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

04.09.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

09.10.2021 14:00

Komentovaná vycházka po Zámeckých valech

Sraz na Příhrádku. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

13.10.2021 18:00

Pardubice za Pernštejnů

Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Z počátků české aviaiky

obrázek k článku Ke 100. výročí vzletu prvního českého aviatika ing. Jana Kašpara zveřejňujeme z městské kroniky Pardubic /1895 – 1933/ z fondu Státního okresního archivu v Pardubicích pasáže popisující podrobně počátky české aviatiky /s. 244 – 247/ :
„Pardubice zásluhou rodáka Ing. Jana Kašpara staly se kolébkou české aviatiky.
Bylo to opravdové nadšení a láska, jakož i víra v budoucnost letectví, které přivedly mladého inženýra, že se počal obírati aviatikou a jí věnoval práci i hmotné oběti.
Ing. Jan Kašpar se narodil na Veselce č. 76 dne 26. května 1883 jako syn majetníka onoho hotelu a hospodářství, Františka Kašpara a Anny, rozené Půlpánové z Lhotky Blatníkovské. Po vykonaných studiích na technice odjel Ing. Kašpar roku 1908 do Alteny ve Westfalsku, kde vstoupil do továrny fy Bassel a Selve, do válcovny aluminia, mědi a niklu, aby se věnoval novému oboru technickému, výbušným motorům. Byl přidělen oddělení pro stavbu aluminiových chladičů a součástí pro Zeppelinovy vzducholodi. Pozoroval německé pokusy s řiditelnou vzducholodí, sledoval pokusy v letectví a po vystoupení z továrny zajel k Blériotovi do Paříže. Po návratu do Pardubic počal se obírati myšlenkou, sestrojiti vlastní letadlo tvaru Antoinetty s aluminiovým motorem podle soustavy Anzani o síle 20 HP. Zřídil si dílnu ve třetím patře skladiště továrny na hospodářské stroje Františka Dvořáka na Skřivánku v ulici „Za starou poštou“ čís. 508, kde majetník a jeho bratr Oldřich byli mu při pracích nápomocni. Slabý motor nahradil pak silnějším o 30 HP. Činil pokusy za noci, zprvu jen skoky. Při jednom takovém cvičení narazil do příkopu a rozbil vrtuli a letadlo poškodil. To bylo s motorem slabším. Bylo to dne 25. srpna 1909, kdy učinil první skoky. Konal pak lety s motorem o 30 HP, koupeným v Paříži, podařil se mu let 10m dlouhý, přeletěl celé cvičiště Na Skřivánku pod lesem, ale při tom letadlo zase rozbil.

V tu dobu slyšel, že chce Hieronymus, konstruktér fy Laurin a Klement v Mladé Boleslavi, podniknouti lety. Nechtěl být předstižen a proto si koupil letadlo Blériotovo. Dne 8. dubna 1910 konal s ním první lety, a to rovné, zatáček se bál, aby nerozbil letadlo. Až jednou mu posloužila náhoda /jak vypravoval asi rok před smrtí letopiscovi a psal svou dobou podplukovníkovi V. Ryplovi/. Cvičíval již o 3. hod. ranní, kdy ještě vše spalo a cvičiště pod lesem bylo prázdné, jen od 4. hod. pásly se tu krávy, než přišlo vojsko na cvičení. Jednoho dne se opozdil a za krásného počasí letěl přes celé cvičiště ve výši asi 10 m a chtěl přistáti až na konci, kde byl terén nejrovnější. V tom však zpozoroval, že proti němu běží poplašená kráva. Mimovolně trhl prudce výškovým kormidlem, v tom okamžiku stoupl do výše as 20 m a byl již nad Jesničánky. Nezbylo, než letěti dále a hleděti se otočiti, jak, nevěděl. Však vtom se naklonilo letadlo vlevo a začalo opisovati kruh, přiletěl zas na cvičiště a točil se ještě jednou. Přistál, ale při tom porouchal jedno kolo. Od té doby uměl létati. Později užil motoru Daimlerova o 60 HP.
Dne 10. února 1910 prolétl ing. Kašpar nad pardubickým vojenským cvičištěm dráhu 2 km. Dne 2. června zvětšil vlastní rekord na 7 km a dne 3. července 1910 létal veřejně na vojenském cvičišti v Hradci Králové, kde se sešlo na 30 tisíc diváků, mnoho hostí z Prahy a zástupci tisku. Při letu jej doprovázel jeho otec František, který zkoumal směr větru – nasliněným prstem. Při tomto letu, výkonu prvního řádu, opsal Kašpar úplnou osmičku, na jejž provedení byla vypsána v počátcích tohoto sportu ve Francii cena několik tisíc franků. V Praze se pokoušeli létati Gaubert, Hieronymus a Keidl, ale s nezdarem. Zato Kašpar létal 14. a 15. srpna 1910 v Proseku u Prahy se zdarem. První den přihlíželo k produkci 30 tisíc diváků, druhý den vzrostl tento počet na sto tisíc. V knížce „Památce prvního československého letce Inž. Jana Kašpara“, kterou sepsal a v květnu 1928 vydal Ing. Karel Vrána, zdejší živnostenský inspektor, vypravuje se o těchto letech: „Nedělní let 14. srpna se konal za velkého větru. V obecenstvu byla malá duše, když po 60 m rozjezdu vznesl se přístroj do výše 30 m, stoupal na 70 m, opsal kruh a kymáceje se větrem, vrátil se, aby proti větru přistál. Při druhém kole vysvitlo z mraků slunce, jež teatrálně osvětlilo paprsky velkého letícího ptáka, což způsobilo divákům úchvatnou podívanou a vzbudilo v nich velké nadšení. Při tomto letu odvážil se první český letec „vlny“ výškovým kormidlem. Pobyt ve vzduchu činil 10 minut 39 a tři čtvrtiny vteřiny, nejvyšší dosažená výška byla 168 m. Druhého dne, za krásné sluneční pohody, pokračovala produkce Ing. Kašpara. První kolo ve výši 130 m vykonal bezvadně, při druhém kole vynechal motor poruchou akumulátoru, prudkým zaražením vrtule se přístroj zvrátil a počal padati. Letec srovnal stroj výškovým kormidlem a přistál na řepném poli, kde narazil na zem, křídla letadla se při tom poškodila i rámec. Jestliže před chvílí sto tisíc hrdel jásalo, vyvolal v nich tento okamžik výkřiky hrůzy a nesmírné úzkosti. Ing. Kašpar však bez nehody zavčas z přístroje vyskočil, vrátil se ihned v automobilu na letiště, aby se obecenstvu ukázal, že je zdráv a že se mu nic nestalo. Stotisícový zástup ho pak nadšeně pozdravil.“ V tu dobu počal i na zdejším letišti létati bratranec Ing. Kašpara Eugen Čihák na letadle Saulnier. Bylo to ke konci září 1910. V sobotu 1. října učinil Čihák prudkou zatáčku a letadlo s výše 15 – 20 m se zřítilo a poškodilo, a jelikož někdo přes všecko varování odhodil pod stroj hořící cigaretu, vznítil se benzin a tím většina drahých součástek a obě křídla byla zničena. Ing. Kašpar létal zde 19. června, z výtěžku letu dostala Ústřední matice školská 450K. Dne 18. září podnikl Ing. Kašpar lety v Hronově, na východ od města na tzv. „Přísečnici“. Ke konci září podnikl ještě let v Prostějově, při němž po minutovém letu poškodilo se mu levé křídlo a musel sestoupiti. Již 16. července 1910 splnomocnilo obecní zastupitelstvo po návrhu Ing. Jos. Prokopa městskou radu, aby družstvu aviatickému, právě se tvořícímu zajistila morální a hmotnou podporu. Dne 14. září 1910 ustavilo se družstvo aviatické. Přípravné práce, prováděné do té doby Spolkem techniků Východních Čech, převzal na sebe výkonný výbor přípravný, v němž zasedali: Ing. Jos. Prokop, továrník, jako předseda, prof. Jind. Kopfstein, místopředseda, Ing. V. Fejfar, jednatel.
Přísedícími byli: Vác. Hromádko, zubní lékař, bar. Artur Kraus, který jako všechny sporty i tuto věc podporoval a účinně se obětoval, cís. rada Ing. Zd. Kruliš a dr. E. Sedlák.
Městská rada převzala protektorát a ve výboru ji zastupovali: Fr. Dvořák, továrník a Fr. Vambera, ředitel cukrovaru. Výbor pracoval velmi pilně. Nejdříve se přičinil o úpravu vojenského cvičiště na pokusné letiště a postavil dva hangáry, jež byly pronajímány letcům /Bartelovi, Otčenáškovi, Šimůnkovi, slč. Bož. Láglerové, jež později startovala i na Kubě a Haiti, Kekovi, Ing. Kašparovi. E. Čihákovi aj./. Jeden z hangárů později shořel.
Na s. 254 kroniky čteme dodatek k textu ze s. 246:
„Dodatkem ke s. 246 zaznamenáváme, že vzlet aeroplánu zde uspořádal Ing. Jan Kašpar dne 19. června mezi půl 6. a 8. hod. navečer za klidného počasí na vojenském cvičišti ve prospěch Ústřední matice školské a Národní jednoty severočeské, jímž se dostalo zdařilého výtěžku 1567 K. Při vzletu účinkovala Šlemrova kapela. Dítkám a dětským kočárkům byl bez průvodu rodičů přístup zakázán. Počátek a konec letu byl oznamovám ranou z hmoždíře.
Vstupné bylo: 5, 1, 0,5 K. Celé davy putovaly k letišti, zúčastnili se též poslanci J. V. Hráský, Fr. Udržal a Pazderka. Ředitelem letu byl bar. Art. Kraus. Tři lety trvaly za mírného větru: 2.4,2 minuty. Pořádek byl vzorný.“
Na s. 255 dále čteme:
„Spolek techniků východních Čech uspořádal v hotelu „Střebských“ skvělý večírek k poctě aviatika Ing. Jana Kašpara, který vykonal zdařilé lety zde a dne 3. července v Králové Hradci. Přípitky pronesli: Jindřich Fialka, vlád. rada, poslanec Fr. Kuchynka, cís. rada Ing. Zd. Kruliš, Ing. Jos. Prokop. Při večeru zpívali: pí. Mar. Krulišová, Jan Wittoch, houslové solo přednesl virtuos Kisch. První český aviatik a mladý člověk, Jan Kašpar, plně si zasloužil této pocty.“
A na s. 258:
„Dodatkem zaznamenáváme, že Ing. Jan Kašpar podnikl též 5. června po 7. hod. k večeru na pardubském voj. cvičišti pokusný let, jemuž přihlíželo na tisíce lidí. Obletěl dvakrát letiště a po doplnění benzinu za 14 minut asi sedmkrát, na konec, opsav velkou osmu, přistál hladce za bouřlivého jásotu obecenstva. Uletěl asi 14 km.“
Vypsal:
PhDr. J. Kotyk, Ph.D.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem