Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

150 let výročí bývalé Jihoseveroněmecké spojovací dráhy z Pardubic do Liberce

obrázek k článku Česká pošta vydala k tomuto zajímavému výročí dne 22. dubna 2009 poštovní známku a dále pak obálku prvního dne (FDC) s příležitostným razítkem, na němž je domicil Pardubice. Naše pošta je sice agilní v ediční činnosti, ale poslední známka s námětem s pardubickým zámkem vyšla bohužel již v roce 1940 (!). Pravdou je, že vyšly další známky s náměty Zlaté přílby, Velké pardubické, filatelistické výstavy mládeže aj., ale náměty z města ostrouhaly...
Ale k věci : první vlak přijel do Liberce 1. května 1859. Za pozornost jistě stojí, že tato železnice je třetí nejstarší lokomotivní drahou v Čechách. Když byla v roce 1845 postavena dráha z Olomouce do Prahy, objevila se brzy nutnost železničního spojení na sever. Byly v tom důvody vojenské, protože na cestě byly pevnosti Hradec Králové a Josefov, dále pak i záležitosti s uhlím ze Svatoňovic a pochopitelně i přeprava zboží. Není tedy divu, že liberecký průmyslník Liebig požádal o koncesi, kterou dostal roku 1856. Tak byla ustavena dráha v nadpisu uvedená se zkratkou SNDVB (Südnord Deutsche Verbindungsbahn). Tedy od udělení koncese k realizaci během tří let stavělo 17 tisíc dělníků trať v nebývalém tempu, navíc i v nesnadném podhorském terénu. Tak byl spojen průmyslový sever s Vídní. Zakrátko pak železnice překročila hranice Německa Liberecko – žitavskou dráhou. Skutečnost, že trasa 160 km železnice vede do Liberce obloukem přes východní Čechy, byla způsobena právě popsanými skutečnostmi.

Tedy dodnes tento železniční spoj existuje. Jistě stojí za připomenutí, že původně z pardubického nádraží směřovala směrem ke Svítkovu a posléze odbočila na sever, přes most se dostala do Rosic nad Labem. Tam přibližně rovnoběžně se současnou tratí se dostala po oblouku až do míst, kde nynější kolejiště končí. Tam navázala na dnešní trať. Až později byl postaven nynější most (kdysi dvojkolejný) a nádraží. Ale časem i u Semil docházelo vlivem geologických poměrů k drobným změnám trasy. Za okupace pak železnice několik kilometrů za Turnovem vstupovala na německé území.
Neméně zajímavý je i úsek z Liberce do Žitavy. Pozorný cestující postřehne, že tam byla už stavba svršku připravená pro dvojkolejnou trať. Dnes je tam i další pozoruhodnost, když trať krátce před Žitavou projíždí polským územím. Můj dávno zesnulý přítel (ročník 1914) mi vyprávěl, že jeho otec právě do Liberce jezdil jako strojvůdce už začátkem minulého století. Lituji, že jsem se tehdy o to víc nezajímal, jistě mohl mít zajímavé doklady. Ale pamatoval, že to nebyla služba snadná, zažíval jak vedra, tak i zimy. Vzpomínal, jak jeho maminka mu chystávala do služby jídlo a potřebné věci. Bezesporu musí být v Pardubicích potomci železničářů, kteří před lety měli službu právě mezi Libercem a Pardubicemi. Jistě by mohli povědět více.
A tak s potěšením se tedy díváme na známku, razítko i FDC našeho špičkového umělce Jiřího Boudy a rytecké dílo Bohumila Schneidera. Určitě si pochvalu zaslouží.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem