Zveme Vás
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
11.05.2024 09:00
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
12.05.2024 07:40
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Činnost Klubu Ženské národní rady v Pardubicích v letech 1936-42
Na domě čp. 898 v Polské ulici v Pardubicích připomíná pamětní deska
pořízená roku 1947 práci učitelky Růženy Vojtěchové (1903–43) a zubní lékařky
MUDr. Vilmy Ducháčkové (1895-1944) jako „zakladatelek a předsedkyň
Rady žen v Pardubicích“. T.zv. Ženská národní rada (dále jen ŽNR) byla založena 8. dubna 1923 v Praze jako čs. pobočka mezinárodní organizace, vzniklé ve
Washingtonu roku 1888. Jejím cílem bylo dosáhnout ženské rovnoprávnosti ve
všech oborech lidské činnosti. Čs. předsedkyní ŽNR byla Františka Plamínková
(1875-1942), národní socialistka, zastřelená za okupace za odbojovou činnost
proti nacistům. Ona spoluzakládala již roku 1903 Český ženský klub a Výbor pro
volební právo žen a o 20 let později (1923) se stala zakladatelkou a 1. předsedkyní
čs. ŽNR. Od roku 1925 byla dokonce vicepresidentkou Mezinárodní ženské
rady. 1/ Vzhledem k tomu, že o činnosti ŽNR v Pardubicích nevznikla dosud žádná odborná studie 2/, pokusme se zaplnit vzniklou mezeru zatím z pramenů pardubické provenience. Zdá se, že první zástupkyní ŽNR v Pardubicích byla Anna Karásková /bytem Pardubice, Masarykova tř. 229, později Pasáž 425/, již známe z plakátů ŽNR, propagujících akce této organizace v Pardubicích v letech 1928-31. 3/ Uvítáme všechny další informace o této ženě-aktivistce ŽNR v Praze pro Pardubice.
V našem městě bylo v listopadu 1928 vylepeno provolání ŽNR k voličkám /1. 12. se konaly volby do prvních zemských a prvních okresních zastupitelstev /. 7. června 1930 místní ženy za účasti Sokola a pěveckých sborů Pernštýn a Ludmila vítaly ve 20 hod. na nádraží 250 delegátek projíždějících na kongres Mezinárodní ženské rady ve Vídni. Třetí akcí ŽNR, již známe z obrovitého plakátu vytištěného pardubickou firmou B. Turka, byl zájezd, který pořádala ŽNR v Praze ve dnech 6-7. června 1931 na Celostátní výstavu tělesné výchovy a sportu v Pardubicích, jehož vrchní pořadatelkou byla opět A.Karásková s přispěním pardubických dam – předsedkyně Ochrany matek a dětí Marie Vítkové, předsedkyně Severočeské jednoty Marie Herrmannové a dále M. Vohlídkové, M. Kropáčové, M. Vodákové, A. Vendlové, M. Beránkové, A. Faulové a A. Petrové. Dá se předpokládat, že uvedené dámy tvořily také po roce 1936 jádro nově utvořeného Klubu ŽNR v Pardubicích. Na zvacím plakátu jsou podepsány za výbor ŽNR v Praze jeho předsedkyně, tehdy již senátorka národně socialistické strany F. Plamínková, dále místopředsedkyně ŽNR Růžena Vacková, jednatelka Věra Urbanová a jednatelka pracovního odboru ŽNR v Brně spisovatelka Oldra Sedlmayerová (nar. 1884), jejíž vztah k T. G. Masarykovi nedávno analyzovala česká žurnalistika. Program zájezdu byl dvoudenní: 6. června 1931 v 17 hodin autobusový zájezd na Kunětickou horu a ve 20 hodin přátelský večer pořádáný v Živnostensko-řemeslnické besedě u divadla. 4/ Druhý den – 7. června 1931 – v 10,15 hodin členky ŽNR položily věnce u pomníku TGM na nám. Legií a pak si prohlédly nově vybudovaný letní stadion v sousedství výstavního areálu v Tyršových sadech, pak následovala prohlídka prvních výstavních pavilonů, od 13 do 14 hodin byl oběd v dnes zbořené Rotundě, od 14 do 15 hodin proběhla manifestace na obranu provdaných veřejných zaměstnankyň /zřejmě hlavní akce celého zájezdu!/. Účastnice si pak od 15 hodin mohly doprohlédnout výstavu, event. od 18 hodin absolvovat další autobusový zájezd na Kunětickou horu. 5/
Nejlepším pramenem pro zkoumání vzniku Klubu ŽNR v Pardubicích jsou deníky učitelky Růženy Vojtěchové, deponované v její rukopisné pozůstalosti ve VČM Pardubice. 6/
Nejdříve však k osobnosti pisatelky těchto deníků. Růžena Vojtěchová (1903-43), rodačka z Holic, absolventka chrudimského lycea a učitelských ústavů v Kutné Hoře a Soběslavi, učitelka obecných škol, nadaná básnířka 7/ a loutkoherečka, nadšená sokolka a od roku 1921 sociální demokratka 8/, členka učitelské jednoty Budeč, jednatelka tiskového družstva Naše budoucnost, členka Svazu národního osvobození a spolku Krematorium, „naše skvělá řečnice“, jak ji nazval Bohumil Laušman…
Z jejích deníkových záznamů z roku 1934 lze poprvé zjistit její zájem o činnost ŽNR. 22. listopadu t.r. píše: „Ondy jsem louskala časopis ŽNR. Pořádají večeře nebo čaje, scházejí se s Plamínkovou v čele, debatují, baví se. Některé jejich odbory pracují velmi pěkně, takový odbor „Vnitřní svoboda ženina“ má týdně schůzku, kde je referát o nějaké knize a pak debata.“ 9/ Její zájem o ŽNR však ještě zintenzívněl spoluprací s MUDr. Vilmou Ducháčkovou (1895-1944) hlavně roku 1936. Tato zubní lékařka, rodačka z Želče u Tábora, žila v Pardubicích od roku 1924. S R. Vojtěchovou se poznaly v Havlíčkově ulici čp. 1016, kde obě bydlely v podnájmu. Od roku 1932 pak bydlely spolu v Tusarově ul. čp. 898 / dnešní Polská ulice/, kde měla v 1. patře dr. Ducháčková stomatologickou ordinaci. Ve 2. patře byly soukromé byty. 10/ Dr. Ducháčková byla podobně jako učitelka R.Vojtěchová ctitelkou osobnosti i díla T. G. Masaryka, ale nebyla členkou žádné politické strany, jen Ústředního sdružení lékařů, Spolku čs. zubních lékařů a Společnosti Čs. červeného kříže, řízené dr. Alicí Masarykovou. V trhacím závěsném kalendáři na rok 1936 učitelky R.Vojtěchové 11/ můžeme nalézt celou chronologii vzniku Klubu ŽNR v Pardubicích.
8. ledna t.r. čteme: „Dopis ŽNR.“ Následující den: „Dopoledne pracuji na opravě stanov ŽNR, o půl 4. s nimi na Okresním úřadě u Ihla 12/, pak výbor Budče, mluvíme s Netušilovou o ŽNR.“ 14. ledna: „Připravuji pozvánky na schůzi ŽNR.“ 13/ 23. ledna: „Dopoledne se stanovami na Okresním úřadě.“ A dále: 27.1.: „Večer výbor ŽNR.“ 29. 1.: „Odpoledne úřaduji pro ŽNR, dopis ŽNR.“ 5. února 1936 oslavila R.Vojtěchová své 33. narozeniny. Kalendářní záznamy pokračují: 24. 2.: „Došel dopis ŽNR.“ 27. 2.: „Večer bez paní doktorky /roz. Ducháčkové-pozn.J.K./ v ŽNR.“ 6. 3.: „Příprava na schůzi KŽNR do Prahy.“ 9. 3.: „Přípravný výbor KŽNR.“ 19. 3.: „45 pozvánek ŽNR.“ 13. 3.: „Důvěrná členská schůze ŽNR.“
Klíčovým datem pro vznik Klubu ŽNR v Pardubicích je 19. březen 1936. Růžena Vojtěchová si zapsala do kalendáře tohoto dne: „Odpoledne zápisy ŽNR. Přednáška, valná a výborová schůze.“ Podrobnějším informátorem je městská kronika z let 1934-65, která uvádí: „Dne 19. března ustaven byl v hotelu Veselka pracovní klub významné organisace Ženské národní rady. Před schůzí, kterou řídila učitelka Vojtěchová, promluvila o vzniku ženského hnutí, o organisaci ŽNR a její práci dr. ing. Zlesáková-Nosálová z Prahy. Na schůzi zpíval spolek „Suk“. Předsedkyní byla zvolena MUDr. V. Ducháčková, jednatelkou K. Netušilová.“ 14/ Podle kalendářních záznamů R. Vojtěchové z roku 1936 se však zdá, že veškerá tíha administrativy pardubické ŽNR ležela prakticky na ní. Např. 26. 3.: „Celý den okolo záležitostí ŽNR.“ Hned následující den osobní stesk: „Nervy kiksají. Oběsila bych se.“ Pracovní vytížení R. Vojtěchové bylo tedy enormní, od roku 1935 byla i redaktorkou vlastivědného žurnálu „Krajem Pernštýnův“ po zesnulém F. K. Potěšilovi…A 31. 3.: „ŽNR.“ 2. 4.: „ŽNR – přednáška pí Hanouskové.“ 20. 4.: „Večer výbor a členská schůze KŽNR.“ A v květnu: 6. 5.: „Dopis prof.Charvátovi a ŽNR.“ 11. 5.: „V ŽNR.“ 18. 5.: „V členské schůzi ŽNR mluvím o paní Masarykové /roz. Charlottě, manželce TGM-pozn. J. K./ Dojetí posluchaček.“ 24. 5.: „Vyřizuji korespondenci ŽNR.“ A v červnu: 2. 6.: „Čtu „Knihu života“ od Plamínkové.“ 8. 6.: „Večer výbor KŽNR.“ 15. 6.: „Připravuji přednášku o pres. Benešovi pro večerní členskou schůzi KŽR.“ V červenci: 2. 7.: „Korespondence KŽNR.“ 25. 7.: „Odpoledne dopis ŽNR.“ 29. 7.: „Dopis z ústředí ŽNR. Posílají přihlášky!“ A na podzim: 14. 9.: „Večer výbor KŽNR.“ 19. 10.: „Členská schůze KŽNR.“ 31. 10.: „V Národním domě /na Vinohradech-pozn.J.K./ mluvila jsem s V.Benešem /bratrem presidentovým-pozn. J. K./ a dr. Horákovou /Miladou-pozn. J. K./.“ 9. 11.: „Dopis A. Masarykové, večerní výbor KŽNR.“ A před Vánocemi: 22. 12.: „Oběd v Ženském klubu v Praze.“ Domnívám se, že v Národním archivu v Praze na Chodovci by se ve fondu ŽNR jistě našly další doklady čilého styku pardubického Klubu ŽNR s pražským ústředím a zřejmě i odpověď na prosté konstatování R. Vojtěchové v nedatovaném materiálu „Program kulturní práce žen“, že je jen jedno menší město, kde byl ustaven KŽNR. Šlo o Pardubice v roce 1936? Nevíme…
Další informace o osudech a akcích pardubického KŽNR najdeme opět v kronice města 1934-65. K roku 1937 uvádí: „Klub ŽNR uctil památku prvního presidenta ČSR 4. října v sále na Veselce. Smuteční schůzi zahájila paní MUDr. V.Ducháčková a oznámila, co učinil klub ve dnech smutku minulého září /telegram, věnce v Praze a zde/. Paní Matlasová-Vaníčková osvětlila, proč mají čsl. ženy blízký vztah k presidentu Masarykovi, prof. Kalhousová přednesla báseň a řídící učitelka A.Všetečková a dr. M. Rezková přečtly z knihy Herbenovy /zřejmě Herbenův životopis TGM-pozn. J. K./. Po přednesu Dvořákovy symfonie z gramofonové desky byla reprodukce presidentova poselství v parlamentě.“ 15/ V roce 1938 pak nacházíme v městské kronice poslední dva záznamy o práci KŽNR v Pardubicích: „Klub ŽNR /odbor hospodyňský/ pořádal 8. února v hotelu Veselka přednášku „Dieta a dietní kuchyně“ M. Horákové-Puchové, odborné učitelky VESNY, kterou doplnila po stránce lékařské MUDr. M. Rezková.“ 16/ Záznam z dubna 1938 je zvláště cenný, protože ukazuje rozvoj klubových aktivit: „Klub ŽNR konal 4. dubna výroční členskou schůzi. V uplynulém období bylo konáno 12 schůzí výborových a 9 členských, 1 schůze veřejná a 1 slavnostní večer. Na členských schůzích bylo proneseno 12 přednášek a proslovů. Klub má 2 odbory, literární a hospodyňský.“ 17/ Z roku 1939 známe pak z pozůstalosti R.Vojtěchové její přednášku na členské schůzi KŽNR /to již byla jeho předsedkyní/ 23. ledna „Po Mnichovu“, inspirovanou prosincovou přednáškou univ. prof. Alberta Pražáka o Bohuslavu Balbínovi a přednášku z 19. 2. t.r. na téma: „Branná výchova žen dříve a nyní.“ 18/ Nastával čas zkoušky… ŽNR nacisté rozehnali roku 1942, ale již 14. října 1941 byly v Pardubicích zatčeny R. Vojtěchová a dr. V. Ducháčková za svou odbojovou činnost proti Říši jako členky krajského výboru PVVZ /Petičního výboru Věrni zůstaneme/, jenž byl součástí ÚVOD /Ústřední vedení odboje domácího/. 19/ Je jistě zajímavou skutečností, že pro myšlenku odboje získala obě statečné pardubické ženy JUDr. Milada Horáková, zatčená 2. srpna 1940 na Vršově u Horního Bradla…
Poznámky:
1/ Encyklopedie českých dějin, vyd. Reader’ s Digest Výběr Praha 2008, heslo Plamínková F., s. 319.
2/ ZKPP zveřejnily v roč. 1982 /č. 3-4/ seminární práci I.Dobiášové z pardubického gymnázia „Ženy-hrdinky“ o MUDr. V. Ducháčkové a R. Vojtěchové. Práce inspirovala studentku historie na FF UP v Olomouci M. Velechovskou k napsání bakalářské práce „Život a role MUDr. V. Ducháčkové a R. Vojtěchové v odboji na Pardubicku za 2. světové války /obhájeno r. 2009, 53 s./, v níž se však autorka činnosti ŽNR věnuje jen okrajově. Zmíněnou bakalářskou práci chceme letos uveřejnit v edici AB-Zet Pardubicka.
3/ SokA Pardubice, fond Plakáty ve spisech OÚ Pardubice.
4/ Dnešní Čínská restaurace na Smetanově náměstí.
5/ Zájezd ŽNR do Pardubic potvrzuje i výstavní katalog /tiskl V. Vokolek 1931/, kalendář akcí, s. 141.
6/ VČM Pardubice, fond Slavín, pozůstalost R.Vojtěchové R 357, uspořádaná V. Vokolkem.
7/ Její básně uchované ve fondu R 357 čekají ještě na svého literárního historika a editora.
8/ Do roku 1921 byla členkou národně demokratické strany K. Kramáře, kam ji získal F. Kačer z Holic.
9/ Deníky R. Vojtěchové, R 357/3.
10/ Podle bakalářské práce M. Velechovské /pozn. 2/.
11/ Deníky R. Vojtěchové, R 357/4.
12/ Bohdan Ihl, oficiál OÚ Pardubice, měl na starosti evidenci a registraci pardubických spolků.
13/ Z fondu R 357/8 z materiálu „Program kulturní práce žen“ se dozvídáme, že na první výzvu v novinách o založení KŽNR se přihlásilo 15 žen. Na přednášce F.Plamínkové v Pardubicích 12. 11. 1935, uspořádané přípravným výborem KŽNR, bylo přítomno 160-170 žen „všech stavů, jen smetánka schůzi ignorovala.“
14/ SokA Pardubice, kronika města Pardubic 1934-65, r. 1936, s. 157. 15/ Tamtéž, r. 1937, s. 207.
16/ Tamtéž, r. 1938, s. 228.
17/ Tamtéž, r. 1938, s. 244.
18/ VČM Pardubice, R 357/13.
19/ O odbojové práci obou žen viz rkp práce M. Velechovské.
