Zveme Vás
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
11.05.2024 09:00
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
12.05.2024 07:40
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Osmdesátlet od Výstavy tělesné výchovy a sportu - procházka výstavištěm
V minulém díle jsme si představili, jak vznikla myšlenka na pořádání Výstavy
tělesné výchovy a sportu Republiky Československé v roce 1931. Nyní se Vám
budu snažit přiblížit, jak celý výstavní areál vypadal.Velkou výhodou výstaviště byla především skutečnost, že celý areál byl situován přímo do středu města. Hlavní vstup na výstaviště tak vznikl v prostoru dnešního náměstí Republiky na úrovni spojnice dnešní budovy potravinářské školy a kostela sv. Bartoloměje. Zde byly pro vstup a kontrolu počtu příchozích poprvé využity turnikety. Zajímavostí bylo, že poměrně dlouho nebylo jasné, kde bude vstupní brána postavena: „Někteří chtí bránu v těch místech, kde je z dřevěných trámů naznačena a v téže velikosti. Jiní pak chtí, aby brána byla posunuta zpět do náměstí, asi do poloviny budovy musejní. Nesprávnější názor však bude té skupiny, která chce, aby brána byla posunuta hodně do náměstí, až k samé Anglobance, a aby byla velikých, monumentálních rozměrů,“ napsal Východočeský republikán 27. 2. 1931, tedy tři měsíce před zahájením výstavy. Hned za vstupní bránou se nacházel nově postavený Hlavní výstavní palác, který byl již tehdy budován pro účely budoucího Průmyslového muzea, které se do budovy dnešní budovy potravinářské školy nastěhovalo po skončení výstavy. V přízemí této třípatrové budovy postavené dle návrhu architekta Karla Řepy se nacházely expozice jednotlivých sportovních odvětví. Prezentována zde byla zejména atletika, box, šerm, plavání, veslování, cyklistika, jezdectví, házená, lyžování, ale třeba i skauting. Druhá část expozice v přízemí patřila Zdravotní radě Čsl. všesportovního výboru. V rámci těchto zdravotních expozic se na výstavě prezentoval např. Čs. červený kříž, prezentovány zde byly účinky sportu na lidský organismus. To vše bylo doplněno rentgenovými snímky či grafy, součástí byla i prezentace Jedličkova ústavu pro zmrzačelé. Zajímavá byla i prezentace studie o psychologii davu při sportovních podnicích.
Uprostřed vstupní haly přízemí hlavního výstavního paláce pak návštěvníci nemohli zcela jistě přehlédnout propagační mapu zeměkoule, která dokumentovala, kde všude se českoslovenští sportovci úspěšně představili a reprezentovali ve světě.
V dalších patrech budovy se prezentovaly jednotlivé zájmové spolky. Svou expozici zde měli Sokolové, Skauti, Orlové, Svaz lyžařů Republiky Československé (RČS), Bruslařský svaz RČS, Selská jízda RČS, Svaz Junáků a mnohé další.
V místech, kde dnes stojí přístavba potravinářské průmyslovky, stával Administrační pavilon, přibližně v místě dnešního Domu hudby pak stál Pavilon aviatiky postavený dle návrhu ing. arch. Potůčka, před jehož vstupem byla socha ing. Jana Kašpara. Pavilon měl hlavní budovu a dvě postranní křídla. Hlavním vystavovatelem zde byl Aeroklub Republiky Československé,
levé křídlo patřilo Leteckému oddělení ministerstva veřejných prací, v pravém se prezentovalo letectví u ministerstva národní obrany. V hlavní hale pavilonu bylo umístěno letadlo ing. Kašpara zapůjčené pro tyto účely technickým museem v Praze. Návštěvníci si zde mohli prohlédnout trofeje, které získali českoslovenští letci v zahraničních i domácích soutěžích, v rámci expozice Aeroklubu Republiky Československé se zde prezentovaly aerokluby v Plzni, Pardubicích a Brně. Speciální expozice byla věnována památce ing. Jana Kašpara. Dominantou levého křídla paláce pak bylo první čs. dopravní letadlo Aero A-10 používané v roce 1923 Československými aeroliniemi na trati Praha – Bratislava, zajímavá byla také světelná letecká mapa republiky či modely letadel A 35 a A 38.
V sousedství Pavilonu aviatiky byl dle návrhu ing. arch. Potůčka postaven Vládní pavilon. Dominantou vstupní haly pavilonu byla socha prezidenta T. G. Masaryka od prof. Španiela. Expozice ministerstva obchodu, průmyslu a živností seznamovala návštěvníky s turistikou a zimními sporty. Expozice ministerstva veřejného zdravotnictví v rámci vládního pavilonu představovala rozsah podpory ministerstva na činnost spolkovou, na výstavby tělocvičen, sportovišť, vzdělání či vědecký výzkum. Ministerstvo národní obrany ve své expozici prezentovalo tělocvik v armádě, rozcvičkami počínaje a brannou výchovou vojska konče.
Rozsáhlá byla expozice ministerstva školství a národní osvěty, která se dělila na tři části. První část prezentovala školství obecné, druhá pak školství střední a třetí část seznamovala návštěvníky se sportem na vysokých školách. Expozice ministerstva pošt a telegrafů byla rozdělena do tří oddílů. Průčelní stěna expozice byla věnována telefonu, pravá stěna byla vyhrazena autobusové dopravě a levá stěna rozhlasu. Velká mapa republiky v průčelí znázorňovala telefonní spojení všech významných turistických krajů a hor. V rámci expozice byly prezentovány také československé poštovní známky. Expozice znázorňovala pomocí diagramů a grafů, jak probíhá předávání rozhlasových zpráv o průběhu závodů. Zajímavostí byla také vystavená telefonní ústředna firmy Telegrafia, která nebyla pouze výstavním exponátem, ale skutečně zajišťovala vzájemné propojení všech telefonních stanic v rámci výstaviště. Nechyběla ani projekce několika zajímavých filmů, mezi nimiž to byl i snímek „Pošta v Krkonoších“, který znázorňoval, jaké potíže musejí překonávat listonoši či telefonní montéři při vykonávání svého povolání. Zajímavý byl i model znázorňující časový vývoj rychlosti v dopravě mezi Prahou a Pardubicemi, tedy jak rychle se jezdilo za idylických časů na počátku automobilismu a v době konání výstavy. V části expozice věnované rozhlasu byla na gramofonových deskách prezentována nejzajímavější sportovní utkání, u kterých byl rozhlas. Součástí byla také podrobná mapa Krkonoš, kde byly vyznačeny pro turisty a lyžaře sloužící poštovny, telegrafní stanice, kilometry telefonního vedení a autobusových tratí.
Zajímavá byla i expozice ministerstva železnic. Zde byla již tehdy prezentována studie na přestavbu železničního uzlu Pardubice s „řešením přechodu dráhy přes silnici a spojením dvou tratí dosud se křižujících v nestejné úrovni,“ uvádělo se v publikaci Tělovýchova a sport RČS na výstavě v Pardubicích 1931. V rámci expozice byly na výstavě představeny také nejnovější rychlíkové lokomotivy pro rychlost 110 km/h. Na grafech pak byl představen vývoj hustoty vlaků na trati Praha - Česká Třebová od roku 1867 do roku 1930. Další expozice v pavilonu patřily ministerstvu vnitra, ministerstvu zemědělství, které prezentovalo význam pozemkové reformy pro tělovýchovu či ministerstvu veřejných prací.
V prostoru, kde dnes do Sukovy třídy ústí ulice Na hrádku, tedy proti hlavnímu schodišti do Tyršových sadů, stával Pavilon umění. Jeho autorem byl arch. Karel Řepa. Zde se nacházela umělecká díla několika uskupení, jako například sdružení Hollar, Kruh výtvarných umělkyň, Klub výtvarných umělců Aleš v Brně, Spolek výtvarných umělců Mánes v Praze a dalších uskupení.
Hned vedle se nacházel Pavilon měst. Zde se prezentovaly sportovní aktivity jednotlivých měst Československa. Samostatnou expozici zde měla Praha, která prezentovala například sportovní aktivity dětí předškolního věku v mateřských školách, fotografie dokumentovaly, jaká dětská hřiště jsou na území Prahy budována, představena byla také péče o školní mládež např. ve školních tělocvičnách. Další expozice zde pak měla další města, jako např. Brno, Bratislava, Hradec Králové, Chrudim, Hlinsko, Nový Bydžov, Jaroměř, Dvůr Králové nad Labem, Tábor, Znojmo, Lázně Bělohrad či Luhačovice. V sousedství Pavilonu měst se pak nacházel Pavilon bytové kultury. Ten byl do areálu výstaviště navržen až dodatečně a nacházel se na samém konci výstavního areálu v místech poblíž dnešní křižovatky Sukovy třídy s ulicí Sladkovského. Autorem pavilonu byl ing. arch. F. Potůček. Zde se prezentovala například firma Šindelář, hudební nástroje Pardubice, Antonín Petrof, továrna na piana Hradec Králové, Východočeská Vesna Pardubice, Detva, umělecký průmysl Bratislava, Vadas Pardubice, továrna na nábytek Frynta Trutnov, Vondráček Jar. americká kamna Praha a mnohé další. Celkem se v tomto pavilonu představilo na 54 firem z celé republiky.
Za tímto pavilonem se již nacházela vstupní brána k nově zbudovanému Všesportovnímu stadionu. Všechny výše uvedené pavilony stávaly na tzv. terase, která byla vyvýšena a nabízela tak nádherné výhledy na druhou část výstaviště i na pardubický zámek. Druhá část výstaviště byla zbudována v parku pod zámkem, výstavní pavilony se nacházely podél hlavní cesty vedoucí od hlavních přístupových schodů do parku směrem k Labi. Prvním pavilonem hned pod schody byl Pavilon města Pardubic. Zde se prezentovaly mimo jiné: Tělocvičná Jednota Sokol Pardubice I. a II., Východočeský jezdecký klub, Dělnická tělocvičná jednota, Východočeská župa fotbalová, Východočeský aeroklub, Liga motoristů, Městská spořitelna, Občanská záložna, Město Pardubice, Sportovní klub Slovan a mnohé další, celkem 29 organizací.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 5-6/2011 nebo v našem E-shopu.
