Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Byla pernštejnská reliéfní deska nad severním portálem vstupu do kostela sv. Bartoloměj e určena pro tento kostel?
K shromáždění následujících indicií mě přivedla votivní deska nad severním
portálem vstupu do chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích, jež jednoznačně
hovoří o zámku, městě a klášteru.Nad římsou severního portálu datovaného rokem 1519 je mezi dvěma žlábkovitými lisenami zasazena mramorová votivní deska. Tato deska je zhotovena italskými kameníky vynikající úrovní o rozměrech: výška 233 cm, šířka 195 cm. Horní třetinu votivní desky zabírá devítiřádkový nápis gotickou minuskulí o znění:
„Wylem z Pernsstayna a na helffensstaynie . byl. hoffmi / strem . naywyssim kralovstwy . czieskeho. XXVIII leth / potom . vrzad . zdal Wladislawowi krali vherskemu / A czieskemu zc . pronedostatek zdrawi y leth swych ten / tento zamek y toto myesto wystawiel . y klasster tento / kupohrzebu rodu swemu vdielel Acz se kdo toho . rodv chczetv. klasti . neb pohrzeb starodawny swvy / diediczny ktery zpvsobili przedkowe gich magi w / markrabstwy moravskem w daubrawnikv v pernsstayna“.
Pod tímto nápisem je zobrazen legendární výjev rodu Pernštejnů – uhlíř ve starodávném kroji vede za houžev chřípím provléknutou zkroceného zubra. V pravé ruce drží sekeru. Spodní část desky nese gotickou minuskulí napsaný třířádkový vývod rodu Pernštejnů: Waiwod Wilema z pernsstaina zc Jan z bohunku z katherzina z elsska z pernsstaina lomniczesstermberka wartemberka
Pod tímto nápisem jsou příslušné čtyři znaky: Pernštejnů – zubří hlava, pánů z Lomnice – křídlo, pánů ze Šternberka – osmipaprsková hvězda a pánů z Vartenberka – kolem rozpolcený kříž. Pod znaky se nachází třetí nápis psaný gotickou minuskulí: „Woytiech z pernsstayna wede zvbra“.
Na římse nad portálem je na pískovcovém vlysu nápis psaný kapitálou přizdobenou částečně unciálními prvky. Vlys je nesen rýhovanými postraními polosloupy s korintskými hlavicemi s textem:
„WYLEM + Z PERNSSTAYNA + A NA + / HELFENSSTAYNYE + ETCETERA + LETA MoVoXIXo“.
Nebudu zde zabíhat do všech podrobností stavby, ale pouze poukáži na stavební nesourodost této severní stěny kostela. Okno nad severním portálem je pozdně barokní. Severnímu průčelí a celému kostelu dominuje raně renesanční portál s pozdně gotickým nástavcem, kde je umístěna nápisová deska a reliéf s erbovní pověstí.“ 1/
Pernštejnské reliéfy pocházející z jednoho období 1507 – 1515 jsou známé čtyři. Na Kunětické hoře, kde se předpokládá, že je jeho původní umístění, dále na pardubickém zámku, kde je uznáno, že sem byl přenesen a v Litomyšli, kam byl pravděpodobně též přenesen. Čtvrtý, nad severním portálem sv. Bartoloměje v Pardubicích, se nachází také na druhotném místě. Odkud tedy mohl být přenesen, když mluví o zámku a klášteře? Všichni doposud bez výhrad, alespoň mi nejsou známé, předpokládají, že mohl být přenesen pouze v rámci objektu kostela sv. Bartoloměje.
Zámek v Pardubicích máme, klášter také, i když lokace kláštera není doposud jednoznačně vyřešena. Úvahy o klášteře u sv. Bartoloměje se opírají i o výše zmiňovanou votivní desku. Ale co když – i přes tyto argumenty – nápis na reliéfní desce hovoří o nepardubické lokalitě?
Vždyť jako pohřebiště si kostel sv. Bartoloměje vybral – dá se říci – pouze Vojtěch z Pernštejna (1479 – 1534) pro sebe a svoji rodinu. První pohřby spojené s rodem Pernštejnů jsou až z roku 1526, a to Veroniky z Pernštejna, dcery Vojtěcha. Mezi lety 1519 a 1526 zde žádný pernštejnský příslušník pohřben nebyl a ani zde nebyla vybudována žádná pohřební krypta odpovídající váženosti tohoto rodu.
Výňatky z prvního posledního pořízení Viléma z Pernštejna (1438-1521): 2/ – nadání pro Doubravník
30. IV. 1515 Vilém z Pernštejna přímo hovoří o tom: „…což se Dúbravnicského kláštera dotýče, kdež my se kladem, takto jsem tu věc před se vzal a zřídil a zřizuji: bude-li pán Buoh ráčiti a jeho vuole svatá v tom bude, aby tu i tělo mé také odpočívalo i jiných z rodu našeho, ač toho pán Buoh všemohúcí kterým přiti ráčí; a na potomní časy zpuosobil jsem, jestli vuole pána Boha všemohúcího, aby tak bylo, a mniši aby tam uvedeni byli, a oopatření jich takové aby bylo, aby se jim dávalo sto gr. míšenských do roka do toho Dúbravnického kláštera.“ 3/
Dalších 40 kop míšeňských má být dáváno na provoz doubravnického špitálu. Vilém naznačil, že vlekoucí se uvedení mnichů do uprázdněného kláštera nastalo vlivem odporu dosavadního doubravnického faráře Linharta. Bude je tak možno realizovat teprve po jeho smrti či odchodu z Doubravníka. Co se týkalo vlastní stavby klášterních budov, žádá Vilém, aby jeho synové "ten klášter vždy pomalu opravovali a cihlů přikryli, i na to myslili, aby se v něm nový kuor udělal, ač já jeho za živnosti svej nedám udělati, a vždy aby se opravoval od vás i od vašich potomkuov... než k pajše nic zvláštně abyšte nenakládali.“ 4/
V další části textu po nadání pro pardubický klášter opětovně hovoří: „… také za to prosím, když by koli pán Buoh smrt na mne dopustiti ráčil, abyšte mne v Dúbravnickém klášteře položili v hrobě mého otce mého, a ten klášter vždy pomalu opravovali a cihlů přikryli, i na to myslili, aby se v něm nový kuor udělal…“ 5/
– nadání pro Pardubice v kšaftu z 30. IV. 1515:
„…což se Pardubského kláštera dotýče, těm kněžím aby Vojtěch dával, který se jemu dostal, na budúcí časy sto gr. míšenských do roka, a chudým do špitále Pardubského XXX gr. míšenských do roka, a chléb a pivo chudým do toho špitála, tak jakož se za mne dává.“ 6/ O kostele se tam hovoří jen okrajově, a to ještě jako o klášterním bez uvedení nadace.
Listinou z 6. XII. 1516 Vilém z Pernštejna nahrazuje své původní nadání minoritskému klášteru v Pardubicích z 80 na 100 kop gr. míš. ročně. Dále jim přiznává takový důchod, „aby služba boží v tom kostele díti se mohla na věčné časy... a ten klášter jsem jim poddal a poddávám nyní i na budoucí časy, aby oni tu pánu Bohu sloužiti mohli“ Vilém k tomu mimo jiné ještě dodává: „a víc-li jim co zbude, aby to na kostel neb na svůj klášter aneb na kostelní věci vynaložili“. 7/ 5. IX. 1520 v druhém posledním pořízení Vilém z Pernštejna spíše ještě přitvrdil požadavky ohledně doubravnického kláštera: „aby jej zespolka opravovali: pak prostě aby Vojtěch syn muoj do desíti let vždy každý rok sto kop míšenských naň dal na stavení a na opravu, a Jan z svého dílu též do desíti let každý rok sto kop míšenských. A Jan k tomu dílu a stavení aby přihlédal a to opravoval, aby se udělal a opravil na místo, jako sluší, a cihlú přikryl. Pakli by kdy z dopuštění božího ten klášter zšel a přišel k jaké zkázi jakžkoli, tehdy Jan a Vojtěch synové moji aneb potomci jich ten klášter aby zase stavěli a opravovali, dokudž by jeho zase na místo neudělali“. 8/
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 7-8/2011
Zprávy KPP číslo 7-8/2011 můžete zakoupit v našem E-shopu.
