Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Hospodářský vývoj Pardubic (ve stručné komparaci s Hradcem Králové a Chrudimí) v počátcích moderního průmyslového věku
Pro vznik moderního průmyslu byly na Pardubicku a v celém regionu
východních Čech vytvořeny vhodné podmínky.1 V první polovině 19. století
byly východní Čechy typicky zemědělským krajem. Ve druhé polovině 19. století pak agrárně průmyslovou oblastí. Ve východočeské oblasti vznikal převážně
spotřební průmysl s velkou rozdrobeností do celé řady měst a obcí. To platilo
i pro Pardubice. I když postupem doby mnohá specifická výrobní odvětví vynikla,
ponechal si onu vysokou „oborovou členitost“ pardubický průmysl vlastně
až do dnešní doby.Počet obyvatel byl v Pardubicích na počátku 19. století též velmi skromný. Sledování demografického růstu obyvatelstva je jedním z ukazatelů růstu hospodářského významu Pardubic. Demografický nárůst bude zřetelnější, dá-li se do komparace se sousedními hospodářskými regiony, Hradcem Králové, který však byl v první polovině 19. století ještě vojenskou pevností, a Chrudimí. Je však třeba zdůraznit, že ani jedno ze tří sledovaných měst nebylo na počátku 19. století nijak veliké počtem obyvatel. Pardubice měly na počátku 19. století větší význam jen jako sídlo největšího komorního panství v Čechách. Dále byly Pardubice sídlem vojenské posádky, kde se střídali huláni, husaři a kyrysníci. 2 Okres Pardubice vznikl při novém správním rozdělení českých zemí v roce 1850, kdy ve městě zahájilo činnost c. k. okresní hejtmanství (okresní úřad). 3 Okresy Pardubice, Hradec Králové a Chrudim tvořily samostatné industrializované celky, z nichž Pardubice vycházely podle statistiky oproti sousedním městům Hradec Králové a Chrudim ne zrovna nejlépe. Situace se však postupně zlepšovala v poslední třetině 19. století a především na přelomu 19. a 20. století. Demografický nárůst měl nastat až v průběhu druhé poloviny 19. století a především na přelomu 19. a 20. století. Tento růst pokračoval bez výraznějších výkyvů až do druhé světové války. 4 Každé ze sledovaných měst (Hradec Králové a Chrudim pouze okrajově pro komparaci) mělo v hospodářském vývoji různé podmínky. Ekonomické, sociální a kulturní vlivy se podílely v různé, větší či menší míře svými strukturami a specifikami. Na základě těchto specifik pak ve sledovaných městech vznikla rozdílná výrobní odvětví a stala se základem k dalšímu úspěšnému hospodářskému vývoji celého regionu. Vybudování pardubického železničního uzlu na trase Olomouc-Praha představovalo spolu s demografickým nárůstem a postupným vznikáním základů ekonomické struktury v průběhu 19. století nejdůležitější faktory pro hospodářský růst Pardubic. Právě železnice se stala jedním ze symbolů průmyslové revoluce jako takové. Roku 1860 založila francouzská společnost továrnu na impregnaci telegrafních sloupů poblíž Rosic n. Labem. Velkým podnikem se stala od roku 1867 Wertheimerova továrna na čištění lihu (pozdější firma Hobé a. s.). V jejím sousedství na tzv. Plockově pozemku vyrostl roku 1871 akciový pivovar, proslavený především 19. stupňovým Porterem. Již od roku 1869 pracovala pardubicko- -rosická cukerná rafinerie. Největší firmou však byla od roku 1889 rozsáhlá čistírna petroleje vídeňského podnikatele Davida Fanto (na jejím místě stávala původně parafírna). Své místo v podnikání si již vydobyly též Hnátkova olejna a továrna na oleje a tresti B. Součka. Existovala již továrna na mazadla a barvy Františka Kosteleckého, továrna na likéry A. Steinera a koželužna A. Červeného. Velkou tradici měly v Pardubicích strojírenské podniky. Již v roce 1870 založil Josef Prokop první slévárnu. Po několika letech se továrna na mlýnské stroje (pozdější Továrny mlýnských strojů) stala jednou z největších v celé monarchii a po roce 1918 i jednou z největších v ČSR. Již před první světovou válkou se specializovala na výrobu mlýnských strojů a vodních turbín. Jednalo se prakticky o konkurenci židovské firmy Hübner a Opitz, která vznikla již v roce 1866 a specializovala se zpočátku na výrobu tzv. francouzských mlýnských kamenů. Jejím nástupcem se stal Ing. Hošťálek, který firmu rozšířil o výrobu rámových pil. Další významnou firmou se stala roku 1892 strojírna a mostárna Aloise Rainberga. Z dalších strojíren jmenujeme firmu Františka Dvořáka, továrnu na železné portály Emanuela Krause, strojírnu bratří Macháňů a Vavřeny, Viléma Čížka, Josefa Poláčka, Františka Kalivody a Strejčka, slévárnu B. Šilhavého, Antonína Bareše a především kotlárnu J. Voltnera. Na přístroje jemné mechaniky se specializovaly firmy Františka Štěpánka a J. Vadase. Roku 1892 vznikla velmi známá dopravní (zasílatelská) firma Kerhart a Tachecí, která vlastnila i sklad dříví poblíž železničního nádraží. Později přibyly Polákova pila, pila Ing. J. Kašpara, pila V. Hořeňovského a Františka Zahálky. V této dekádě vzniká i továrna na kopyta Jana Svobody, vynikající Mauthnerova i E. Štětkové továrna na hole, Josefa Doudy, J. Broda a Picka a Ganze továrna na kuřácké potřeby. Velký ohlas získala na konci 19. století řezbářská dílna S. Sýkory, Forchtsamova dílna na intarzie a varhanářská dílna J. Šturmy. Perleťářské výrobky firem J. Novotného a F. Kuchynky putovaly daleko do zahraničí. Z dalších známých firem, které tvořily onen pomyslný „pilíř“ podnikání v Pardubicích, jmenujme továrnu na výrobu šamotového zboží Františka Štěpánka, továrnu na kartonáže H. Neumana, výrobu provazů J. Kolaříka (jeho závod bude v době meziválečné sousedit s velmi populární firmou Radio Koten) a brusírnu skla Františka Waltera. Od roku 1906 pracovala též známá továrna na kartáčnické zboží Josefa Černohouse (v jeho příbuzenstvu bude i Ladislav Pravec, vlastnící známou zasílatelskou firmu). Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 1-2/2012.
