Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

05.05.2024 07:55

Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice

Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

05.05.2024 08:35

Rozhledna Milíř

Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

Stalo se za bílého dne...!

obrázek k článku (kriminální případ Josefa Kulíka)
Autor se předem omlouvá za některé informace, které mohou vyvolat nelibost, i přesto, že se pokusil podrobnému popisu nejhrozivějších faktů vyhnout. Tyto řádky se nepíší lehce, i když fakta do sebe zapadají a pro historika se jedná o dávno uzavřený případ. Tak trochu jsem sbíral odvahu vyvolat téměř padesát let staré archivní strašidlo pod názvem Josef Kulík- případ bestiální dvojnásobné vraždy, ke které došlo 29. 7. 1963 v Pardubicích. Spis okresní prokuratury, který leží přede mnou ve Státním okresním archivu Pardubice, není tlustý, ale těch několik stránek stačí k tomu, abych několikrát zvednul hlavu a nechal myšlenky, které jsou na papíře, vyprchat pohledem na Bělobranské náměstí. Nedaří se mi to!
Ne náhodou jsem si vzal jako vzor nadpisu svého článku slavný film Stalo se za bílého dne (Es geschat am hellichten Tag) z roku 1958, režiséra Ladislava Vajvoda, kde hlavní roli komisaře, pátrajícím po bestiálním vrahovi, sehrál Heinz Rühmann. Film svým dějem předběhl pět let skutečný smutný příběh, který se odehrál v Pardubicích. Zdánlivě film nemá s pardubickým případem nic společného… jedno však ano…jednalo se o vraždy dětí.

Dříve, než jsem usedl v pardubickém archivu ke složce Okresní prokuratury v pardubickém archivu, sešplhal jsem z valu, lemující železniční tunel na trati Pardubice –Rosic n.Labem, k malému pomníčku. Jinak se k němu dnes člověk nedostane, ledaže by porušil bezpečnostní pravidla a přes zákaz prošel tunelem od hlavního nádraží. Pomníček stojí po pravé straně jen několik metrů od výjezdu z tunelu. Je tak malý a skromný, že ho drtivá většina cestujících prostě zrakem mine. Neznají ho dokonce ani místní. Nápis na něm je lakonický: „V těchto místech rukou vraha zahynuli 29. 7. 1963 Vladimír Drtina ve stáří 6 roků, Olín Křenek ve stáří 9 roků“.
Již 16 roků pravidelně publikuji v pardubickém regionálním tisku, ale poprvé jsem váhal s publikováním historického článku. Proč vyvolávat staré emoce a vzpomínky, které nikdy nepřestanou bolet? Proč se zaobírat něčím, co se stejně již nedá vrátit? Mohl jsem si říci, že prostudováním příslušných složek okresní prokuratury byla moje zvědavost jako badatele nasycena a jsem zřejmě v Pardubicích v těchto chvílích člověkem, který zná nejvíce podrobných fakt o případu Josefa Kulíka. Archivní strašidlo zasunout zase zpátky do regálů a nechat na něj usedat prach třeba dalších padesát let. Jedna věc mě nakonec přesvědčila o tom, abych tak neučinil. Dříve, než jsem se pustil do hledání faktů, dozvěděl jsem se od pardubických občanů spousty polopravd a čirých nesmyslů o tomto případu. Myslím si, že přicházející půl století, které dělí současnost od tohoto případu, je vhodným (ale možná i neomluvitelným) pokusem, říci dnešním a nastávajícím generacím pravdu a připomenout, že náš svět se neskládá jen z dobra…bohužel!
Dne 29. 7. 1963 ve večerních hodinách bylo oznámeno zákonnými zástupci nedospělého Vladimíra Drtiny (narozeného 23. 4. 1957, bytem Svítkov, Branecká č. 291) a nezletilého Oldřicha (Olína) Křenka (narozeného 13. 4. 1954, trvalé bydliště Olomouc, Rumunská č. 7, přechodně na prázdninách u svého dědy Rudolfa Křenka ve Svítkově, Na Klínku č. 308, O. Křenek byl synem příslušníka VB Olomouc), že se oba nedospělí nedostavili domů a jsou pohřešováni. Vzhledem k tomu že bylo všeobecně známo, že se oba chlapci často pohybují kolem Labe, kde chytají ryby, bylo usuzováno v první fázi pátrání na možnost utonutí. Za účelem pátrání po domnělých utonutých byl nasazen i vyloďovací člun ČSA, avšak bezvýsledně. Pátrání bylo prováděno od prvních chvil operativně pátracím odborem z Pardubic a Hradcem Králové. Akci řídil náčelník OPPO mjr. Hlavatý. V průběhu pátrací akce byly nasazeny i dva vrtulníky MV a příslušníci OVB a SVB Hradec Králové. V průběhu pátrání bylo zjištěno, že dne 29. 7. 1963 těsně před odchodem z domova, okolo 16. 00 hod., se oba pohřešovaní vzájemně na něčem domlouvali. Při odchodu z domova si vzali jízdní kola, jedno pánské, zelené barvy, druhé dámské. Po jejich odchodu z domova byl zjištěn poslední svědek, jistý Říha ze Svítkova (podle záznamů VB jde o pohlavně úchylnou osobu), který oba hochy osobně znal a viděl na kolech u Labe v místě, kde má JZD Svítkov zeleninu, to mohlo být kolem 18. 00 hod. Další svědek, jistá Bidlová, zaměstnankyně u benzínové pumpy ve Svítkově, vypověděla, že oba hochy viděla rovněž kolem 18. 00 hod poblíž benzínové pumpy. Od té doby hochy už nikdo neviděl.
Pohřešovaní se hledali až do 2. 8. 1963, kdy v blízkosti náspu odstavné koleje železniční trati ve směru Pardubice-Rosice n. L., za novým nadjezdem na kraji močálu, bylo objeveno dámské kolo, v němž bylo identifikováno kolo, na kterém jel kritického dne pohřešovaný Vladimír Drtina. Na základě nálezu uvedeného kola byli na místo povoláni příslušníci SVB Hradec Králové, VŠO a OBKTČ. Současně byla pátracími orgány provedena podrobná prohlídka okolí nálezu dámského jízdního kola. Poblíž něho byla objevena pilka na železo, kladivo, nepoužité toporo k sekeře, ramínko na šaty a pravděpodobně součástka z jízdního kola.
Podpor. Žák, nadpor. Forman a npor.Virara byli pověřeni prohlídkou pracovního vagónu místního obvodu Pardubice, který byl odstaven na koleji na trati Pardubice-Rosice n. L. Když se jmenovaní přiblížili k obytnému vagónu, zjistili, že je cítit zápach a okolo komínu se rojí velká hejna much. Vzhledem k tomu, že vagón byl uzamčen, otevřeli dveře kusem železa násilím. Ve vagónu byl cítit intenzivní hnilobný zápach. Stačilo dalších pár kroků mezi roji velkého množství much a pátrající muži byli u cíle! Na podlaze ležela těla obou pohřešovaných chlapců!
Po tomto nálezu byla vytvořena realizační skupina z orgánů SVB, OVB, ŽO-VB a HSVB. Vyšetřování převzala Správa veřejné bezpečnosti v Hradci Králové. Jako první úkon bylo provedení ohledání širšího okolí, za účasti 20 příslušníků VB. Bylo prohledáno okolí o rozloze přibližně 5 ha. Při tomto ohledání bylo nalezeno několik dalších předmětů, které mohly i nemusely mít vztah k místu činu. Byl nalezen sportovní pytel s míčem na okraji železničního náspu železniční trati, těsně u vagónu, kde byly objeveny mrtvoly obou chlapců, byl nalezen kus železa se zakřiveným ostřím. V křoví podél náspu byly nalezeny tři staré nákupní tašky s různými svršky, láhev od mléka a několik starých bot. V dalším křoví byly nalezeny hrací karty, jedna železniční jízdenka, jedna dělnická týdenní jízdenka na autobus a jedna jízdenka Městského dopravního podniku. V průběhu této prohlídky se dostavil na místo činu vedoucí Ústavu soudního lékařství při KÚNZ Hradec Králové MUDr. Beran, který se zúčastnil podrobné prohlídky uvnitř obytného vagónu a předběžně ohledal obě mrtvá těla. Při vstupu do vagónu po levé straně se nacházel pracovní stůl, na němž byly různé předměty a nástroje pro zámečnickou práci. Ve střední části vagónu ležel na zemi na zádech zavražděný Vladimír Drtina. Bylo vidět řezné rány. Vrah zbavil zavražděného některých vnitřností. Na druhé straně místnosti na stole ležel zavražděný Oldřich Křenek. Na jeho těle byly patrné stejné rány a rovněž chyběly některé orgány. Na hlavách obou zavražděných byly zjištěny rány. Oba chlapci byli pravděpodobně zavražděni v zadní části vagónu, kde byla umístěna pracovní lůžka pro osádku. V těchto místech byly na podlaze velké kaluže krve. Na jedné z postelí byl otisk malé bosé nohy, zřejmě patřil některé z obětí. Krev byla i na stropu místnosti. Ve střední části vagónu byla nalezena sekera s krevními stopami, nůž se zlomenou čepelí, rovněž zakrvácený. Po celém vagóně byly zajištěny použitelné daktyloskopické stopy a stopy obuvi, které vrah zanechal v kalužích krve.
Podle vyjádření lékaře, který místo činu předběžně ohledal, se jednalo o pachatele, který nebyl příliš věkově starý, při činu musel prokázat velkou fyzickou sílu. Pravděpodobným motivem byla pohlavní zvrácenost a sadismus. Pachatel musel být značně zakrvácen!
Na základě uvedených skutečností byly prověřeny všechny osoby v Pardubicích a blízkém okolí, u kterých byla evidována úchylka pohlavní zvrácenosti, dále, které měly sklony k sadismu. Současně byly prohlédnuty všechny pardubické čistírny, kde se hledaly stopy po zakrvácených věcech, které se mohl pachatel pokusit odstranit tímto způsobem.
Ve večerních hodinách dne 2. 8. byly mrtvoly obou chlapců převezeny do Ústavu soudního lékařství v Hradci Králové a ráno 3. 8. byla provedena soudní pitva.

Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 5-6/2012.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem