Zveme Vás

28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

05.05.2024 07:55

Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice

Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

05.05.2024 08:35

Rozhledna Milíř

Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Kategorie aktualit

Archiv aktualit

Pardubický lékař MUDr. Václav Horáček a jeho žena Líza

Známý a populární pardubický lékař, vyhlášený odborník, ale i sportovec a výborný člověk MUDr. Václav Horáček se narodil 8. srpna 1901 v Mladé Boleslavi. Zde také maturoval na střední škole a v roce 1924 promoval na pražské Karlově univerzitě. Do Pardubic nastoupil v témže roce. Nějaký čas působil v Hradci Králové, aby se v roce 1931 vrátil jako ordinář ušního, nosního a krčního oddělení do Pardubic, které se v roce 1936 změnilo na primariát a MUDr. Horáček se stal jeho prvním primářem. Během velice krátké doby prokázal veliké chirurgické nadání (byl označován jak „operatér pověstné hbitosti“) i odborné úrovně. Jeho vitalita a cílevědomost se obrazily na koncepci a vybudování „odborného trojpavilonu“ v roce 1939, kde bylo i jeho oddělení a kde mohly být prováděny i operace. Předtím je prováděl na chirurgickém sále v pozdních odpoledních hodinách a večer, když se tam pro ně uvolnil prostor. Pardubické oddělení ORL (otolaryngologie = lékařský obor zabývající se nemocemi ucha, krku, nosu, včetně zevního krku, průdušek a jícnu) se tak stalo na svou dobu nezvykle moderním a funkčním, byla tu zavedena například i mikrochirurgie pod mikroskopem.
Druhou vášní dr. Horáčka byl sport. Hrál tenis a jezdil na koni. Stal se i předválečným předsedou pardubického Jockey clubu. Byl i výborným společníkem a podle ústního vyprávění chodil ještě na začátku války s tehdy mladými a později známými pardubickými lékaři MUDr. Černým, MUDr. Iserlem, MUDr. Kleislem a dalšími kamarády hrát mariáš do tehdejšího hotelu Veselka, jehož majitelem byl Erna Košťál.
V roce 1935 se MUDr. Horáček v Praze oženil s Lise-Lotte (Lízou) Steinerovou, narozenou 24. 10. 1913 v Pardubicích (její otec Artur Steiner tu měl pojišťovací kancelář). Manželé v té době bydlí v 2. poschodí paláce Sekuritas na rohu dnešní Třídy Míru a Sladkovského ul. Zde má dr. Horáček i soukromou ordinaci. V roce 1938 se jim narodil syn Petr. Líza se starala o domácnost, ale později i o stavbu nového domu na rohu dnešních ulic Na Hrádku a Sukovy třídy. Stavba byla dokončena v roce 1942, ale to již do života rodiny zasahuje velice silně okupace.
Líza Horáčková je židovka a dr. Horáček se s ní odmítá rozvést, jak je to doporučováno nacistickými úřady. Tím jí zachránil život. A také v nemocnici pomáhá, kde může, především pronásledovaným fašisty. Jsou např. známy vzpomínky Ing. Rudolfa Jahna z Prahy, kterého po zatčení zbilo gestapo, dostal se do pardubické nemocnice a dr. Horáček ho umístil na svém oddělení, kde mu provedl operaci nosu. Známý je i případ Františka Valenty z Mikulovic, který si před zatčením gestapem v roce 1942 podřezal krční tepny, byl převezen do pardubické nemocnice, dr. Horáček mu operací zachránil život a F. Valenta potom přežil válku v psychiatrické léčebně. Za svoje vlastenecké postoje byl primář Horáček v roce 1942 – ve svých 41 letech – odvolán z funkce přednosty a poslán do předčasné výslužby.
17. září 1942 jsou manželé Horáčkovi zatčeni gestapem v akci „E“ (rodinní příslušníci emigrantů), protože bratr Lízy JUDr. Josef Steiner (nar. 6. 5. 1917) uprchl do zahraničí a zařadil se jako radista do čs. zahraniční armády na západě. Oba byli internováni v táboře ve Svatobořicích na Moravě. Dr. Horáček zde upadl do diabetického kómatu, byl převezen do nemocnice v Uherském Hradišti, odtud propuštěn domů a později internován do Hagiboru (budova židovské nemocnice a chorobince) v Praze, kde vykonával funkci „lagerälteste“. 30. 12. 1944 byl propuštěn jako nemocný. Paní Líza Horáčková byla deportována do Terezína, nejdříve – snad omylem – do Malé pevnosti a potom do terezínského ghetta. Zde se nejdříve léčila v nemocnici se zápalem plic a potom zde pracovala u dr. Heima jako zdravotní sestra. Asi 8. května 1945 ji odtud odvezl dr. Horáček domů do Pardubic. Již dostavěný dům Na Hrádku čp. 1935 v Pardubicích jim byl samozřejmě po internaci zabaven gestapem a po osvobození v r. 1945 byl asi měsíc obýván i Rudou armádou. Teprve potom se mohli nastěhovat. V 2. poschodí měli byt a v přízemí si dr. Horáček zřídil znovu soukromou ordinaci.
MUDr. Horáček se po válce znovu vrhá do práce. Je opět primářem oddělení ORL pardubické nemocnice, ale i prvním předsedou ROH v nemocnici. Stane se členem družstva pro výstavbu zimního stadionu v Pardubicích, je význačným filatelistou, jednatelem Purkyňovy společnosti a opět se vrací k milovanému jezdeckému sportu a stává se předsedou Východočeského jezdeckého klubu, kterým je do roku 1948.
Velikou zásluhou primáře Horáčka je i obnovení slavného pardubického dostihového závodu „Velké pardubické“. V knize „Od Fantoma k Peruánovi“ o tom píše Miloš Nehyba: „Popud k opravě dráhy (zničené za války spojeneckým bombardováním – 41 kráterů – a působením wehrmachtu, mj. před tribunami palebná postavení protiletadlových děl, maskovaná drnem a zeminou z rozebrané irské lavice, spousty nevybuchlé munice, trosky zničených letadel), vzešel od východočeského jezdeckého spolku, jehož předseda MUDr. Václav. Horáček měl lví podíl na obnově závodiště. Získal pro spolupráci představenstvo Jockey clubu i orgány MěNV, ale především posádkovou správu, která uvolnila vojáky technického praporu na tři měsíce (mj. výstavba železných tribun, oplocení, nových mostků, nové nástupiště na zastávce atd.) a na speciální práce – sestřihání plotů, vyčištění příkopů a očíslování překážek příslušníky jezdeckých jednotek.“

Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 7-8/2012.