Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Bohumi Laušman (1903 - 1963) a Pardubicko

obrázek k článku Motto:
„Životní kořeny B.Laušmana jsou hluboce zapuštěny ve východních Čechách, na Pardubicku, kde se narodil, vyrůstal a kde také vstoupil na životní dráhu profesionálního politika.“
Jiří Šolc, Útěky a návraty, Naše vojsko 2008

Známý sociálně demokratický politik Bohumil Laušman se narodil v Žumberku na Chrudimsku 30. srpna 1903 vesnickému učiteli Františku Laušmanovi (1870-1937) a jeho židovské manželce Sáře, rozené Weisbartové. Podle Laušmanova životopisce J. Šolce byl František Laušman, původně odborný učitel, později ředitel obecné školy v Žumberku, typem učitele, kteří „patřili ještě k poslední generaci národních buditelů.“ 1/ Bohumil, jenž si od dětství vedl literární deník o přečtených knihách a měl rád dějepis, nastoupil na reálné gymnázium v Chrudimi. Po absolutoriu 4. ročníku (kvarty) přešel na Obchodní akademii, kde studia ukončil maturitou. 2/ Poněvadž nenašel vhodné úřednické místo, pokoušel se uplatnit v sociálně demokratickém tisku. Nakonec odcestoval v roce 1922 do Německa, kde pracoval půl roku v Hamburku. Roku 1923 se vrátil do ČSR a přijal místo úředníka Hypotéční banky v Praze. Přivydělával si články do sociálně demokratických novin. Roku 1924 nastoupil základní vojenskou službu v Pardubicích u dragounského pluku č.8 knížete Václava Svatého. Dosáhl hodnosti svobodníka, protože neprošel žádnou vojenskou školou. Krátce se pak vrátil do banky, ale roku 1925 jej sociálně demokratická strana vyslala na Pardubicko, kde v našem městě pracoval na krajském sekretariátu ČSSD a v redakci „Východočeského obzoru.“ T.r. se seznámil s mladší dcerou bývalého soc. dem. starosty Chrudimě Václava Káška Julií (nar. 9. 1. 1902) a ještě téhož roku (29. 12.) se s ní oženil. 3/ Tchán obstaral zeťovi místo úředníka Okresní nemocenské pojišťovny a prosadil jej do funkce župního tajemníka ČSSD v Pardubicích . Úřadoval v Dělnickém domě (na staré Karlovině) jako činovník spotřebního družstva „Budoucnost“ i jako redaktor Práva lidu a Východočeského obzoru.

Jeho manželka byla učitelkou obecné školy. Novomanželé bydleli v Chrudimi (Na Ostrově 542) a Bohumil dojížděl do Pardubic. Občas jej Julie doprovázela do Dělnického domu, kde bylo dost místa i k přespání po velkých schůzích ČSSD. Narodily se jim dcery – 3. 2. 1927 Olga a o rok později 28. 11. 1928 Věra. Bohumil Laušman roku 1935 kandidoval ve východních Čechách za ČSSD v parlamentních volbách a byl zvolen. Stal se nejmladším poslancem své strany ve sněmovně. Ve věku 32 let to byla tehdy pozoruhodná kariéra. V poslanecké sněmovně se stal členem zemědělského výboru.
Aktivní politická činnost na Pardubicku přiměla Laušmanovy k přestěhování do Pardubic (ul. Do Pasáže čp. 135). Jeho rodiče žili v nájemním domě v Hronovické ulici čp.1470 (byt č. 1) za nájem 4.800 Kč ročně. 4/
Zde roku 1937 otec B. Laušmana řídící učitel v.v. František Laušman zemřel. Bohumil nechal svou ovdovělou matku přestěhovat na Zborovské náměstí v Pardubicích. 5/ Julie se zatím věnovala hlavně dcerám. Bohumil Laušman se stal na Pardubicku velmi populárním sociálně demokratickým předákem (ovlivnil i učitelku R.Vojtěchovou) a známým řečníkem na schůzích. Proto se roku 1938 pokusil (neúspěšně) o zvolení starostou Pardubic. 11. prosince t.r. byl však zvolen v Praze ústředním tajemníkem nově vzniklé politické strany – Národní strany práce, jež měla nahradit v politickém spektru druhé republiky rozpuštěnou ČSSD. 14. ledna 1939 se B.Laušman s rodinou proto přestěhoval z Pardubic do Prahy – Holešovic (do družstevního bytu bývalé ČSSD na dnešním Ortenově náměstí čp. 1311/14). Pro „rasový původ“ (matka Sára byla židovka) byl Laušman vypuzen z redakce „Světa práce“ a stával se opět spíše politikem nižší kategorie. Když se v létě 1939 utvořilo tzv. Politické ústředí (již po zániku Národní strany práce), zastupoval v něm Laušman ing. Jaromíra Nečase (ČSSD). V prosinci 1939 emigroval, protože mu hrozilo zatčení. Přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii a Itálii se dostal do Francie. Jeho manželka Julie se odstěhovala z Prahy zpět do Chrudimi s oběma dcerami ke svému ovdovělému otci – V. Káškovi. Její muž sloužil od 1. prosince 1940 v čs. armádě ve Francii. Pak se stal členem nově zřízené Státní rady v Londýně (poslanecem) za ČSSD, v níž spolupracoval se svými stranickými kolegy R. Bechyněm, V. Majerem aj. Založil „Sdružení antifašistických novinářů československých“, psal do exilové „Nové svobody“ a promlouval i v čs. vysílání BBC do vlasti. Stal se zde i místopředsedou ČSČK.
Za tuto exilovou činnost svého muže byla Julie Laušmanová roku 1942 zatčena a vězněna nejdříve na pardubickém Zámečku. Odtud ji převezli do Terezína, později do Ravensbrücku a Neubrandenburgu, kde se dočkala konce války a návratu domů. Laušmanovu matku Sáru poslalo gestapo do Terezína a pak do Osvětimi, kde zahynula v prosinci 1942.
B. Laušman jako nový předseda branného výboru Státní rady v Londýně (od 22. 1. 1941) býval často hostem přednosty vojenské zpravodajské služby plk. gšt. F.Moravce, jemuž dával tipy a adresy na pomocníky a ubytovatele paravýsadku (SILVER A, BARIUM či PLATINUM-PEWTER). Tak vznikl i tip na Adolfa Švadlenku z Mikulovic (nar. 2. 6. 1904 v Blížňovicích na Chrudimsku), bývalého řidiče TATRY 57, v níž vozil před válkou Laušmana po schůzích ČSSD. Byl to také A. Švadlenka, kdo pomáhal Laušmanovi při útěku do exilu. Za svůj aktivní podíl na protifašistickém odboji byl A. Švadlenka popraven 2. 7. 1942 na pardubickém Zámečku. 6/
B. Laušman se po válce vrátil do vlasti, 12. května 1945 přijel do Prahy jako velký zastánce sloučení ČSSD a KSČ, osobní přítel K. Gottwalda, R.Slánského a gen. L. Svobody a horlivý propagátor ještě většího znárodnění, než prosazovala KSČ. 19. září 1945 byl v Pardubicích vyznamenán čestným občanstvím města. Navštívil i Zámeček i Trnovou, kde padl rukou četníka radista SILVER A Jiří Potůček (Tolar). Na Zámečku promluvil roku 1945, po únoru 1948 byl hlavním řečníkem i v Ležákách (24. 6.). V letech 1945-47 byl ministrem průmyslu, na sjezdu ČSSD v Brně roku 1947 byl dokonce zvolen předsedou strany. V poúnorové vládě byl ještě krátkou dobu náměstkem předsedy vlády (do 15. 6. 1949). Roku 1949 jako ředitel Slovenských elektráren v Bratislavě emigroval přes Titovu Jugoslávii do Rakouska. 23. prosince 1953 byl unesen z Vídně Státní bezpečností (za pomoci rakouského socialistického politika H. Rauschera). Únos zorganizovali plk. B. Molnár a kpt. M. Nacvalač. Jako vězeň ministra vnitra R.Baráka byl Laušman internován na zámečku Myštěves (u silnice N. Bydžov – Hořice v Podkrkonoší) jako pražský arcibiskup Mons. Josef Beran, bývalý vězeň nacistů v Dachau. 2. září 1957 byl Laušman po tajném procesu odsouzen na 17 let vězení. Zemřel v ruzyňské věznici 9. května 1963, zřejmě otráven cigaretou napuštěnou jedem. 13. května t.r. bylo mrtvé tělo bez veřejného obřadu zpopelněno v pardubickém krematoriu. 7/
Jeho žena Julie a dcery Věra a Olga, provdaná Nechanská 8/ byly zatčeny na Silvestra 31. 12. 1949 v Nýrsku při pokusu o útěk do Německa. Byly vězněny na Pankráci a roku 1950 odsouzeny – Věra na 15 let, Olga na 6 let a jejich matka Julie na 10 let. Vrátily se z vězení 17. července 1954 do Chrudimě. Olga pracovala jako dělnice při výrobě obložených chlebíčků, Věra jako průvodčí ČSAD a matka Julie jako domácí švadlena a potom dělnice papírny v Chrasti. Tchán B. Laušmana V.Kášek žil z penze 400 Kčs a na chrudimském nádraží vypomáhal jako nosič zavazadel. 9/ Jak asi hodnotil osud svého zetě – politika, který si již 12. května 1945 přivezl ze SSSR mladou Rusku, která o něj pečovala v období Slovenského národního povstání? Pak udržoval Laušman milostný poměr s úřednicí ministerstva průmyslu J. Železnou-Pavlovou a dokonce se svou švagrovou Miladou Laušmanovou ze Skutče, vdovou po svém bratru Jaroslavovi, zahynulém v Osvětimi 12. 11. 1942. 10/ StB zvažovala dokonce v období, kdy Laušmanova žena Julie uvažovala o rozvodu, s jejím využitím proti bývalému muži. 11/
Tak „humánní“ to byl režim…

Poznámky: 1/ J.Šolc, Útěky a návraty aneb B. Laušman – osud českého politika, Praha Naše vojsko 2008, s. 29.
2/ J.Šolc předpokládá, že důvodem pro přestup byly kázeňské či výchovné problémy, s. 31 a 33.
3/ J. Šolc uvádí na s. 35 omylem jako rok sňatku teprve rok 1939.
4/ Nájemní kniha domu čp. 1470 (Hronovická ul.), roky 1936-37. Dům patřil MUDr. Jaromíru Kučerovi, členu NOF a pak Národního sjednocení.
5/ Čp. tohoho domu zatím neznáme.
6/ Osudy svého otce Adolfa podrobně zpracoval jeho syn Adolf ml. roku 2002 pro HDK ČSBS v Pardubicích i Český rozhlas Pardubice (red.F.Novotný).
7/ J. Kotyk, B. Laušman – nová fakta o vězení a smrti čestného občana Pardubic, ZKPP 1994, č. 9-10, s. 197-198.
8/ Olga se provdala 30. 3. 1948 za hrdinu Pražského květnového povstání mjr. J. Nechanského, velitele skupiny PLATINUM, člena vojenské komise České národní rady v květnu 1945, popraveného komunisty roku 1950. Více J. Šolc „Znamení trojského koně, životopis J. Nechanského, Praha Vyšehrad 200á.
9/ J. Šolc, dílo citované v pozn.1, s. 285.
10/ J. Šolc, ibidem, s. 287-289.
11/ Tamtéž, s. 289.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem